NPD documents search: Boh. adm., 3 (1921)

Čís. 11180.

Pojišťovací smlouva jest hotová, i když bylo ujednáno, že se pojištění stane účinným, až pojištěnec nabude předmětu pojištění. Pojišťo-
87* vací smlouva však po případě pozbyla účinnosti, nabyl-li pojištěnec předmětu pojištění jiného druhu.
(Rozh, ze dne 21. listopadu 1931, Rv I 1448/|30.)
Žalovaný pojistil u žalující pojišťovny motorové kolo systému New Hudson, jež v době uzavření smlouvy neměl a ani později ho nenabyl, nýbrž opatřil si motorové kolo systému Ardi, jež pojistil u jiné pojišťovny. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení pojišťovací premie. Za řízení vznesla žalobkyně mezitímní určovací návrh, by bylo uznáno právem, že pojišťovací smlouva mezi stranami jest po právu. Procesní soud prvé stolice uznal právem, že není pojišťovací smlouvy mezi stranami, a zamítl žalobu o zaplacení pojišťovací premie. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Podle § 914 obč. zák. nemá se při výkladu smluv lpěti na doslovu výrazu, nýbrž jest vyšetřiti úmysl stran a jest rozuměti smlouvě tak, jak žádá obyčej poctivého obchodu. V tom smyslu jest odvolání přisvědčiti v tom, že žalovaný činil návrh na pojištění v předpokladu svého příštího interese jako majitel motocyklu bez ohledu na jeho značku. Neboť jest jasno, že pojišťovací smlouva měla žalovaného chrániti proti následkům povinného ručení a že žalovaný měl v úmyslu, by jako majitel nějakého motocyklu byl pojištěn, a nikoliv právě jen jako vlastník motocyklu systému New Hudson. Udává-li tedy svědek Teodor T., že při přijetí pojišťovacího návrhu byla řeč jen o motocyklu značky New Hudson a o žádném jiném, jest přes to smlouvě rozuměti jen tak, že se žalovaný zavazoval, že, jakmile si opatří nějaký motocykl, učiní jej předmětem pojištění. Svědek T. udal, že se pojišťovací smlouva měla státi platnou teprve, nabude-li žalovaný motocyklu. Pojišťovací smlouva není tudíž ničím jiným, než úmluvou uzavříti příště smlouvu. Stanovisko, které hájí odvolání, že smlouva jako taková jest již v platnosti a že jen počátek pojištění a splatnost prvé premie nastává teprve dnem, kdy žalovaný silostroj získá, chová v sobě rozpor. Neboť pojišťovací smlouva, je-li již právoplatně uzavřena, působí a počíná dnem ustanoveným v polici ze dne 15. prosince 1927 a jest premie podle § 9 všeob. pojišť. podmínek tímto dnem splatná. Má-li však býti pojišťovací smlouva účinnou teprve, jak to svědek T. udává, nemůže tu býti platná a účinná smlouva. Poukazuje se též na § 8 všeob. poj. podm., podle něhož veškerá jinaká zvláštní ujednání jsou platná jen, bylo-li o nich vydáno písemné prohlášení společnosti. V § 7 (1) se dále uvádí, že pro posouzení práv a povinností obou smluvních stran jsou směrodatné jen police a její dodatky. Žalující strana se ocitá v rozporu s těmito ustanoveními, ježto podle police smlouva počíná 15. prosincem 1927, kterýmžto dnem jest též splatná první premie. Na § 7 dodatkových ustanovení nemůže se žalující strana v souzeném případě odvolávati, neboť nejde tu o to, že žalovaný místo silostroje již pojištěného nabyl náhradou jiného silostroje. Pojišťovací smlouvu, o niž tu jde, nelze tedy vykládati jinak, než jako úmluvu podle § 936 obč. zák. Návrh se stal dne 31. srpna 1927 a jest z police zřejmo, že pojišťovací smlouva měla počíti dne 15. prosince 1927, že strany tedy předpokládaly, že až do té doby si žalovaný již silostroj zaopatří. Vymíněnou dobou ve smyslu § 936 obč. zák. jest tudíž 15. prosinec 1927. Žalující strana nenaléhala do jednoho roku od této doby na splnění přípovědi, nýbrž podala žalobu o zaplacení premie teprve dne 26. dubna 1929 a proto její právo ze smlouvy zaniklo. K témuž závěru se dospěje, hledí-li se k pojišťovací smlouvě ve smyslu rozhodnutí nejvyššího soudu čís. sb. 9327, jak k platné již pojišťovací smlouvě, která, byla uzavřena pod rozvazovací podmínkou. Neboť v tom smyslu byla právě první premie splatná dne 15. prosince 1927 a žalující strana, poněvadž první prémii nezažalovala do tří měsíců po splatnosti, odstoupila podle § 9 odst. 4 všeob. poj. podm. od smlouvy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání má pravdu v tom, že nejde o úmluvu o budoucí smlouvě ve smyslu § 936 obč. zák., podle níž strany pojišťovací smlouvu teprve by byly měly ujednati, neboť strany podle návrhu k pojistce a podle pojistky nic takového neujednaly. Naopak byla přijetím návrhu a vystavením pojistky uskutečněna již sama pojišťovací smlouva, a nic na tom nemění okolnost, že bylo ujednáno, že se pojištění stane účinným, až žalovaný motorového kola nabude, neboť i pojišťovací smlouva, jíž jest pojištěn budoucí zájem (§ 63 (2) zákona ze dne 23. prosince 1917 č. 501 ř. z.), jest smlouvou hotovou, i když jest sjednána pod podmínkou, že nastane pojištěný zájem (srov. sb. n. s. čís. 9327, vysvětlivky k pojišťovacímu řádu vydané bývalým ministerstvem spravedlnosti ve Vídni, 1915, str. 94 a 95, Dr. Albert Ehrenzweig, Die Rechtsordnung der Vertragsversicherung, Vídeň, 1929, str. 217 a Dr. Hermann-Otavský, Soukromé pojišťovací právo československé, Praha, 1921, str. 131). Přes to však nemohlo dovolání býti vyhověno, neboť podle pojišťovacího návrhu a podle pojistky, vyhotovené podle tohoto návrhu, byl žalovaný proti povinnému ručení pojištěn jako majitel motorového kola systému New Hudson, a je nesporné, že se majitelem motorového kola tohoto systému nestal, z čeho vyplývá, že pojištěný zájem nevznikl, při čemž se podotýká, že není nerozhodný druh (systém) pojištěného kola, jak patrno z § 7 dodatných ustanovení k všeobecným pojišťovacím podmínkám. Nevzniknutím zájmu nenabyla, pokud se týče pozbyla účinnosti pojišťovací smlouva, a nic na věci nemění, že žalovaný nabyl motorového kola jiného systému (systém Ardi), an jako majitel kola tohoto systému podle pojistky nebyl pojištěn a ana podle § 7 bod 1 všeob. poj. podmínek rozhodnou pro posouzení práv a povinností obou smluvních stran jest výhradně jen pojistka, vystavená na základě návrhu a dodatky k ní.

Citace:

Č. 11180. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 503-505.