Nález nejvyššího správního soudu ze dne 24. října 1923, č. 17600/23:
Činnost zaměstnanců vedoucích v evidenci pracovní hodiny dělníků, spotřebu stavebního materiálu, počet tovarů hotově neb polohotově odváděných atd. nepodléhá podle novely ze dne 25/6 1914, č. 138. ř. z. pojistné povinnosti pensijní, protože ji nelze považovati ani za práci kontorní ve smyslu § 1 odst. 2. lit. f) (srv. § 1 odst. 5) ani z,a převážně duševní ve smyslu § 1 a odst. 3 cit. dis. nařízení, na něž se naříkané rozhodnutí specielně odvolává. Neboť záležela v mechanickém zaznamenávání určitých zkušeností zjištěných prostými smysly. Na této povaze nemění ničeho okolnost, že záznamy tyto jsou pomůckou pro účtárnu závodu, protože kvalifikace té které činnosti jest určována vnitřní povahou její a nikoli tím, к čemu se výsledku jejího užívá.
160