NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9711.

Zaměstnanci veřejní. — Řízení před nss-em: I. * Požitků »6. hodn. tř., 4. plat. stupně« ve smyslu § 181 odst. 2 písm. a) zák. č. 103/26 neměl k 1. lednu 1926 trvalý správce střední školy na Slov., který k požitkům 7. hodn. tř. 2. plat. stupně požíval jako »slovenské výhody« osobního přídavku ve výši jedné hodnostní třídy a dvou platových stupňů. — II. * »Rozhodnutím neb opatřením« ve smyslu § 2 zák. o ss není výrok, obsažený v rozhodnutí o převodu zaměstnance do požitků podle zák. č. 103/26, že zaměstnanec, vyhoví-li zákonným podmínkám, nabude nároku na zvýšení služného od určitého dne.
(Nález ze dne 26. února 1932 č. 3071.)
Prejudikatura: ad I. Boh. A 7773/29, 9140/31.
Věc: Dr. Václav V. v Ž. (adv. Dr. Kar. Krejčí z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o funkční služné.
Výrok: Stížnost se jednak odmítá pro nepřípustnost, jednak zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Usnesením vlády z 28. listopadu 1924 byl st-1 jmenován s právní účinností od 28. října 1924 trvalým správcem 7. hodn. třídy při státní reálce v Žilině. Výnosem referátu min. škol. v Bratislavě z 21. dubna 1925 byly mu dnem 29. března 1925 přiznány služební požitky 2. plat. stupně 7. hodn. třídy zvýšené po dobu působení na Slov. o osobní přídavek ve výši jedné hodnostní třídy a dvou stupňů platových na plné služební požitky 4. plat. stupně 6. hodnostní třídy. Výnosem téhož referátu z 26. července 1926 st-1 převeden do požitků podle zák. č. 103/26 a přiznán mu plat 6. stupně platové stupnice stanovené §em 73 tohoto zák. Proti tomuto převodu podal st-1 námitky ve smyslu § 151 zák. č. 103/26, žádaje, aby mu byly přiznány požitky 9. stupně platové stupnice podle § 73 a funkční služné ve smyslu 2. odstavce § 181 stupeň d) funkčního služného 2. stupnice, stanovené §em 75 plat. zák.
Tyto námitky byly vyřízeny nař. výnosem, kterým st-li byl sice přiznán plat 9. stupně platové stupnice podle § 73 plat. zák., avšak funkční služné toliko ve výši stupně a) II. stupnice stanovené §em 75 plat. zák. Zároveň bylo vysloveno, že st-1 vyhoví-li zákonitým podmínkám, nabude nároku na zvýšení funkčního služného podle § 79 plat. zák. dnem 1. ledna 1931. Dále bylo dodáno, že tento platový převod platí jen po dobu působení st-le na Slov.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
St-1 domáhá se ve stížnosti jednak přiznání stupně b) stupnice 2. funkčního služného, jednak postupu do vyššího stupně funkčního služného od 1. ledna 1929.
V prvém směru vyvozuje st-1 nárok na funkční služné stupně b) stupnice 2. funkčního služného z ustanovení § 181 odst. 2 písm. b) plat. zák. Tam je stanoveno, že profesoři ustanovení na místech zařaděných do 2. stupně funkčního služného, obdrží služné této stupnice podle pravidel stanovených pod písmenou a), že tedy obdrží profesoři, mají-li »požitky 6. hodn. třídy 4. stupně platového« stupeň b) stupnice 2. funkčního služného. Vychází tedy st-1 zřejmě z názoru, že měl v době rozhodné pro převod do platů podle zák. č. 103/26 požitky 6. hodn. třídy 4. stupně, ačkoliv ve výnosu referátu min. škol. v Bratislavě z 21. dubna 1925 je výslovně podotknuto, že se st-li přiznávají dnem 29. března 1925 služební požitky 2. plat. stupně 7. hodn. třídy, zvýšené po dobu působení na Slov. o osobní přídavek ve výši jedné hodn. třídy a dvou stupňů platových na plné služební požitky 4. plat. stupně 6. hodn. třídy.
Za účelem posouzení věci jest třeba zkoumati, jaký smysl sluší přikládati slovům, »mají-li požitky 6. hodn. třídy 4. stupně platového« v cit. § plat. zák. Po té stránce třeba míti na zřeteli, že výraz »požitky hodn. třídy a platového stupně« jest terminus technicus, jehož jest všeobecně užíváno v normách, upravujících požitky státních zaměstnanců, a jenž vyznačuje požitky, stanovené pro tu kterou třídu hodn., resp. stupeň platový podle zákonného systému platového. Úředník nabývá požitků určité třídy hodn., když mu bylo přiznáno služné v některém platovém stupni této hodn. třídy podle systemisovaného platového schématu. V tomto smyslu užívá onoho výrazu důsledně také platový zákon. Lze proto takto vyznačenými požitky rozuměti jenom požitky, které pro dotyčnou třídu hodnostní byly stanoveny podle zákonného schématu platového v době, kdy platový zákon nabyl účinnosti, a nelze počítati k požitkům v tomto smyslu osobní přídavky přiznané zaměstnanci individuelním aktem. Přídavek t. zv. slovenské výhody, i když byl vyměřen ve výši rozdílu jedné třídy hodnostní a dvou stupňů, jest svou podstatou přece jen pouhý přídavek osobní, a byla řečeným způsobem vyznačena toliko jeho míra.
Není proto zaměstnanec zařaděn takovým způsobem do požitků odpovídajících vyšší třídě hodn. ve smyslu zákonného schématu platového. Třeba tedy zaměstnanec přídavkem oním dosáhl fakticky úhrnných požitků, které se svou výší rovnají systemisovaným požitkům podle vyšší třídy hodnostní a stupně v ní, nebyly takovému zaměstnanci tyto požitky přiznány jakožto požitky systemisované a nestal se tak zaměstnancem oné vyšší třídy hodn. s příslušným stupněm platovým (srov. nál. Boh. A 9140/31 a 7773/29). Jest proto pokládati za »požitky hodn. třídy a platového stupně« jen takové požitky, kterých bylo dosaženo jmenováním neb časovým postupem anebo postupem do vyšších platových stupňů a jest zřejmo, že v těchto případnostech není zahrnuto zlepšení platů, jehož se dosahuje přiznáním osobního přídavku t. zv. slovenské výhody, kteréžto přiznání není ani jmenováním, ani platovým nebo časovým postupem po rozumu služební pragmatiky. V tomto smyslu užívá platový zákon důsledně výrazu »požitky hodn. třídy a platového stupně« a není v zákoně nikde důvodů pro názor, že by týž výraz v § 181 měl smysl jiný.
Neměl tedy st-1 ke dni 1. ledna 1926 požitků 6. hodn. třídy 4. plat. stupně ve smyslu § 181 odst. 2. písm. a) zák. č. 103/26, nýbrž měl jenom požitky 7. hodn. třídy 2. plat. stupně (a k tomu »slovenskou výhodu« shora uvedenou).
Nss nemohl tudíž shledati, že by nař. rozhodnutí po této stránce bylo v rozporu se zákonem, když přiznalo st-li funkční služné toliko ve výši stupně a), a je proto stížnost v tomto směru bezdůvodná.
Ve směru druhém tvrdí stížnost, že st-li náleží postup do vyššího stupně funkčního služného podle § 79 plat. zák. již od 1. ledna 1929, nikoliv až od 1. ledna 1931. K tomu sluší uvésti:
Výrok, kterým žal. úřad určil st-lův postup do vyššího stupně funkčního služného ke dni 1. ledna 1931, jest pouhým upozorněním, že se st-lovo služné zvýší tímto dnem, budou-li splněny zákonné podmínky pro to předepsané, které ostatně ve výroku tom nejsou ani uvedeny. Toto upozornění nebrání st-li, aby žádal o vyšší požitky již od dřívějšího dne, má-li za to, že mu po zákonu příslušejí. Uvedený výrok žal. úřadu nemá tudíž povahu autoritativního a právní moci schopného rozhodnutí neb opatření podle § 2 zák. o ss a musela proto býti stížnost proti němu směřující zamítnuta jako nepřípustná.

Citace:

č. 9711. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 478-480.