Zatímní směrnice pro individuelní léčebnou péči tuberkulosních pojištěnců podle § 154 zákona 221/1924.

1. — Žádosti o ústavní léčení nepřijímá Ústřední sociální pojišťovna od pojištěnců přímo, nýbrž od nemocenských pojišťoven, žádosti musí býti předkládány na předepsaných formulářích, které mimo evidenční data obsahují podrobný lékařský nález o stavu choroby nemocného pojištěnce, přezkoumaný úředním lékařem pojišťovny.
Z formuláře bude především zřejmo:
a) zda nemocný podléhá pojištění invalidnímu a starobnímu u ÚSP. podle zákona č. 221/1924, resp. zda jde o manželku (manžela) nebo vdovu (vdovce) po takovém pojištěnci.
b) zda nemocný trpí aktivní tuberkulosou, u níž bude lze ústavním léčením dosáhnouti vyléčení neb aspoň takového zlepšení, že bude lze na delší dobu invaliditu předejít neb odsunout, neb obnoviti výdělečnou schopnost důchodcovu.
c) jaké jsou sociální poměry důchodcovy (bytové poměry, počet dětí, jejich věk a pod.).
d) že příslušná nemocenská, pojišťovna poskytne na svůj náklad nemocnému léčení v ústavě po dobu 6 týdnů (§ 145 zákona). Po 6 týdnech bude nemocenská pojišťovna po celou dobu dalšího ústavního léčení poskytovati platy, uvedené v § 148 zákona.
e) jedná-li se o veřejnou nemocnici, je nemocenská pojišťovna povinna platy, uvedenými v § 149 zákona; jde-li o ústav soukromý (sanatorium a pod.), musí se nemocenská pojišťovna zavázati, že i po dobu těchto osmi neděl bude rodinným příslušníkům pojištěncovým vypláceti nejméně polovinu nemocenského.
2. — ÚSP. si vyhradí rozhodnutí o převzetí nemocného do vlastního léčení až po dobrozdání lékaře, resp. ředitelství sanatoria po čtyřtýdenním pobytu nemocného pojištěnce v ústavě. Pro tento posudek budou vypracovány zvláštní formuláře. Zjistí-li ÚSP., že nejsou dány předpoklady § 154 zákona, oznámí ne- mocenské pojišťovně i nemocnému, že jeho léčení nepřevezme.
3. — ÚSP. nebude zásadně přijímati do vlastního léčení tuberkulosních pojištěnců starších 60 let a nebude zásadně poskytovati léčení tuberkulosním nemocným na tak zvaný »pobyt na venkově«.
4. — ÚSP. bude poskytovati léčení pouze na nejnižší třídě lidových sanatorií a nebude vůbec ani přispívati na léčení na třídách vyšších, dále nebude přispívati na léčení v sanatoriích t. zv. »luxusních« a v sanatoriích v cizině, neb na pobyt nemocného pojištěnce u moře.
5. — Pro nejbližší dobu nepomýšlí ÚSP. stavěti pro tuberkulosní pojištěnce vlastních ústavů, dokud nebude k tomu donucena nedostatkem lůžek v dosavadních ústavech. Ústřední sociální pojišťovna bude jednati s dosavadními ústavy léčebnými o zabezpečení potřebného počtu lůžek za sníženou cenu a vyhradí si právo revise svými odbornými lékaři, zda pojištěnci dalšího pobytu v ústavě potřebují. 6. — Ústřední sociální pojišťovna nebude přejímati do vlastního léčení tuberkulosní, kteří jsou stiženi třetím stadiem choroby dle Turbana a Gerhardta a ty formy druhého stadia, kde jest tendence ku destriktivním procesům (forma exsudativní).
Administrativní opatření.
7. — Ústřední sociální pojišťovna pro vyřizování docházejících žádosti ustanoví hned jednu sociální tajemnici a jednu sílu pomocnou a postupně jednoho lékaře, který bude pověřen tímto úkolem. Pro evidenci žadatelů bude zaveden kartotékový systém, který povede sociální tajemnice. Tato bude udržovati styk s korporacemi sociálně-zdravotními jak úředními, tak dobrovolnými za účelem péče postsanatorní.
Ředitelství ústavů budou oznamovati Ústřední sociální pojišťovně odchody nemocných ze sanatorií a docílené výsledky léčení, které povede také v evidenci sociální tajemnice.

Citace:

Zatímní směrnice pro individuelní léčebnou péči tuberkulosních pojištěnců podle § 154 zákona 221/1924.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 412-413.