Denník.

Dr. Herman Šikl
Bolestnou ztrátu utrpěla česká civilistika a zvláště užší obor práva obchodního a směnečného, úmrtím Dra Heřmana Šikla, advokáta v Plzni. Zemřel po krátké chorobě dne 15. listopadu v 60. roce svého věku. Narodil se v Prešově, studoval gymnasium v Klatovech, universitu v Praze, kdež dosáhl doktorátu v r. 1882, a byl od r. 1888 advokátem v Plzni. Literární činnost svou zahájil články z oboru práva občanského v našem časopise 1884 (»O smlouvě předběžné«), 1887 (»Právo ústupu od smlouvy obapolné následkem prodlení strany druhé«); z téhož oboru uveřejnil 1890—1896 české zpracování Randova německého spisu o držbě: »Držba dle práva rakouského v pořádku systematickém, podle spisů a přednášek dv. r. prof. Dra Randy.« Zabývav se již v r. 1892 v »Atheneu« problémem cenných papírů (»Teorie papírů majiteli a na řad znějících«) vydal v r. 1902 samostatný spis »Teorie závazků skripturních«, v němž důvtipným způsobem pokusil se o samostatnou konstrukci právní povahy cirkulačních papírů cenných. Spis ten byl pak Randovi podnětem ku článku »K 418«
theorii cenných papírů« v »Sborníku věd práv. a stát.« 1902. Z další literární činnosti Šiklovy ovzvláště zaslouží pozornosti jeho »Právo směnečné rakouské«, jehož vyšla však (1906) bohužel jen první část, obsahující vedle »Úvodu« nauky o způsobilosti směnečné, o právní povaze směnky, o formě a obsahu směnky, o skripturních směn. aktech, o duplikátech a kopiích a o směnečném protestu. Již tato část systému, jakož i Šiklovy směnečně-právní články, uveřejněné v časopise našem o postihu zjišťovacím a o promlčení směnečném, ukazují, jak litovati jest, že nedošlo k uveřejnění díla celého. Poslední léta zabýval se Dr. Šikl, jak příležitostně se vyjádřil, vědeckým zpracováním osnovy světového řádu směnečného dle Haagských usnesení a nebyla práce ta, jak se zdá, daleka publikace.
Letošního roku stal se pokus se strany naší vyučovací
správy získati Dra Šikla pro universitu Masarykovu pro obory práva občanského a směnečného, pokus, jenž vedl již i k formálnímu jeho jmenování. Byla to volba, zvláště za nynějších poměrů, zajisté dobrá. Tím, že Dr. Šikl, ač nejprve byl ochoten jmenování toho následovati, přece se pak k tomu neodhodlal, zůstala arci mladá universita moravská ušetřena bolestné ztráty hned ve svých začátcích.
Heřmana Šikla bude těmi, kdož českým jazykem pěstiti budou obory jím vzdělávané, povždy s vděčnou úctou vzpomínáno.

Citace:

Dr. Heřman Šikl. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1919, svazek/ročník 58, číslo/sešit 12, s. 433-434.