V odv. řízení připouštějí se podle § 482, 2. odst. c. ř. s. jako novoty jen takové skutečnosti a důkazy, jež směřují k dolíčení neb vyvrácení odvolatelem tvrzené nesprávnosti rozsudku prvé stolice bez dotčení se jeho skutkového podkladu. — Odvolání proti kontumačnímu rozsudku nesmí se dotýkati skutkového podkladu tohoto napadeného rozsudku.
Z důvodů rozhodnutí nejvyššího soudu: Dovolání opřené o dovolací důvody čís. 3 a 4 § 503 c. ř. s. není opodstatněno. Dovolatel prováděje dovolací důvod čís. 4, vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně považuje jeho tvrzení v odvolacím spisu, že došlo po podání žaloby mezi stranami k mimosoudní dohodě a že zaplatil žalobkyni po podání žaloby částku 1600 Kč, za nepřípustnou novotu podle § 482 c. ř. s., k níž nelze přihlížeti.
Odv. soud považoval však toto tvrzení dovolatelovo právem za nepřípustnou novotu, neboť podle ustanovení odst. 2., § 482 c. ř. s. připouštějí se v odv. řízení jen novoty opodstatňující neb vyvracející uplatněné odv. důvody, čímž jsou míněny jen takové skutečnosti a důkazy, jež směřují k dolíčení nebo vyvrácení. Dovolatelem tvrzené nesprávnosti rozsudku prvé stolice bez dotčení se jeho skutkového podkladu.
Došlo-li v souzeném případě k vydání kontumačního rozsudku následkem nedostavení se žalovaného, takže bylo podle §§ 396, 442 c. ř. s. přihlížeti jen k přednesu dostavivší se žalobkyně o skutkových okolnostech, a bylo skutkový její přednes považovati za pravdivý a vzíti jej za základ rozsudku, dotýká se tvrzení dovolatelem činěné teprve v odv. spisu skutkového podkladu rozsudku prvého soudu a jest proto vyloučeno, byť i mělo zdánlivě působiti k dolíčení odv. důvodu.
Dovozuje-li dovolatel, že když zákon připouští proti kontumačnímu rozsudku odvolání, že musí býti připuštěny i jeho důvody, lze na to uvésti, že zákon v § 482, odst. 2. c. ř. s. nemá na mysli jakýkoliv důvod odvolací, nýbrž jen takový, při němž nové skutečnosti k dolíčení nebo vyvrácení jeho uváděné nechávají skutkový stav věci, jak stranami byl uveden v první stolici, zcela netknutým, a tomu tak v souzeném případě není.
Dovolání s hlediska dovolacího důvodu § 503 č. 3 c. ř. s. provedeno nebylo a, pokud by se mohlo za to míti, že se jeho provedení spatřuje ve výtce, že ze spisu jest zřejmo, že dovolatel se nedostavil k I. roku proto, že musel předpokládati, že ani žalobkyně se nedostaví, není tím uplatněný dovolací důvod proveden po zákonu.
Rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze dne 27. ledna 1933 č. j. Rv I 1579/31.
Dr. Jar. Koutník.