350 let kalendářem.

Na 6. leden 1934, t. j. na svátek Tří králů pro Čechy, na 12. leden pro Slezsko, na 3. říjen pro Moravu a na 22. leden 1937 pro Slovensko (resp. Uhry) připadá zvláštní jubileum: 350. výročí reformy juliánského kalendáře papežem Řehořem XIII., podle něhož nový náš kalendář nazývá se »gregoriánským«. Vlastní reforma, její důvody i historie, která také prošla známým koncilem kostnickým (reformu uvedl tam na přetřes kardinál Petrus de Alliaco a Nicolaus Cusanus), je dostatečně známa: středověcí astronomové přišli k poznání, že kalendář juliánský vypočetl tropický rok delší než ve skutečnosti je a tak oslavy rovnodennosti i všechny pohyblivé svátky na nich závislé se zpožďovaly proti skutečnému stavu. Osud juliánskemu kalendáři připravil vědecký pokrok. Definitivní rozhodnutí učinil tridentský koncil, proslavený reformními snahami a uložil papeži, aby reformu realisoval. Návrh pochází od Aloisia Lilia a Řehoř XIII. po projednání návrhu nejpřednějšími universitami a zvláštní komisí své rozhodnutí oznámil bullou »Inter gravissimas« ze dne 24. února 1582. Ale tehdy nebylo technických vymožeností našeho věku a tak jednak panovníci neprovedli ve všech státech, ba ani ve všech zemích téhož státu reformu v týž den a jednak tato »papeženská« reforma narazila na zřejmý odpor stavů. Nejen protestante měli námitky proti reformě z náboženských hledisek, nýbrž i naši stavové moravští, kteří se opřeli jí s hlediska ústavního, oporujíce, že podobná reforma nemůže býti provedena jen z vůle panovníkovy pouhým mandátem. Čeští a slezští neměli těch námitek a tak se reforma odbyla zde dříve než na Moravě.1 Už tato stránka je zajímavá s hlediska právního, zajímavější je ještě, že vypuštěním desíti dnů, takže na příklad hned po půlnoci 6. ledna nastal 17. leden a pod., jistě silně byly dotčeny právní a hlavně soukromoprávní poměry. Byla to tedy reforma velmi radikální a pouze méně komplikované poměry tehdejší mohly snésti ji bez větších otřesů. Ale jistě se dotkla na příklad dlužníků a talc vlastně nesmí nás udivit stálý odpor některých vrstev. Vždyť ještě zák. čl. XLV.:1599 v Uhrách musil na užívání starého kalendáře stanovit pokutu 1000 zlatých a v Německu protestanti dokonce ustoupili od svého odporu až 1775. Reforma gregoriánska byla poslední dosavadní reforma kalendářová a už i z toho mála naznačeného je viděti její velikou právní důležitost. História vitae magistra; reforma kalendáře, po které se volá v naší době, nepůjde také lehce úměrně k tomu, jak stoupla od 1582 spletitost hospodářských poměrů. Vynechat tak snadno deset dní prostým škrtem v kalendáři bez zvláštních přechodných opatřeních a bez valných otřesů v životě právním i hospodářském, šlo ledy v XVI. stol., nikoliv už dnes. Ča.

Výňatek z bully Inter gravissimas a mandát Rudolfa II. pro Čechy viz: Čáda: Vybrané prameny k práv. děj. středoevr., str. 155, 156 ukázky čís. 102 a 103.

Citace:

350 let kalendáře. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 162-163.