V řízení o povolení rozluky podle § 17 zákona čís. 320/1919 Sb. z. a nař. nelze přihlížeti k okolnostem, které se staly teprve po vydání rozsudku ve sporu rozvodovém.

První stolice vyhověla žádosti za povolení rozluky podle § 17 rozlukového zákona. Rekursní soud podané stížnosti nevyhověl. Dovolací soud podané stížnosti rovněž nevyhověl.
Odůvodnění: Jde o souhlasné usnesení nižších soudů a jest proto oprávněnost dovolacího rekursu posuzovati s hlediska § 46, odst. 2. zák. čís. 100/31 Sb. z. a nař. Nejv. s. přezkoumav spisy, neshledal, že by byl dán některý z těchto předpokladů a podotýká na vývody dov. rekursu jen ještě toto:
Podle § 17 zákona čís. 320/1919 Sb. z. a nař. má soud zkoumati jedině, zda by skutečnosti ve sporu o rozvod najevo vyšlé byly už tehdy odůvodnily výrok o rozluce, kdyby oň bylo bývalo žalováno. Jest proto bez právního významu a nelze přihlížeti k tomu, co se událo po vydání rozvodového rozsudku, zda totiž navrhovatel po rozvodu se stěžovatelkou opětně souložil a zda jí tím podle jejího názoru odpustil a souhlasil s obnovením manželského společenství (rozhodnutí čís. 5548 sb. n. s.), neboť v nesporném řízení podle § 17 rozluk. zákona nelze konati šetření o okolnostech, jež nastaly teprve po vydání rozsudku v rozvodovém sporu. Při posuzování věci nelze ani vzíti v úvahu okolnost, že stěžovatelka učinila na svědka Josefa M. trestní oznámení pro zločin křivého svědectví, proto náleží, jak již bylo řečeno, zkoumati soudu toliko, jaké skutečnosti vyšly najevo ve sporu o rozvod a zda by již tehdy odůvodnily výrok o rozluce (rozhodnutí čís. 2375 sb. n. s.), že pak skutečnosti vyšlé najevo ve sporu o rozvod založily hluboký rozvrat (§ 13, lit. h) rozl. zákona), oběma manželi zaviněný, pro který byl rozvod také povolen, nelze, hledíc k tomu, co bylo ve sporu o rozvod zjištěno, pochybovali. Nemá proto otázka výsledku trest, oznámení význam pro tento rozlukový důvod. Není také nezákonitosti v tom, neshledal-li rekursní soud žádost navrhovatelovu za žádost, příčící se dobrým mravům.
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 17. února 1933 R II 28/33. K. Jelínek.

Citace:

V řízení o povolení rozluky podle § 17 zákona čís. 320/1919 Sb. z. a nař. nelze přihlížeti k okolnostem, které se staly teprve po vydání rozsudku ve sporu rozvodovém.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 11, s. 368-369.