Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:
Reforma právnického studia. O této časové otázce přednášel 6. května ve spolku českých právníků »Všehrd« univ. profesor dr. A. Hobza. Jako referent příslušné komise při ministerstvu školství, jíž předsedá prof. Miřička, nastínil svůj návrh, o němž bude komise jednati. Zásady, z nichž komise vychází, jsou tyto: Reforma nemá býti radikální a neřeší proto takových otázek, jichž projednávání by vyvolalo boje. Nenavrhuje se kontrola návštěvy přednášek, zvýšení návštěvy se však očekává od nové úpravy studia a zdokonalení zařízení péče o studentstvo (stipendia). V nejvyšších třídách střední školy jest třeba uvésti studující v základní pojmy právní i hospodářské. Neschvaluje se připuštění absolventů obchodních akademií na právnické fakulty. Zrušuje se historicko-právní studium jako zvláštní studijní oddíl. Otázka historického studia je v reformě studia z nejnaléhavějších. Význam historickoprávních oborů pro praxi poklesl. Studium právní historie bez znalosti základních právních pojmů je obtížné ä neúčelné. Při reformě třeba hleděti k dvojímu úkolu právnických fakult jako ústavů vědeckých a škol úřednického dorostu. Doporučuje se změna v těchto směrech: Jest zavésti obligatorní praktická cvičení. Podmínky dosažení doktorátu třeba znesnadniti. Zkoušky historicko-právní jest konati na konci studia. Studium práva platného i právní historie jest konati současně. Třeba snížiti počet hodin dosud určených právním dějinám ve prospěch práva veřejného. Časově nechť ve studiu předcházejí nauky, které jsou průpravou pro předměty později probírané. Třeba zrušiti počet hodin povinných předmětů ve prospěch přednášek speciálních. Základem studia zůstávají tedy přednášky, jsou však doplněny praktickými cvičeními po absolvování celé přednášky oboru, o nějž jde. Podmínkou postupu do vyššího ročníku jsou interní zkoušky, kolokvia z 10 hodin přednášek, konaná na konci roku. Státní zkoušky i rigorosa, jež se zatím v základě nemění, konají se ku konci studia. Podmínkou doktorátu jest vedle rigoros účast na trojím seminárním cvičení a psaná neb tištěná disertace. Pořad povinných přednášek je pevně stanoven. Povinných předmětů je 17, z toho 13 zkušebních (přibývá mezinárodní právo, zkoušené při státní zkoušce současně s právem ústavním). Nezkušebními povinnými předměty jsou úvod do studia práv, soukromé právo mezinárodní, právní filosofie a dějiny ústavních teorií. — Usnesení komise bude podkladem ankety, vyjádří se fakulty i interesované korporace. Ani potom nebude však možno změnu provésti dříve, dokud tu nebudou dostatečné místnosti — v Praze potrvá stavba právnické fakulty do r. 1931—32 — a nebudou-li přiměřeně rozmnoženy učitelské síly. — Jak patrno, neřeší návrh úmyslně otázku úpravy zkoušek, ponechávaje zejména nadále vedle sebe státní zkoušky a rigorosa, shodná látkou a v praxi nevalně odchylná metodou zkušební, na kteroužto okolnost upozornil nejnověji opětně Weyr (»Das juristische Doktorat« v Pr. Presse ze 7. května 1927), doporučuje ku prohloubení doktorátu skutečně přísnou zkoušku z jediného předmětu.
Oprava: V článku dr. J. Turečka: Zvykové právo v procesním řízení«, má býti na straně 244, 5. řádka zdola místo nesprávného: Sachvervaltern — správné: Sachwaltern — a 19. řádka zdola místo nesprávného: 128 — správné: 127.
Citace:
Reforma právnického studia. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 9, s. 313-314.