Nový trestní zákoník polský

z 11. července 1932 stal se přístupným širší veřejnosti právnické otištěním ve sbírce Collection des Lois pénales étrangères, vydávané Mezinárodní společností pro právo trestní. Trestní zákoník, podobně jako československá osnova, vyloučil přestupky do zvláštního zákona téhož dne vyhlášeného. Na rozdíl od československé osnovy zahrnuje též trestní právo osob mladistvých (které v době činu byly starší 13 a mladší 17 let). Proti těmto může soud užíti opatření výchovného nebo je může odsouditi k uzavření v polepšovně, a to podmínečně, pokud nejde o čin trestný jinak smrtí nebo doživotním žalářem, nebo nepodmínečně. Trvání pobytu v polepšovně je relativně neurčité, trvá nejméně 6 měsíců a nemůže býti prodlouženo nad 21. rok věku odsouzencova. Zákoník snaží se zjevně vyhověti oprávněným reformním požadavkům v oboru trestního práva, aniž se oddává přemrštěnému novotářství. Vedle trestů upravuje celou řadu zabezpečovacích opatření proti zločincům duševně chorým, práce se štítícím a nepolepšitelným. Pohnutce trestného činu přiznává potud význam, že dává-li zákon soudci na výběr trest žaláře a vězení, trest vězení nemůže býti uložen, byl-li čin inspirován nízkou pohnutkou. Podobně tam, kde by soud cestou mimořádného zmírnění mohl výjimečně uložiti trest zavření místo trestu vězení. Trest smrti jest podržen. Zákon obsahuje sice povšechnou charakteristiku jednotlivých trestních prostředků, nikoli však bližší předpisy o jejich výkonu. Tyto jsou patrně vyhrazeny zákonu zvláštnímu. Vyhnání plodu je trestné, leč by přerušení těhotenství bylo nezbytné vzhledem ke zdraví těhotné nebo těhotenství bylo způsobeno trestným činem. Zvláště sluší chváliti stručnost zákona, jemuž se podařilo shrnouti obsáhlou látku do 295 článků zákoníka trestního a 65 článků zákona o přestupcích.

Citace:

Nový trestní zákoník polský. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 8, s. 282-282.