Č. 490.


Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Morava): * Ztráty při prodeji nemovitostí místně nesouvislých nemohou býti účtovány z důvodu § 7 mor. dávk. řádu, že nemovitosti ty leží v jednom místě a náleží jednomu majiteli.
(Nález ze dne 9. července 1920 č. 6212.)
Věc: Bedřich Schmeer v Brně proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním rozkazem ze dne 20. srpna 1919 č. 36246/19 předepsala městská rada brněnská stěžovateli z převodu nemovitosti vl. č. 748 kat. obce Křížová ulice dávku z přírůstku hodnoty penízem Kč 161872.
Stížnost do platebního rozkazu podanou zamítl moravský zemský správní výbor jako bezdůvodnou.
Stížnost k nejvyššímu správnímu soudu naříká toto rozhodnutí, trvajíc na tom, že dle § 7 zákona ze dne 28. prosince 1914 č. 18 z. z. z roku 1915 jest odečísti od přírůstku hodnoty prodané nemovitosti ztrátu 68 733 Kč, kterou utrpěl stěžovatel zcizením 6 jiných nemovitostí v Brně, tvořících s domem v Křížové ulici místně a hospodářsky souvislý celek.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti nezákonnost vytýkající toto:
Dávka z přírůstku hodnoty vyměřena byla ze zcizení domu v kat. obci Křížová ulice, který byl koncem prosince 1918 prodán. Domy, při jichž zcizení utrpěl stěžovatel ztráty, jsou v kat. obci Brně, a sice dva v ulici Merhautově, tři v Pražské ulici a jeden v ulici Střelecké. Není tvrzeno ani prokázáno, že stavební parcely, na kterých byly zřízeny budovy ty, byly částí jednoho souboru nemovitostí.
Zákon připouští v § 7, aby při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty vypočteny byly ztráty, převedou-li se částky místně a hospodářsky souvisícího souboru nemovitosti rozličnými právními jednáními téhož zcizitele.
Co se týče místní a hospodářské souvislosti, dlužno podotknouti:
U budov předpokládá místní souvislost skutečné, bezprostřední prostorné hraničení jednotlivých budov, budovy ty musí polohou svou stavebně souviseti. Skutečnost, že nemovitosti ty leží v témž městě, nezakládá sama o sobě ještě místní souvislost.
Hospodářská souvislost jest na snadě, slouží-li všechny nemovitosti jednotnému hospodářskému účelu, stávají-li takové vzájemné vztahy, že obhospodařování jedné nemovitosti podporuje, po případě teprve umožní hospodaření s ostatními nemovitostmi, po případě, odpadne-li částka jedna, tím hospodaření s ostatními částmi jest stíženo neb ohroženo.
Tím, že několik domů patří jedné osobě a v jejích rukou se soustředí výtěžek nemovitostí těch, není ještě dána hospodářská souvislost. Domy ty jsou samostatné hospodářské jednotky, jsou oddělenými předměty zdanění, mohou býti odděleně spravovány, zcizením jednoho domu nejsou dotčeny ostatní domy a jejich správa.
Poněvadž nejsou splněny předpoklady, za kterých zákon připouští vpočtení ztrát, nelze seznati v naříkaném rozhodnutí nezákonnost a bylo proto stížnost jako neodůvodněnou zamítnouti.
Citace:
č. 13768. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 87-89.