NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Č. 9037.

Závodní výbory: 1. Proti rozhodnutí rozhodčí komise o nároku zaměstnanců podle § 3 lit. g) zák. o záv. výb. může závodní výbor před nss-em vytýkati, že rozhodčí komise nebyla řádně složena. — 2. Proti propuštění členů záv. výboru z práce, které se stalo se souhlasem rozhodčí komise, nemůže se záv. výbor brániti stížností na nss. (Nález ze dne 4. února 1931 č. 1728).
Prejudikatura: Boh. A 8622/30.
Věc: Společný závodní výbor dělnický a zřízenecký cukrovaru v H. (adv. Dr. J. Schletter z Prahy) proti rozhočí komisi dle zákona o závodních výborech v Chrudimi (za zúč. cukrovar v H. Dr. Zd. Uhlíř z Prahy) o propuštění zaměstnanců a členů závodního výboru z práce.
Výrok: Stížnost se dílem odmítá jako nepřípustná, dílem se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhověla rozhodčí komise námitkám záv. výboru cukrovaru v H. proti propuštění zaměstnanců v závodě déle tří let pracujících, a k žádosti majitelky závodu udělila souhlas k propuštění 3 členů záv. výboru a dvou náhradníků jeho.
O stížnosti závodního výboru uvážil nss takto:
Nař. nález rozhodčí komise obsahuje jednak rozhodnutí o nároku zaměstnanců dle § 3 g) zák. o záv. výborech, jednak souhlas k propuštění členů a náhradníků záv. výboru dle § 22 odst. 2 zák. o záv. výborech. Rozhodnutí prvé jest, jak nss ustáleně judikuje (srov. Boh. A 8622/30), výrokem úřadu správního o nároku práva soukromého, proti němuž možno straně tímto výrokem dotčené dovolati se dle § 105 úst. listiny a zák. č. 217/25 nápravy pořadem práva. Tato povaha činí je nezpůsobilým předmětem kognice nss-u, neboť z příslušnosti nss-u jsou dle § 3 lit. a) zák. o ss vyloučeny všechny věci, o nichž přísluší rozhodovati řádným soudům.
Z důvodu toho musil nss odmítnouti všechny námitky stížnosti namířené proti rozhodnutí dle § 3 lit. g) zák. o záv. výborech, až na jedinou námitku, kterou stížnost vytýká, že rozhodčí komise nebyla řádně sestavena, ježto scházel jí jeden člen. Neboť kdyby pravda bylo, že rozhodčí komise nebyla řádně obsazena, pak by tu nebylo ani rozhodnutí o nároku dle § 3 lit. g) cit. zák. správním orgánem k tomu povolaným a strana by nemohla proti výroku takovému hledati nápravu pořadem práva, nýbrž byla by nucena dříve vymoci si rozhodnutí komise v tom složení, jak zákon ustanovuje. K tomu ovšem nemohl by nss odepříti jí svou pomoc.
Nss shledal však námitku onu bezdůvodnou. Stížnost sama v souhlase s poradním protokolem udává, že jednání a rozhodování komise účastnilo se 5 členů komise s předsedou. To však je dle § 26 počet dostatečný, neboť i předseda je členem rozhodčí komise a rozhodovala tedy komise 6 členná, jak předpisuje zákon. Bylo proto stížnost proti prvému rozhodnutí odmítnouti jednak jako nepřípustnou, jednak jako bezdůvodnou.
Stížnost proti výroku druhému, jímž udělen byl souhlas k propuštění členů a náhradníků záv. výboru, musil nss odmítnouti jako nepřípustnou, neboť členům záv. výboru a záv. výboru samému přísluší ochrana proti propuštění členů záv. výboru z práce jen potud, že propuštění — s výjimkami v zákoně uvedenými — nesmí státi se bez souhlasu rozh. komise. Proti propuštění svých členů se souhlasem rozhodčí komise nemůže se záv. výbor brániti, ježto proti takovému propuštění zákon již ochranu neposkytuje; nějaký nárok pak na to, aby souhlas za určitých předpokladů udílen nebyl, zákon nezná (srovn. usn. Boh. A CCCXXXV/1928).

Citace:

Čís. 13528.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 560-563.