Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, (8). Praha: Ministerstvo sociální péče, 570 s.
Authors:
Oběžník Ú. S. P. č. 52 ze dne 11. července 1927 o předpisování pojistného pro nemocenské pojištění.
Na četné dotazy, zda jsou nemocenské pojišťovny povinny vzíti na vědomí oznámení zaměstnavatelů, že jejich zaměstnanci v určitý den nebudou pracovati nebo nepracovali, oznamuje Ústřední sociální pojišťovna, že v nálezu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. dubna 1927, č. 6399/27 byla sice výslovně řešena pouze otázka placení pojistného za neděle, avšak podle výkladu, jenž v odůvodnění tohoto nálezu jest uveden, lze míti za to, že správní soud bude rozhodovati stejně i v oněch případech, v nichž pojištěnec žádných prací nebo služeb nevykonává a za něž nemá též nároku na mzdu. Ústřední sociální pojišťovna doporučuje proto, aby až do té doby, dokud příslušná ustanovení zákona čís. 221 z roku 1924 nebudou změněna, nebo dokud judikaturou nebude rozhodnuto jinak, nebylo předpisováno pojistné pojištění nemocenského i za všechny nahodilé přestávky ve faktickém vykonávaní prací nebo služeb, pokud zamestnanci za takovéto zameškaní práce nepřísluší mzda.
Z uvedeného nálezu lze dále vyvozovati, že otázka, stíhá-li zaměstnavatele povinnost platiti pojistné za nehonorované dny prázdna, není odvislá od odhlášky ve smyslu § 17 zákona č. 221/1924. Totéž plať, nastal-li u pojištěnce pojistný případ a ztráta způsobilosti pracovní (§ 160, odst. 2.), nebo zamešká-li zaměstnanec práci z nějaké důležité příčiny, kterou lze zahrnouti pod ustanovení § 1154b (obč. zákona) § 160, odst. 3. Ve všech těchto případech, poněvadž nevedou ke zrušení pracovního poměru, nelze požadovať »odhlášky«, a nebylo by též předpisovati pojistné nemocenského pojištění.
Nastává zde ovšem obtížná otázka, jakým způsobem še nemocenské pojišťovny dovědí, za které dny, jako za dny pracovní, má býti předepisováno pojistné. Pochybností nebude, pokud jde o neděle. Pokud však jde o jiné sváteční dny, zvláště o svátky, v nichž podle zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n. o svátcích a památných dnech republiky Československé rozhodnutí o pracovním klidu je ponecháno dohodě interesentů — mezi těmito státní svátek 28. října — tu nutno žádali, aby zaměstnavatelé o takovém faktickém přerušení práce učinili nemocenské pojišťovně oznámení. Toto »oznámení« se může státi ve formě stručného sdělení. Nemocenské pojišťovny budou právem požadovať, aby zaméstnavatelé učinili toto »oznámení« do tří dnů podle obdoby § 19 cit. zák., podle něhož všechna hlášení, jež pro provádění pojištění jsou nezbytná, nutno učinit nejpozději třetího dne po nastalé změně. Takové oznámení musí obsahovať všechny údaje, potřebné pro zjištění identity zaměstnanců, dále označení dnů, v nichž se nepracuje, důvod, proč zaměstnanec nepracoval (na př. nemoc, stěhování, úmrtí v rodině, zdravotní dovolená atd.) a žádost, aby za tyto dny za uvedené pojištěnce nebylo pojistné nemocenského pojištění předpisováno.
Upozorňujeme, že pokud jde o zákonnou dovoleno u, stanoví § 9 odst. 5. zákona z 3. dubna 1925, č. 67 Sb. z. a n. výslovně, že za dobu zákonné dovolené platí se příspěvky sociálně-pojišťovací.
Tím jsou vyřízeny všechny dotazy této věci se týkající.
Citace:
Oběžník Ú. S. P. č. 52 ze dne 11. července 1927 o předpisování pojistného pro nemocenské pojištění.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 491-492.