Ustanovení, že oprávnění k přijímání vkladů na vkladní knížky nabude společenstvo, opoví-li to ve lhůtě stanovené v článku XLIV zákona z 21. IV. 1932 č. 54 Sb. z. a n., vztahuje se na společenstva, která podle stanov takového oprávnění neměla. Která takové oprávnění podle stanov měla, mohou toto oprávnění opověděti kdykoliv.

První stolice zamítla žádost společenstva, aby bylo ve firemním rejstříku poznačeno, že jest oprávněna přijímati vklady na vkladní knížky. Rekursní soud toto rozhodnutí potvrdil. Nejv. soud do volacímu rekursu vyhověl.
Důvody: Dovolacímu rekursu, jenž napadá souhlasné usnesení soudů nižších stolic, pro nezákonnost, jak lze seznati z jeho vývodů [§ 46 odst. (2) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 Sb. zák. a nař.] nelze upříti oprávnění.
Podle § 2 stanov stěžujícího si společenstva jest účelem společenstva mimo jiné, přijímati a zúročiti peněžní vklady, a tedy podle § 41 těchto stanov děje se tak na vkladní knížky. Nutno tedy přisvědčiti názoru stěžovatelovu, že předmětem jeho podnikání bylo již před vyhlášením zákona 1932/54 přijímání vkladů na vkladní knížky, a nesejde na tom, že ustanovení § 41 stanov nebylo pojato do § 2 stanov. To se zajisté doporučovalo za účelem přehlednosti, ale nestalo-li se tak, nelze tvrditi, že se ustanovení § 41 stanov netýká předmětu podnikání.
Na stěžující si společenstvo se tudíž vůbec nevztahuje ustanovení článku XLIV řečeného zákona, a nelze proto mluviti o opoždění opovědí anebo změně stanov. Předmět podnikání měl býti již při původním zápisu společenstva do společenského rejstříku zapsán podle § 9 čís. 2 nařízení ze dne 14. května 1873 čís. 71 ř. z., a to v plném rozsahu, a nestalo-li se tak, nezbývá než doplniti zápis v naznačeném směru.
Z tohoto hlediska není tudíž závady, aby nebylo vyhověno žádosti o doplnění zápisu ve společenském rejstříku a bylo proto rozhodnouti, jak se stalo.
Rozhodnutí nejvyš. soudu ze dne 23. února 1933 R II 29/33. K. Jelínek.

Citace:

Ustanovení, že oprávnění k přijímání vkladů na vkladní knížky nabude společenstvo, opoví-li to ve lhůtě stanovené v článku XLIV zákona z 21. IV. 1932 č. 54 Sb. z. a n.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 11, s. 370-370.