NPD documents search: Právník, 72 (1933) - Odvolání z rozsudků pracovních soudů

Praktické případy.

Odvolání z rozsudků pracovních soudů není ve smyslu § 28, odst. 1. zákona ze dne 4. července 1931 čís. 131 Sb. z. a n. o pracovních soudech dopuštěno, když žalobní návrh, o kterém měl rozhodnouti odvolací soud, stal se omezením žaloby nebo rozštěpením nároku toho rozsudkem prvého soudu věcí nepatrnou.
Z důvodů rozhodnutí nejvyššího soudu: Podle § 28, odst. 1. zákona ze dne 4. července 1931 čís. 131 Sb. z. a n. lze se ve sporech, ve kterých hodnota předmětu není vyšší než 300 Kč, odvolati z rozsudku prac. soudu jen za podmínek tam vytčených. V § 31 jest pak ustanoveno, že o odvoláních podle § 28, odst. 1. rozhoduje odv. soud v neveřejném zasedání usnesením s konečnou platností.
Jest proto především zkoumati, zdali v souzené věci jde o spor, jehož předmět nemá hodnotu vyšší než 300 Kč, tudíž o věc nepatrnou, a zdali podle toho má napadené usnesení odvolacího soudu konečnou platnost.
S hlediska přípustnosti rekursu proti usnesení odv. soudu jest lhostejné, zdali nárok, o kterém měl rozhodnouti odv. soud, byl věcí nepatrnou již od počátku nebo zdali se jí stal teprve později, buď omezením žaloby nebo rozštěpením žalobního nároku rozsudkem prvého soudu. Za nepatrné jest s uvedeného hlediska považovati i věci, které jsou jimi v době, kdy bylo podáno odvolání, třebas původně podle žaloby měl předmět sporu hodnotu vyšší, než 300 Kč. (Viz rozhodnutí čís. 7158, 9760 sb. n. s. a čís. 606 sb. min. sprav.) Účel ustanovení § 31 zákona čís. 131/1931 Sb. z. a n. jest stejný jako účel předpisů §§ 517, posl. odst. a 502, odst. 2. c. ř. s., aby totiž ve věcech nepatrných byl nejv. soud ušetřen rozhodováni vůbec. V tom směru bylo ustanovení § 31 zákona čís. 131/1931 Sb. z. a n. recipováno z § 30 zákona o živn. soudech ze dne 27. listopadu 1898 čís. 218 ř. z., jak jest uvedeno v důvodové zprávě vládního návrhu zákona o pracovních soudech (tisk senátu 352/1930).
V souzeném sporu bylo sice žalováno o 645 Kč 50 h, tedy o hodnotu vyšší, než 300 Kč, avšak rozsudkem soudu prvé stolice byl žalobní nárok rozdělen tak, že mu bylo co do částky 386 Kč 90 h vyhověno, kdežto s částkou 255 Kč 60 h byl zamítnut. Odsuzující část prvého rozsudku nabyla právní moci a žalobce napadl onen rozsudek odvoláním jen potud, pokud jím byla zamítnuta jeho žalobní žádost co do částky 255 Kč 60 h, jež nepřevyšuje hranici 300 Kč, stanovenou v § 28, odst. 1. zákona čís. 131/1931 Sb. z. a n. Odv. soud rozhodoval tudíž o odvolání ve sporu, ve kterém hodnota předmětu v době, kdy bylo podáno odvolání, nebyla vyšší, než 300 Kč, takže jeho usnesení o něm má podle § 31 zákona čís. 131/1931 Sb. z. a n. platnost konečnou, ať vyznělo jakkoliv.
Z toho plyne, že rekurs proti napadenému usnesení jest zákonem vyloučen, pročež jej bylo podle § 526, odst. 2. c. ř. s. a § 36, odst. 2., druhá věta zákona čís .131/1931 Sb. z. a n. odmítnouti jako nepřípustný.
Rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze dne 27. ledna 1933 č. j. R I 30/33, stejně rozhodnutí z téhož dne č. j. R I 47/33.
Dr. Jar. Koutník.

Citace:

Odvolání z rozsudků pracovních soudů. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 7, s. 240-241.