Čís. 9086.

Zákon o společenstvech ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Nepřípustným jest účel společenstva: »zastupovati členstvo v obchodních záležitostech na přání členů.« K zastupovaní společenstva nemohou býti povolány i jiné osoby mimo členy představenstva, zejména nikoliv prokuristé.
Nepřípustné jest ustanovení stanov, že valná hromada má rozhodovati ve sporech o výklad stanov.
(Rozh. ze dne 10. července 1929, R I 408/29.)
Rejstříkový soud odepřel zápis nových stanov společenstva z těchto důvodů: I. Ustanovení § 2 ad e) stanov, podle něhož účelem společenstva jest »zastupovati členstvo v obchodních záležitostech na přání členů«, jest nepřípustné a neodpovídá pojmu a podstatě společenstva po rozumu § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., podle něhož společenstva mají za účel podporovati živnosti nebo hospodářství svých členů společným provozováním podniku. Výdělková a hospodářská společenstva nesmějí provozovati jakékoli výdělkové odvětví, nýbrž jejich činnost musí vždy býti v nutné souvislosti s hospodářstvím nebo s výdělkem jejich členů tak, by živnost a podnik družstva měly se k výdělku а k hospodářství členů jako prostředek k účelu. Členy družstva, jakž ze stanov zřejmo, jsou osoby stavu zemědělského, tudíž osoby, jichž hlavní hospodářská činnost jest zřejmě daleká provozování živnosti zastupování v obchodních záležitostech. Ostatně společenstvo není oprávněno provozovati tuto činnost, která se vymyká z rámce družstevnictví vůbec. 2. Ustanovení § 14 stanov, podle něhož družstvo zastupují před soudem i mimo soud též »jeden člen představenstva a jeden prokurista«, jakož i z ustanovení § 27 stanov, podle něhož firmu znamená též »jeden člen představenstva a jeden prokurista«, jsou nepřípustná, ježto podle zákona (§ 15 zákona společenstevního) zastupuje družstvo soudně i mimosoudně jen představenstvo a rovněž jen představenstvo jest podle § 17 zákona oprávněno firmu znamenati. Ovšem podle § 26 cit. zákona může býti úředníkům anebo jiným zmocněncům svěřeno zastupování družstva při provádění obchodů a za zákonných předpokladů udělena i prokura. 3. Ustanovení § 25 ad čís. 12 stanov, podle něhož valné hromadě přísluší rozhodovati ve sporech o výklad stanov, jest jednak nepřípustné, ježto odporuje zásadě § 19 prvá věta obč. zák. (»každému, kdo se cítí zkrácen ve svém právu, jest volno podati stížnost na úřad, určený zákony«), jednak jest potud nejasné, že jest s to dáti podnět k. odůvodněným pochybnostem o jasnosti a o určitostí stanov, čehož jest se uvarovati již v zájmu řádné správy společenstva. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Právem především pozastavuje prvý soud ustanovení § 2 lit. e) stanov, které určuje, že účelem společenstva jest »zastupovati členstvo v obchodních záležitostech na přání členů«, neboť účel tento nemá nic společného s ostatním účelem družstva, který si podle § 2 stanov jako skladištní družstvo vytklo, a odporuje tento účel i ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., podle něhož společenstva jsou spolky o neuzavřeném počtu členů, které mají za účel podporovati výdělečnost nebo hospodářství svých členů společným provozováním podniku. Této zásadě nově usnesený doslov § 2 písm. e) stanov nevyhovuje a správně proto prvý soud toto ustanovení pozastavil.
Podle § 15 zákona zastupuje družstvo jen představenstvo zvolené ze členů družstva a jest tudíž vyloučeno, by k zastupování družstva byly povolány i jiné osoby mimo členy představenstva, zejména tedy prokurista, jakž činí § 14 stanov nově usnesených. Toto ustanovení jest vzhledem k ustanovení § 15 zákona nepřípustným a proto bylo právem rejstříkovým soudem pozastaveno. Arciť může býti podle § 26 zákona provozování obchodů společenstva a zastupování společenstva vzhledem na toto provozování obchodů svěřeno úředníkům nebo jiným zmocněncům, tedy i prokuristům, tito zmocněnci mohou však zastupovati družstvo jen v mezích § 26 zákona, nejsou však oprávněni zastupovati společenstvo podle § 15 zákona. Ustanovení § 14 stanov nemůže proto obstáti.
Ustanovení § 20 čís. 11 stanov správně podle § 25 čís. 12 stanov, podle něhož valná hromada má rozhodovati ve sporech o výklad stanov, jest nepřípustné, neboť § 19 obč. zák. výslovně stanoví, že každému, kdo se má za zkrácena ve svém právu, jest volno podati stížnost na úřad ustanovený zákony, z čehož plyne, že ustanovení § 25 čís. 12 stanov o rozhodování sporů o výklad stanov jest nepřípustné a odporuje § 19 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, neshledav podmínek § 16 nesp. říz.

Citace:

č. 9086. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 75-77.