Českoanierická péče o dítě (American relief administration a Československá péče o dítě) v republice Československé vydala právě knižně zprávu o své činnosti v letech 1919-1920. Publikace, která odůvodňuje velmi podrobně potřebu dobročinného zasáhnutí na ochranu československých dětí (nepoměrnou nízkostí mezd a platů), podává přehled všeho válečného hospodaření u nás, obraz životní míry a životního způsobu našich širokých vrstev, ukazuje, co a jak konalo se na poli organisované dobročinnosti u nás již za dob mírových; — je tedy knihou, které by měl český tisk věnovati mnoho pozornosti a z níž by mohl vytěžiti nejedno dobré naučení pro hospodářsko-politickou praksi. Sociální Revue ovšem může zaznamenati jenom údaje a zprávy o vlastní práci a organisaci, Českoamerické péče o dítě a její výsledky. Akce počala na americký podnět na jaře r. 1919 a snažila se nejprve působiti na tělesnou záchranu dětí v průmyslových střediscích (na Kladensko, pražské periferii, v Rudohoří, Podkrkonoší, na Ostravsku). Ve 14 dnech po zásilce prvých potravin z Ameriky stravovala již na 75.000 dětí. Počet jejich stoupl na sklonku stravovacího období (15. září 1919) na 404115 dětí, z nichž připadalo na Čechy 70%, na Moravu 15%, na Slezsko 14% a na Slovensko 1%. V druhém stravovacím období (do 15. dubna 1920) stoupl počet dětí na 538033, z nichž připadalo na Čechy 69%, na Moravu 21%, na Slezsko 6% a Slovensko 4%. Stoupnutí počtu stravovaných dětí přišlo tedy k dobru hlavně oblastem v prvém období méně účastným na dobrodiní akce. Ve třetím období (do 31. srpna 1920) byl počet stravovaných dětí již poněkud omezen — celý podnik byl myšlen pouze jako opatření přechodné, na výpomoc v prvých dobách poválečné nouze. Stravovány tu 384204 děti, z nichž připadalo 64% na Čechy, 20,5% na Moravu, 5% na Slezsko, 6,5% na Slovensko, 0,5% na Hlučínsko a 3,5% na Podkarpatskou Rus. Prvním zářím mělo stravování českých dětí za americké pomoci přestátí. Bylo však prodlouženo do 1. dubna 1921, po případe do 1. července t. r., ale pouze pro omezený počet 100000 dětí nejpotřebnějších a to jen v nouzových okresech. Aby uvedený značný počet dětí mohl býti stravován, bylo nutno vybudovati rozsáhlou organisační sít: v listopadu roku 1919 již působilo 155 okresních komitétů a 2,347 místních, z nichž bylo v Čechách 100 okresních a 1691 místní, na Moravě 34 okresní a 405 místních, ve Slezsku 11 okresních a 205 místních, na Slovensku 10 okresních a 46 místních. V roce 1920 přibylo 13 komitétů okresních (a to 2 v Čechách, 7 na Moravě, 1 na Hlučínsku a 8 v Podkarpatské Rusi — ve Slezsku ubyly 3 a na Slovensku 2) a 257 místních (přibylo jich na Hlučínsku 5, na Slovensku 59, v Podkarpatské Rusi 75 — v Čechách a na Moravě jich ubylo 340). Rozdávány byly suchary (do 1. září 1920 celkem 1084723 kg), kakao, polévky, rybí tuk, mýdlo, vaselina. Celkem bylo Ameriky dovezeno 9,717.199 kg potravin a 140639 kg mýdla v ceně 4187940 dolarů a československá vláda dodala 2193398 kg potravin,. 30000 kg karbonu, 500 kg vaseliny v ceně 4473786,10 Kč. Mimo to byla provedena rozsáhlá akce ošacovací, pro niž pomocná akce americká darovala 100000 dětských souprav (zimního kabátu, vlněných punčoch a bot) v hodnotě 500000 dolarů. Soupravami bylo poděleno 65446 dětí bezplatně a 34.215 za režijní příplatek. Pokud jde o financování celé akce, poskytnuto bylo na ni z Ameriky 4421448,16 dolarů, vláda československá přispěla: ministerstvo zásobování 43070000 Kč a ministerstvo financí půl milionem dolarů; mimo to v Československu poskytnuta byla řada subvencí menších a různých příspěvků a vybírán byl od 1. ledna 1920 režijní poplatek 3 Kč měsíčně za každé v okresu stravované dítě od okresních komitétů. Akce docházela podpory i tím, že jí byla usnadňována správní činnost: tak dopravní náklady nesly na př. ministerstvo pro zásobování, ministerstvo soc. péče (na drahách československých z Prahy a z Ústí n./Lab. na místa určení a celní poplatky r. 1919), ministerstvo nár. obrany, vojenské velitelství pražské a pražská obec dávaly k disposici vozy a nákladní automobily, místnosti poskytoval státní obilní ústav, ministerstvo zásobování, ministerstvo školství, město Praha a j., úřední síly daly k disposici ministerstvo zásobování, pražská obec, státní obilní ústav, ministerstvo pošt a telegrafů poskytlo osvobození od poštovného, prací se účastnily a přispívaly i dobrovolné organisace lidumilné atd.