V řízení odhadním zahájeném k návrhu zemského inspektorátu pro zemské dávky k zjištění podkladu pro dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí nejsou nabyvatelé nemovitosti účastníky řízení a legitimováni podávati v něm stížnosti. Účastníky jsou jen vyměřující úřad a zcizitelé.
K námitkám zemského inspektorátu a obecního úřadu proti posudku znalcovu ustanovil soud nového znalce a rok k provedení odhadu. Stížnost nabyvatelů nemovitostí proti tomu podanou odmítl soud rekursní, poněvadž nabyvatelé nemovitosti nejsou osobami k placení dávky z přírůstku hodnoty podle zákona povinnými a nejsou tedy účastníky v řízení odhadním.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs zcizitelů a nevyhověl odvolacímu rekursu nabyvatelů z těchto důvodů:
Rozhodnutí rekursního soudu vyhovuje zákonu. Podle § 13 dávkového řádu platí dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti zcizitelé, výhradně s nimi se provádí ukládací řízení a toliko jim se předpisuje dávka. Nabyvatelé nemovitosti ručí sice podle téhož předpisu za dávku při její nedobytnosti u zcizitelů nemohou se však vměšovati do ukládacího řízení prováděného se zciziteli, nýbrž mohou toliko žádati, aby vyměřující úřad co nejrychleji a bez závazku k zcizitelům vyšetřil a jim oznámil výši dávky, nad kterou na nich nemůže býti ručení požadováno. Zjištění nabývací neb zcizovací hodnoty soudním odhadem jest částí ukládacího řízení účastníky jeho jsou výhradně vyměřující úřad a zcizitelé, tedy zemský inspektorát a zcizitelé. Tvrzená, ale dosud nedoložená a neosvědčená skutečnost, že nabyvatelé vzali kupní smlouvou placení dávky z přírůstku hodnoty na sebe, nemůže na jasných předpisech zákona nezavdávajících příčinu k pochybnostem, kteréžto předpisy jsou pro svou veřejnoprávní povahu rázu donucovacího, nic změniti. Hospodář- ský zájem nabyvatelů na správném vyšetření dávky, tedy i na správném provedení soudního odhadu nelze sice popírati, ale zákon neuznává jej za zájem právní, nabyvatelé nemohou jej hájiti jako účastníci řízení, nýbrž jen nepřímo prostřednictvím zcizitelů jako svých smluvníků. Stížnost nabyvatelů na usnesení prvního soudu byla tudíž právem odmítnuta pro nedostatek oprávnění ke stížnosti. Tím jest vyřízen i dovolací rekurs zcizitelů. Pokud si stěžují, že byla odmítnuta stížnost nabyvatelů, jest odvolací rekurs nepřípustný z toho důvodu, že k takové stížnosti jsou povoláni a oprávněni výhradně nabyvatelé sami, právní zájem zcizitelů nebyl odmítnutím stížnosti nijak dotčen. Pokud dovolací rekurs čelí proti usnesení prvního soudu a domáhá se jeho zrušení neb změny, jest nepřípustný proto, že usnesení prvního soudu lze odporovati toliko rozkladem u prvního soudu nebo rekursem u rekursního soudu, nikoli však s obejítím rekursního soudu přímo dovolacím rekursem u soudu třetí stolice.
Rozhod. nejv. soudu z 27 října 1927 R I 904/27-1.
J. K.