Nezatýkejte své soky, nejste-li ve službě!

Historka jako vystřižená z Boccacciova „Decamerona“ odehrála se v Turině v Italii. Jistý policejní úředník při svém návratu z delší služební cesty zastihl svou manželku v milostném objetí s jiným. Jako kriminální úředník neváhal dlouho a jednoduše svého soka zatknul, což se ovšem neobešlo bez násilností. Pak ho zavřel do špíže a nepustil ho dříve, dokud pokořený sok nedoznal písemně svou vinu. Pak teprve pustil ho kriminální úředník z jeho „vězení“ a podal na něj i na svou ženu trestní oznámení pro cizoložství.
Ve věci však nastal neočekávaný obrat, když soud zjistil, že manžel při zatčení svého soka byl mimo službu a že ani dodatečný zatýkací rozkaz nebyl vydán. Byl tedy i žalující manžel postaven před soud a obžalován ze zločinu omezování osobní svobody a ublížení na těle.
Všichni tři zúčastnění byli odsouzeni, nejtíže však potrestán byl právě oklamaný manžel. Byla mu sice přiznána polehčující okolnost oprávněného rozrušení smyslů, v němž se při spáchání svého činu nalézal, takže soud sám nazval to slovem „polonepříčetným“, přes to však rozsudek byl přísným a zněl na čtrnáct a půl měsíce vězení, 150 lir pokuty a ztrátu způsobilosti k zastávání veřejného úřadu na dobu dvou let.
Jeho sok dostal jen o málo méně; byl uznán vinným cizoložstvím a porušením domácího míru a půjde do vězení (do opravdového vězení, ne jen do špíže) na čtrnáct měsíců a pět dní. Krásná nevěrnice Antonia odpyká rovněž těžce svůj hřích, neboť byla pro cizoložství odsouzena do vězení na jedenáct měsíců a dvacet dní. Příběhy z Boccaccia končívají veseleji... br.

Citace:

M., Fr.. O oprávněnosti porot. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 15, s. 183-184.