Č. 723.

Policejní záležitosti: Příkaz magistrátu hl. města Prahy, aby majitel ohradil čelné strany svého stavebního pozemku, by byl cizím vstup zamezen a tak odstraněny neplechy tam provozované, nestačí odůvodniti pouhým poukazem na předpis § 81 praž. obec. řádu.
(Nález ze dne 21. února 1921 č. 6566/20).
Věc: Josef R. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze stran ohrazení pozemku. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Usnesením ze dne 25. června 1918 č. j. Hol. 5833 nařídil magistrát hlavního města Prahy z důvodů veřejné bezpečnosti a veřejného zdravotnictví majiteli pozemku č. kat. 1104 (stav.) v Praze 7. Josefu R., aby kratší čelné strany pozemku toho dal zahraditi tak, aby přístup nepovolaným tam byl zamezen, a dodal, že příslušná dohlídka se současně zavádí. Příkaz tento odůvodněn jest takto: »Úředním vyšetřováním bylo zjištěno, že mezi řadou starých domků v ulici na Ovčinách a právě postavenými domy čp. 969/7. a čp. 963/7. v Praze nalézá se úzký pruh pozemku č. kat. 1104, který z obou čelných stran jest neohražen, takže přístup na tento pozemek jest úplně volný.
Pozemek tento jest nyní rejdištěm mládeže a při rozdělání ohně jest možno, že by sousedící staré domy, které jsou přízemní a kryty lepenkou, mohly snadno býti zapáleny.
Kromě toho jest toto místo velice znečisťováno.«
Stížnost do nařízení tohoto podanou správní sbor hlavního města Prahy ve schůzi ze dne 13. ledna 1919 konané zamítl z těchto důvodů:
V odpor vzatý výnos neobsahuje ani donucování k nějakým službám nebo pracím ve prospěch obecní, jak stěžovatel tvrdí, aniž se jedná o veřejnou dávku, na jednotlivce uvalenou, jak ve stížnosti jest dále namítáno. Nařízení v odpor vzaté bylo vydáno z důvodů veřejné bezpečnosti a veřejného zdravotnictví, tudíž v rámci zákonného oprávnění magistrátu hlavního města Prahy.
Zemský správní výbor usnesl se ve schůzi dne 26. listopadu 1919 na tom, aby zamítnuta byla stížnost Josefa R. do posléz uvedeného výnosu, poněvadž opatření učiněné jest odůvodněno ustanovením § 81 praž. obecního řádu.
Stížnost opírající se o výtku nezákonnosti uvádí, že dle § 84 praž. obecního řádu jest obec při vykonávání místní policie, obzvláště zdravotní, vázána dosavadními zákony a nařízeními, že pak takového zvláštního předpisu co do povinnosti k ohrazení stavebních parcel není. Zákony a příkazy při vykonávání policie místní mohou míti jedině za účel zameziti rušivý vliv jednotlivce na zařízení a opatření ve všeobecném zájmu zavedená, kdežto přidržování jednotlivce k tomu, aby obci při plnění jejich úkolů byl nápomocen, nespadá v obor policie, nýbrž znamená již dávku, službu nebo práci ve prospěch obecní. Taková plnění lze požadovati jen na základě zákonných předpisů. Příkaz k výkonu, za panujících poměrů nákladnému, jest proto protizákonný.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nejvyšší správní soud následujícími úvahami:
Žalovaný úřad rozhodnutím, do něhož si stěžováno, potvrdil příkaz daný stěžovateli, aby kratší čelné strany pozemku č. kat. 1104 v Praze 7. dal tak zahraditi, aby přístup nepovolaným tam byl zamezen, a uchýliv se od odůvodnění opatření toho instancemi nižšími opřel rozhodnutí své jedině ustanovením § 81 praž. obecního řádu.
Dle tohoto ustanovení přísluší obci právo policie místní. Z toho důvodu vykonává obec policii čistotní, zdravotní, požární, tržní, stavební a silniční. Při vykonávání policie místní vázána jest obec dosavadními zákony a nařízeními. Jednotlivé obory místní policie upraveny pak jsou zvláštními a četnými zákony a nařízeními.
Z toho, že žalovaný úřad odůvodňuje rozhodnutí své výhradně ustanoveními §u 81 praž. obecního řádu, rázu všeobecného a nedovolávající se v tomto směru žádného specielního ustanovení zákona neb nařízení, nelze usouditi, v jakém oboru místní policie rozhodnutí to bylo vydáno a na jakých okolnostech skutkových je žalovaný úřad založil.
Jelikož takto výrok úřadu neobsahuje nižádného bližšího odůvodnění, nenaznačuje zejména blíže, proč magistrát hlavního města Prahy vydav opatření shora uvedená jednal správně v mezích platících zákonů a nařízení, nepodává výrok ten dostatečného podkladu pro posudek, zda a pokud úřad při svém rozhodnutí držel se v mezích, které zákon při správě policie místní obci ukládá.
Nedostatek tento brání straně hájiti se proti případné nezákonitosti naříkaného rozhodnutí a nedovoluje nejvyššímu správnímu soudu, aby přezkoušel, zda rozhodnutí to je odůvodněno.
V tom spatřovati jest podstatnou vadu řízení, pro niž bylo zrušiti naříkané rozhodnutí dle §u 6, odst. 2 zákona o správním soudě.

Citace:

Č. 723. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 239-241.