NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Č. 7131.

Chudinství. — Domovské právo: * Obec pobytu, která cizího příslušníka, z bytu v obci soudně vyklizeného, nestairajíc se vůbec o jeho ubytování v obci, svémocně dala dopraviti do jeho obce domovské, nemůže na této obci podle § 28 dom. zák. požadovati náhradu dopravních výloh.
(Nález ze dne 8. března 1928 č. 5598).
Věc: Obec M. (adv. Dr. Jos. Ettl z Prahy) proti ministerstvu vnitra o náhradu chudinského opatření.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Když František B. byl cestou soudní exekuce ze svého bytu u rolníka M. v M. dne 13. dubna 1922 vystěhován, dala jej obec M. s rodinou a celým zařízením dopravili na třech vozech do jeho dom. obce Č., a vznesla na to proti této obci nárok na náhradu dopravních výloh tím způsobených. Nař. rozhodnutím uznal žal. úřad v cestě instanční právem, že obec Č. není povinna zmíněné dopravní výlohy obci M. nahraditi.
O stížnosti uvážil nss toto:
Námitka, že František B. je chudý, jest bezpodstatná, neboť žal. úřad okolnost tuto v nadepsaném rozhodnutí nepopřel, nýbrž naopak, zabývaje se otázkou, bylo-li přestěhování B-ovo naléhavě potřebno čili nic, zřejmě vycházel z předpokladu, že jmenovaný jest chudý po rozumu § 28 dom. zák.
Rovněž bezdůvodnou jest i námitka, že zakročení obce M. bylo skutečně nutným a bezodkladným opatřením, učiněným ve prospěch Františka B.
Právním pramenem pro posouzení daného sporu jest ustanovení § 28 zák. z 5. prosince 1863 č. 105 ř. z., jehož se též obě strany dovolávají. Podle tohoto ustanovení nesmí obec ani přespolním chudým při náhlé potřebě odepříti nutnou podporu, s výhradou náhrady, kterou může dle své vůle požadovati od dom. obce neb od osob povinných k tomu dle jiných zákonů. Žal. úřad — jak vidno z napadeného rozhodnutí — vychází z názoru, že tu nejde o podporu ve smyslu cit. § 28 a že tudíž obec Č. není v základě tohoto paragrafu povinna nahraditi sporné dopravní výlohy, stížnost naproti tomu tvrdí, že tu jest taková podpora. — Žal. úřad odůvodňuje svoje rozhodnutí tím, že obec M. nařídila převoz Františka B. do dom. obce Č. svémocně, aniž o převoz ten žádala dom. obec nebo František B., a bez naléhavé potřeby, neboť okolnost, že B. byl soudně ze svého bytu v M. vystěhován a že obecní zastupitelstvo obce M. usneslo se na převezení jeho do dom. obce, třeba že toto usnesení bylo obci Č. oznámeno, není dostatečným důvodem k tomu, aby obec M. dala Františka B. ve smyslu § 28 na útraty obce dom. dopraviti do této obce.
Stížnost nevyvrací skutkového základu, že o převoz nežádala ani obec domovská ani B. Pro svůj závěr pak, že převoz stal se bez naléhavé potřeby, měl úřad mimo to podklad jednak v protokolu sepsaném o schůzi ob. zastupitelstva v M., konané dne 12. dubna 1921, v němž zračí se zřejmě úmysl obce M., nikoli poskytnouti Františku B. prozatímní nutné opatření, kterého potřeboval náhle byv vystěhován z bytu, nýbrž spíše definitivně ho odstraniti z obce, a to následkem ohně, vzniklého prý vinou B-ových dětí u rolníka M., jednak v dopisu obecního úřadu v M. z 28. března 1922, z něhož vysvítá, že převoz Františka B. stal se na žádost rolníka M. v M., kde B. bydlel, a nikoli proto, aby se B-ovi poskytla nutná podpora. Ostatně o nějakém úmyslu, poskytnouti B-ovi takovou podporu, nemůže býti ani řeči, kdyžtě obec M. před jeho odstěhováním, jak ze spisů patrno, nekonala nejmenšho šetření v tom směru, bude-li moci František B. v M. nalézti byt čili nic, a naopak spíše bvlo počítati se zhoršenou situací pro Františka B., ježto zmíněným přestěhováním byl vytržen ze své výdělečné činnosti, jejíž těžiště spočívalo v M. a okolí.
Z řečeného jest viděti, že v přestěhování Františka B. z M. do dom. obce Č. nelze spatřovati opatření, které bylo způsobilé, a tím méně, které bylo naléhavě nutné, aby náhlá potřeba Františka B. po prozatímním přístřeší byla ukojena, nýbrž naopak, že opatření to bylo spíše rázu trvalého, a že je učinila obec svémocně a bez naléhavé potřeby proto, aby Františka B. definitivně z obce odstranila a svou povinnost, dle § 28 dom. zák. jí náležející, přesunula o své újmě na jeho obec domovskou. Právem proto uznal žal. úřad, že není tu splněna jedna ze základních podmínek § 28, na jejichž splnění vázána je možnost žádati náhradu učiněných výloh na dom. obci.
Rozhodl-li tudíž žal. úřad za tohoto skutkového a právního stavu, že obec Č. není povinna výlohy vzniklé přestěhováním Františka B. obci M. nahraditi, nelze spatřovati ve výroku tom nezákonnost.

Citace:

č. 7131. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 392-394.