Způsob vyšetření příjmu válečného poškozence, jenž je základem při rozhodování o nároku na důchod.

— Není vadou řízení, že úřad při rozhodování o nároku na důchod vzal za základ příjem stanovený prý berní správou nesprávně a jednostranně a přesto, že stěžovatel proti platebním rozkazům na daň z příjmu na berní leta 1920/1922 podal odvolání resp. k tomu účelu zažádal o sdělení vyměřovacích základů. Námitka vady řízení jest bezdůvodná, neboť zákon o požitcích vál. poškozenců č. 142/20 a novela k němu č. 39 Sb. z. a n. z r. 1922 nestanoví, jakým způsobem a jakými prostředky má býti příjem válečného poškozence vyšetřen, úřad může tedy příjem ten zjistiti i vlastním šetřením podle zásad řízení správního, a to i v případě, že byla daň z příjmu pro dotyčný rok již vyměřena. Toto stanovisko zaujímá také prováděcí nařízení ze dne 7. prosince 1922 č. 363 Sb. z. a n. v odst. 1 § 2 zák. č. 142 ex 1920. Žalovaný úřad mohl tudíž vzíti za základ sdělení berní správy, třebas daň z příjmu nebyla ještě vyměřena právoplatně, uznal-li je za vhodný podklad pro zjištění příjmu. Okolnost, že stěžovatel měl ještě lhůtu k rekursu proti vyměření daně a že tudíž rekurs nebyl ještě vyřízen, není rozhodující, poněvadž příznivý výsledek rekursního řízení mohl by stěžovateli býti jen důvodem k žádosti o obnovu řízení.
(Nález N. s. s. z 21. dubna 1927, č. 8213/27.)

Citace:

Způsob vyšetření příjmu válečného poškozence, jenž je základem při rozhodování o nároku na důchod.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 403-403.