NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6439.

Známky: Shoda nebo zaměnitelná podobnost kterékoliv součásti známek jest způsobilá uvésti konsumenta v omyl o původu zboží, jakmile součást ta — ať obrazová ať slovní — jest toho způsobu, že může v mysli konsumenta vzbuditi dojem značky určitého závodu.
(Nález ze dne 31. března 1927 č. 6518.)
Prejudikatura: Boh. 3319/24 adm.
Věc: Firma Chemische Fabrik Griesheim—Elektron ve Frankfurtě n. M. (adv. Dr. Otto Gellner z Prahy) proti ministerstvu obchodu (min. m. taj. Dr. Jos. Fák, za spolužal. firmu Farbwerke Aktiengesellschaft v K. adv. Dr. K. Bondy) stran ochranné známky.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítlo min. obch. žalobu podanou stěžující si firmou na výmaz známky zapsané pro firmu Farbwerke Aktiengesellschaft v K. pro barvy, barevné produkty a jiné chem. výrobky u obch. komory v Chebu pod č. 4017 pro zaměnitelnou její podobnost se známkou zapsanou pro žal. firmu u obch. komory v Praze pod č. 21696 pro dehtová barviva a polotovary pro výrobu dehtových barviv.
Známka žalující firmy popsána jest v nař. rozhodnutí — shodně s předloženými známkovými archy — takto: Vykazuje v elipsovitém, vlnitě lemovaném poli černě provedený obraz vycházejícího slunce, které se zrcadlí v moři. Ze slunce vybíhají nahoru a na obě strany paprsky černě a bíle provedené a směrem k okraji světleji odstíněné. V černém polokotouči slunce jest bílým psaným písmem provedeno označení »Naphtol A. S.«
Známka firmy k-ské má formu kruhu, v němž zobrazena jest hořejší polovina bílého slunce, zrcadlící se v hladině vodní. Směrem nahoru a na obě strany vystupují ze slunce klínovité paprsky, které však jsou přerušeny černým půlkruhem, vedeným paralelně s hořejším obrysem slunečním, v němž nalézá se tučným bílým tiskem provedené slovo »Karfa.« Min. obch. zjistivši, že známka stěžující si firmy jest starší známky zapsané pro protistranu a že obě známky jsou zapsány pro týž druh zboží, odůvodnilo své rozhodnutí takto:
»Pokud jde o otázku podobnosti obou známek dle § 3 známkové novely z r. 1895, nutno předem poukázati k zvláštní povaze známek kombinovaných, t. j. známek, v nichž mimo obrazové části vyskytují se části slovní, které tkví v tom, že slova ve známce nejsou jen obrazy, nýbrž také písemnými vyznačeními určitých pojmů zvukových a mohou býti kdykoliv i hlesem reprodukována. Proto utkví mnohem snadněji a určitěji v paměti než obraz.
Nutno tedy při známkách takových uvažovati zejména též význam a ráz slova ve známce obsaženého. Je-li význam jeho určitý a individualisující, a má-li slovo ráz pojmenování, ovládá takové slovo celkový dojem známky do té míry, že ostatní obrazové části ustupují proti němu do pozadí.
V daném případě jde o posouzení podobnosti dvou známek, v nichž vedle součástí obrazových vyskytují se slova tak pregnantní výraznosti, že pro průměrného konsumenta zboží známkami chráněného budou specifickým označením zboží dle původu nebo jeho jménem.
Dlužno se tedy v daném případě zabývati předem otázkou, zda slova obě známky ovládající jsou si podobna. Tu však nelze zodpověděti kladně, neboť jak význam tak i vzhled a provedení grafické obou slov (»Naphtol A. S.« a »Karfa«) jsou naprosto různé.
Slovo »Karfa« provedené tučným bílým tiskem jest slovem fantasijním, utvořeným sice z počátečních slabik znění firmy žalované strany, avšak na firmu tu v celku nijak nevzpomínajícím.
Slova »Naphtol A. S.« naproti tomu provedená latinským psacím písmem ve známce žalobkyně bude průměrný konsument považovati za označení firmy zabývající se výrobou chemické látky zvané »naftolem.«
O nějaké sebe vzdálenější podobnosti slov v obou známkách nelze vůbec mluviti, tím méně pak o možnosti, že by kupec mohl je ve své paměti zaměniti.
Ježto však slova tato pro celkový dojem známek rozhodná si podobna nejsou, nelze shledati ani podobnost mezi oběma známkami, které slova ta obsahují, třeba by jinaký jejich obsah byl snad podobný, jak tomu jest v případě tomto.
Ostatní části známek ustupují totiž proti individualisujícím slovům úplně do pozadí a nebude průměrným kupcem k jejich shodnosti přihlíženo při průměrné jeho pozornosti.«
Rozhoduje o stížnosti proti tomu podané, uvážil nss toto:
V daném případě jest na sporu toliko otázka podobnosti shora uvedených známek. V nař. rozhodnutí připustil žal. úřad, že známky ty jsou si sice po stránce grafického provedení podobny, přes to popřel však možnost záměny jich podle práva známkového. Tento svůj výrok opřel žal. úřad o zjištění, že slovní obsah obou známek se tak podstatně liší, že jest odůvodněn úsudek, že je průměrný konsument při obyčejné pozornosti nezamění. Jak ze znění nař. rozhodnutí plyne, měl žal. úřad za to, že k úsudku tomu vede bezpečně cesta nastoupená v nál. Boh. 3319/24 adm. V tomto nálezu dovodil nss, že — obsahují-li kombinované známky slovní text, který má ráz pojmenování, — jest na snadě, že takový text bude konsumenstvem pojímán jako vlastní označení chráněného zboží, a že takový pregnantní individualisující význam zůstává pak na takovém slovu lpěti, ať se ho užívá samostatně nebo ve spojení s jakýmikoliv jinými prvky známkovými, takže možno předpokládati, že známky, které mají společné takové význačné slovo, budou pokládány průměrným konsumentem za známky téhož závodu, třeba by se ostatní jejich obsah lišil sebe více.
Jak z obsahu těchto vývodů plyne, byl předmětem uvedeného nálezu spor o podobnost kombinovaných známek, zapsaných pro týž druh zboží, které vykazovaly grafické provedení zcela různé, měly však podobný obsah slovní. Po názoru nss-u je však nutno stejným myšlenkovým postupem dospěti k stejnému závěru i tehdy, jde-li o případ, ve kterém grafické provedení kombinovaných známek jest shodné neb alespoň klamavě podobné, kde však slovní jejich náplň, mající povahu individuelního jména, jest odlišná, předpokládajíc ovšem, že ona grafická součást známek jest tak výrazná, že konsument může ji pokládati za onen prvek ve známce, který právě jest určen původ z určitého podniku vyznačovati. Neboť v takovémto případě jest na snadě, že konsument spatřiv zboží označené graficky podobně, bude je považovati za výrobek téhož podniku, různost slovní výplně známek vyloží si pak tím, že týž závod k označení různých kvalit nebo druhů svého zboží užívá známek, jejichž obrazová část jako značka podniku jest stejná, jejichž slovní text jest však pro různé kategorie zboží různý. Jinými slovy, shoda nebo zaměnitelná podobnost kterékoli součásti známek jest způsobilá uvésti konsumenta v omyl o původu zboží, jakmile součást ta — ať obrazová ať slovní — jest toho způsobu, že v mysli konsumenta může vzbuditi dojem značky určitého závodu.
V daném případe žal. úřad konstatoval, že známky, o které tu jde, jsou si graficky podobny, že však vykazují každá z nich jiný slovní text, mající povahu jména zboží chráněného. Jestliže na tomto základě dospěl k úsudku, že již tato různost slovního textu o sobě stačí, aby vyloučila omyl konsumentů o původu zboží, a v důsledku toho popřel podobnost sporných známek, musil nss, řídě se úvahami svrchu vyloženými, úsudek ten uznati za logicky vadný, a zrušil proto nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 6439. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 625-627.