Zájmy veřejné.
Hlavní problematikou veřejných zájmů jsem se obíral v hesle Vyvlastnění (ad II). Zde zbývá obírati se otázkou mimo rámec vyvlastnění, a to v hlavních rysech.
Zákon může upraviti činnost správních úřadů určením přesných skutkových podstat. Ale neobejde se bez pružných pojmů, protože by jinak nezvládl rozmanitost životních poměrů. Tentýž zákon operuje skutkovými podstatami různé přesnosti. Tak na př. § 36 venk. stav. ř. českého č. 5/1889 z. z. ustanovuje, že se má hleděti na to, co stanoví tento řád stavební, jakož i na zdravotní a jiné poměry veřejné, dále na to, čeho vyhledává krasochuť, i může stavební úřad odepříti také povolení ke stavbě, kterou by náměstí, třída neb ulice patrně se zohyzdila. Kromě toho má se přihlížeti k svérázu nebo k zamýšlenému utváření vzhledu místa, místa a krajiny, k památkám a k pozoruhodným přírodním útvarům (§ 74 vl. n. č. 305/1940 Sb.). St. ř. jsou také příkladem normy, kde tytéž veřejné zájmy se různě posuzují v jednotlivých fázích stavebního řízení od plánu polohy přes řízení parcelační až k stavebnímu konsensu.
Poučným polem je zvláště právo policejní se svými pružnými pojmy — viz heslo Policie, při čemž zvláště upozorňuji na Boh. adm. 1160, kde lze přibáňské policii názorně studovati rozdíl mezi zájmy soukromými a veřejnými.
Někdy k určitému objektu (činnosti) se vížou veřejné zájmy, jichž ochrana je dána do rukou různých úřadů, po př. s hlediska různých zákonů — stavba, která je zároveň živnostenskou provozovnou.
Našemu právu jsou známy případy atrakční moci úřední kompetence, kde úřad chránící vyšší veřejné zájmy absorbuje příslušnost úřadů chránících veřejné zájmy nižšího řádu. Vyskytují se tu četné sporné otázky.
Někdy právní řád zná prosté veřejné zájmy, abych se tak vyjádřil, a zájmy kvalifikované, mluvě o důležitém, naléhavém, nezbytném veřejném zájmu a p. Povinností úřadu je odůvodniti v zájmu strany, že je dán takový kvalifikovaný veřejný zájem. V této souvislosti znovu zdůrazňuji, že při zjišťování existence veřejného zájmu nejde o volné uvážení, nýbrž o řešení otázky právní. Někdy bude třeba hledati odpověď v bedlivém rozboru celého obsahu a úmyslu zákona.
K jakým důsledkům straně nepříznivým by mohlo docházeti při nerigorosním postupu úřadů, je také patrné na př. z § 77 správního řádu č. 8/1928 Sb., podle něhož může odkladný účinek odvolání býti vyloučen, je-li to odůvodněno naléhavým zájmem veřejným. Považme, že do takového výroku není odvolání přípustné a že vyloučením odkladného účinku ztrácí odvolání po př. vůbec smysl. Opatrná strana v odvolání ve věci samé bude namítati nesprávnost vyloučení odkladného účinku, aby v řízení před Nssem jí nemohlo býti namítáno, že jde o nepřípustnou novotu.
Jiří Hoetzel.