Zpráva o Třetím sjezdu advokátů československých v Praze.

Tento sjezd, konaný ve dnech Svatováclavských 1928 za účasti advokátů nejen z celé republiky československé s Podkarpatskou Rusí, nýbrž také vynikajících kolegů z ciziny, měl skvělý průběh. Sjezd zahájen v zasedací síni Staroměstské radnice za předsednictví Dra. Ladislava Valenty uvítáním hostů a účastníků, vzpomínkou na První sjezd českých advokátů v roce 1904 v Praze, na sjezd Druhý roku 1925 v Brně, načež předseda sjezdu vylíčil stručně význam sjezdu letošního a jeho program. Pak ujal se slova president České Advokátní komory Dr. Alois Stompfe, vylíčiv vývoj advokacie v zemích naší republiky od počátku minulého století a zakončil přáním zdaru. Presidentu republiky zaslán jednomyslný telegrafický pozdrav. Na to uvítal sjezd jménem hlavního města Prahy náměstek primátorův Dr. Štůla, Dr. Konic za advokacii polskou, Dr. Jankovič za advokáty jihoslovanské, Dr. Perzins za advokáty lotyšské, Dr. Hartl za svaz soudců, Dr. Alfred Meissner, předseda Klubu poslanců sociálně demokratických. Dr. Appleton za advokacii francouzskou a za Mezinárodní associaci advokátů, Dr. Brasseur za advokáty lucemburské, Dr. Čulík za notáře československé, Dr. Weden za německé kolegy v naší republice, Dr. Vanovič za advokáty slovenské a Turčanskou advokátní komoru a Dr. Bařinka z Bratislavy za Slovenskou právnickou jednotu.
Rokování sjezdové provedeno v místnostech Právnické fakulty Karlovy university (Akademie).
Sjezd u přítomnosti odborového předsedy p. Antonína Hartmanna jako zástupce ministerstva spravedlnosti, vyslechl především zevrubné referáty Dra Aloise Stompfe o vývoji advokacie, o změnách nastalých v posledních deseti letech a o návrhu nového advokátního řádu, jehož vydání má býti všemožně urychleno. S touže účastí vyslechnut byl referát Dra Antonína Kloudy »O advokátu československém ve styku mezinárodním«, jenž zevrubně vylíčil, jak důležité a různě upravené pole smluv uzavřených naší republikou s celou řadou evropských států skytá advokátům československým možnost býti právními zástupci československé republiky, a jejich státních občanů v soudním řízení mezinárodním ve věcech práva veřejného i soukromého, při čemž vylíčil různá ustanovení státních smluv uzavřených o právní pomoci, zvláště také při řešení otázek práva manželského, rodinného a poručenského, otázek pozůstalostních, prohlášení mrtvým a ochrany majetku zdejších státních občanů v cizině při řízení konkursním a exekučním. Doporučil, aby kolegové věnovali této nové působnosti advokacie československé zvláštní zřetel a aby tam, kde vláda sama určuje pro tyto otázky své zástupce nebo znalce, po příkladu ciziny byli státem jmenováni takoví zástupci z kruhů zdejší advokacie, jak se děje zejména také ve Francii, Švýcarech a Německu.
Největší část rokování sjezdového zabraly referáty vypracované presidentem Moravské advokátní komory Drem. Janem Čapkem a předsedou Sväzu advokátov na Slovensku Drem Emilem Stodolou o přáních a tužbách advokacie a nedostatečné ochraně její. Rokování toho hojně se zúčastnili kolegové ze Slovenska, Moravy, Slezska a také z Podkarpatské Rusi.
Usnesení sjezdová, která oznámena budou ministerstvům, vládě, sněmovnám a všem zúčastněným místům, týkala se nejen otázek stavu advokátního (nový advokátní řád, právo advokátů zastupovati strany před soudem živnostenským, soudy rozhodčími a komisemi, zákon o pokoutnictví, platnost a závaznost listin advokátem vyhotovených), nýbrž v zájmu veřejném projevují jednomyslně též požadavek, aby zachováván byl právní řád, aby zákony pracovány byly odborně a pečlivě, aby jich bylo přísně šetřeno ve všech oborech veřejné správy a aby odstraněny byly všechny postranní vlivy, zejména stran politických a organisací hospodářských na vyřizování jednotlivých záležitostí.
Při rozpravě o vadách soudního řízení došlo k jednomyslnému projevu o obtížích vznikajících přetížeností soudů, při čemž sjezd advokátů československých žádá, aby státní správa kancelářská oddělení soudní tak vybavila, platila a kontrolovala, aby soudce mohl skutečně spoléhati na to, že jeho vyřízení budou vypravena brzo a tak pečlivě, by jakékoliv urgence, intervence a pomůcky obecenstva neb advokátů staly se zbytečnými.
K návrhům kolegů ze Slovenska usnesl se Třetí sjezd advokátů československých,
1. aby unifikaci práva a jejímu urychlení věnována byla větší pozornost, aby byl při tom brán šetrný ohled na lepší předpisy té neb oné části státu a aby byla dána možnost širším kruhům, vysloviti svoje mínění. Také budiž věnována lepší pozornost i vnější stránce zákonů.
2. Aby sa štát a slovenská krajinská správa postaraly o to, že by pramene práva platného na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi boly učinené prístupnými reči prameňov neznalým.
3. Vláda má ešte väčšiu pozornosť nez dosávaď venovať justičným pomerom vôbec a na Slovensku zvláště.
4. Súkromná prax obecných a okolných notárov má byť vzhľadom na § 33 služeb. pragmatiky stát. úradníkov, ktorá úradníkom iné zamestnania provodzovať zabraňuje, přísně zakázána.
5. Vláda má byť požiadaná o čím skoršie uskutočnenia medzinárodnej smluvy o právnu pomoc medzi Maďarskom a Československom.
Při rozpravě o závadách v soudnictví jednomyslného souhlasu došly projevy o tom, že ministerstvo spravedlnosti proti jiným ministerstvům jest ve státním rozpočtu zkracováno a že v době, kdy stát poskytuje jiným odvětvím správy značné prostředky, nebylo by důstojným, aby šetřil při obsazování a doplňování míst soudcovských, když právem očekává a od soudců žádá, aby byli neodvislými jak proti státu samému, tak i proti stranám i jejich zájmům.
Po skončených poradách zvolena Stálá deputace budoucího IV. sjezdu advokátů československých, načež konán byl v Národním domě Vinohradském slavnostní raut, jehož se zúčastnili ministr spravedlnosti Dr. Mayr-Harting, presidenti vrchního, zemského a obchodního soudu, zástupci úřadů, stavu soudcovského, notářského a jiní četní hosté. Na rautu došlo k děkovným a přátelským projevům advokátů i hostů, kterým výbor sjezdu na památku věnoval otisk obrazu, znázorňujícího zasedání starého českého soudu.
Zamýšlené zájezdy sjezdové na hrad Karlštejn a do Plzně na pozvání tamní Městské rady odpadly nejen pro nepříznivé počasí, nýbrž pro odjezd většiny cizích hostí z Prahy.

Citace:

Zpráva o Třetím sjezdu advokátů československých v Praze. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 20, s. 669-672.