Čís. 7083.

Sudiště podle § 88, druhý odstavec j. n. Různost uvedeného místa splniště a sudiště není na závadu, je-li splniště v obvodu faktumího soudu. Nerozhoduje, zda smlouvu, o jejíž splnění jde, sjednal žalobce či jiná osoba, z níž potom, ať již z toho neb onoho důvodu přešly nároky na žalobce.
Sudiště podle § 87 a) j. n. jest založeno, jde-li o prodej, bez ohledu na to, zda byla kupní cena pohledávkou žalobcovou již od původu, či nabyl-li jí postupem ať pohledávky nebo celé objednávky.
(Rozh. ze dne 20. května 1927, R II 146/27.)
Soud prvé stolice (okresní soud v Hodoníně) odmítl žalobu, vyhověv námitce místní nepříslušnosti. Rekursní soud námitku místní nepříslušnosti zamítl. Důvody: Žalujícj strana opírá příslušnost okresního soudu v Hodoníně o § 88 j. n., odvolávajíc se na faktury zaslané straně žalované, v nichž jest doložka »splatno na Čejči, žalovatelno v Hodoníně«. Prvý soudce žalobu odmítl, vyhověv námitce místní nepříslušnosti, poněvadž podle názoru prvého soudu vznikla smlouva zmocňovací mezi třetí osobou, totiž mezi P-em a stranou žalující, kterýžto poměr nijak netýká se žalovaného, proti němuž zůstal podle původní kupní smlouvy prodatelem Adolf P. Než prvý soudce přehlíží, že na fakturách zaslaných stranou žalující straně žalované jest vý- — Čís. 7083 —
895
slovně uvedeno a to na faktuře ze dne 14. července 1926, že obchod mezi P-em a žalovaným byl pravoplatně k přímému vyúčtování na základě uzávěrky postoupen žalobci. Žalující strana tvrdí, že tyto faktury zároveň se zbožím zaslala straně žalované a že strana žalovaná tyto faktury také přijala. A o tom, že faktury ty dostala, jako důkazů dovolává se strana žalující zejména také toho, že žalovaná strana na účtovaném žalobcem penízi také žalobcům platila, tedy musela fakturu obdržeti a poněvadž podle ní platila, také uznati, vždyť strana žalovaná ani netvrdí, že by faktury ty byla vrátila. Je-li tomu tak, jest rozhodnou ona poznámka »splatno na Čejči, žalovatelno v Hodoníně«. Tato poznámka po- dle názoru rekursního soudu úplně vyhovuje požadavku § 88 j. n., neboť Čejc leží v obvodu okresního soudu v Hodoníně, kterýž byl onou doložkou ustanoven jako soud procesní.
Nejvyšsí soud zrušil usnesení rekursního soudu a uložil mu, by znovu rozhodl.
Důvody:
Stěžovatel pokládá rozhodnutí rekursního soudu za nesprávné proto, že nepřikládá důležitosti ve faktuře uvedené různosti místa splatnosti a žaloby. Míní, že soud fakturní není odůvodněn, je-li ve faktuře jako místo splatnosti uvedena Čejč a místo žalovatelnosti Hodonín. Ale nelze mu dáti za pravdu. Je-li splniště v obvodu soudu fakturního, pak různost oněch míst nevadí. Vždyť by jinak výhoda tohoto sudiště pozbyla významu pro podniky, které nejsou v samém sudišti a to by odporovalo účelu zákona. Plyne to také z doslovu prvního odstavce § 88 j. n., jehož provedením jest druhý odstavec téhož paragrafu. A sice ze slov »u soudu toho místa, na kterém smlouva má býti splněna žalovaným,« Rozumí se tedy podle toho, že místo sudiště může býti jen ono místo, do jehož obvodu soudního patří splniště. Vyhledává se tedy jenom, by splniště leželo v obvodu soudu fakturního. Pro sudiště fakturní jest podle § 88 druhý odstavec j. n. potřebí, by šlo o spor podle prvého odstavce tohoto paragrafu mezi osobami provozujícími živnost obchodní, by faktura byla opatřena zákonnou doložkou, zaslána zároveň se zbožím nebo před jeho dojitím a přijata bez námitek. Není sporu o tom, že jde o splnění smlouvy ve smyslu prvého odstavce § 88 j. n. Nerozhoduje, zdali ji sjednal žalobce nebo jiná osoba, z níž nároky na žalobce potom přešly, ať již z toho, nebo z onoho důvodu. To se již netýká otázky příslušnosti, nýbrž věcné stránky sporu. Rovněž není sporu o tom, že jde o provoz obchodní živnosti, a že proti fakturám nebyly vzneseny námitky. Také bylo shora ukázáno, že doložka fakturní vyhovuje zákonu. Spor je jen o to, zda žalovaný dostal faktury ještě před dojitím zboží nebo zároveň s ním. Ale této okolnosti rekursní soud nezjišťoval a stěžovatel to právem vytýká. Stěžovatel ovšem uvádí proti spisům, že faktury vůbec nedostal. Vždyť přiznal, že faktury obdržel, ale tvrdil, že teprve po dojiti zboží. Rekursní soud také zjistil podle toho přijetí faktur, ale nezjistil, kdy se to stalo. Bez takového zjištění není možno rozhodnouti o příslušnosti sudiště fakturního. — Čís. 7084 —
896
V důsledku svého stanoviska nezabýval se rekursní soud ovšem také tím, jsou-li splněny podmínky sudiště kupeckého podle § 87 a) j. n. o tomto sudišti prvý soud rovněž rozhodl a rekursem byla nesprávnost tohoto rozhodnutí rovněž vytýkána. Bylo tedy usnesení rekursního soudu zrušiti a naříditi nové rozhodnutí, po případě také ohledně sudiště kupců a teprve, kdyby nebyly shledány rekursním soudem podmínky ani tohoto sudiště nebo jejich zjištění, bude třeba zjistiti, kdy došly faktury. Podotknouti dlužno, že sudiště kupecké jest založeno, jde-li o prodej, bez ohledu na to, zda byla kupní cena pohledávkou žalobcovou již od původu, či nabyl-li jí postupem ať pohledávky nebo celé objednávky, tedy vstupem do smlouvy. O takovýto vstup by šlo, kdyby žalobci byla postoupena celá pohledávka i dodávka k přímému vyúčtování se souhlasem žalovaného.

Citace:

Čís. 7083. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 920-922.