Nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. dubna 1921, č. 163, k provedení zákona ze dne 3., března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., jimž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniku, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.
Článek I.
K § 1 odst. 1. Společnostmi ve smyslu § 1, odst. 1.» rozumí se veškeré podniky, podléhající dani výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896 čís. 221 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dani zárobkové podle uher. zák. XXXVIII. z roku 1909, zák. čl. LIII. z roku 1912 a zák. čl. XXXIV. z rodeu 1916. Výhod jí i budou tudíž účastna také hospodářská a výdělková společenstva, dále těžařstva, spořitelny» podniky obecní a pod.
K § 1 odst. 6. a 8. Za budovy věnované převážné k účelům obývacím pokládají se takové budovy, ve kterých z úhrnu podlahových ploch připadají nejméně dvě třetiny na místnosti obyvatelné a skutečně užívané k účelům obytným.
Do úhrnné podlahové plochy se nepočítají: předsíně spižírny, koupelny a jinaké .příslušenství, rovněž také ne verandy a podobné místnosti: naproti tomu arkýřové místnosti, které jsou částí obytné místnosti, buďte k ní připočteny.
Za obyvatelnou plochu počítají se obytné pokoje, obytné komory a obytné kuchyně.
Obytné místnosti nepozbývají této kvalifikace, používá-li se jich současně, nikoli však výhradně za provozovnu krejčí obuvník, kancelář a pod.).
U stavebních komplexů posuzuje se každý samostatný objekt zvlášť.
K § 1, odst. 9. Pro trestní řízení platí ustanovení V. hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z.
Článek II.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho se pověřují ministr financí a ministr spravedlnosti.
(Sb. z. a n. z 23. dubna 1921, část 39.)