NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5194.

Školství. — Administrativní řízení (Slovensko): I. * Školská stolice římsko-katolické ludové školy na Slovensku je legitimována ke stížnosti na nss ve věci požitků učitelských sil této školy. — II. O úřední kompetenci ve sporech o požitky učitele vůči vydržovateli školy — věta jako při Boh. 4768 adm.
(Nález ze dne 10. prosince 1925 č. 20745).
Věc: Školská stolice římsko-katolické ludové školy v H. proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině (za zúč. učitelku Aurelii P. adv. Dr. Frant. Čeřovský z Prahy) stran požitků učitelky.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Podle vokátoru z 10. července 1921, stvrzeného biskupským úřadem v Nitře, byla Aurelie B. dne 10. července 1921 zvolena za učitelku římsko-katolické ludové školy v H. s těmito požitky:
Podáním ze 26. července 1923 zažádala Aurelie B., provdaná P., u okr. úřadu v Čadci vzhledem k tomu, že vydržovatel školy jí od jejího zvolení až do 31. března 1923 řádné požitky nevyplácel, nýbrž jen část a to proto, poněvadž stát příspěvky poskytoval až od 1. dubna 1923, aby úřad ve smyslu § 31 zák. čl. XXVII : 1907 zakročil, by vydržovatel školy byl přidržen k vyplacení zadržených požitků a to se zřetelem k tomu, že vydržovatel školy, nepožívá-li škola státní podpory, jest dle § 21 téhož zákona povinen vypláceti řádně učiteli zákonem zabezpečený plat. Okresní úřad v Čadci rozhodnutím z 12. září 1923 uznal církevní obec h-ckou za povinnou nahraditi bývalé učitelce P. škodu způsobenou opožděným zabezpečením státní podpory v částce 9604 K 68 h do 14 dnů pod exekucí. Odvolání st-lky bylo nař. rozhodnutím z meritorních důvodů zamítnuto. Nař. rozhodnutí bylo opatřeno právním poučením, že proti němu lze podati do 60 dnů stížnost přímo na nss.
I. Rozhoduje o stížnosti, musil nss nejprve přihlédnouti k námitce odvodního spisu zúčastněné strany, kterou se popírá legitimace stěžující si školské stolice a zejména jejího předsedy k podání této stížnosti. Námitku tu neshledal nss důvodnou z těchto úvah:
Podle § 11 zák. čl. XXXVIII : 1868 mohou náboženské společnosti z vlastních prostředků zřizovati a vydržovati veřejné školy.
Není sporu, že škola, o kterou tu jde, je takovou veřejnou školou církevní. Podle § 9 zák. čl. XXVIII : 1876 podléhají školy církevní obci náboženské, a jest v každé náboženské obci, která vydržuje školu, zříditi školskou stolici, do jejíž působnosti náleží mimo jiné podle § 13 odst. 1. a 2. cit. zák. čl. z r. 1876 a podle ustanovení vrchnosti církevní, povolané ke správě věcí církevních škol, volba učitelů, dozor nad správou školního fondu a péče o vyplácení požitků učitelských.
Uvedené předpisy zákona jsou zcela všeobecné a neobsahují ani nedopouštějí úchylek při školách řím.-katolických. Musí proto se stanoviska státních předpisů též pro řím.-kat. školu církevní býti zřízena školská stolice, která je povolána vystupovati na venek i vůči úřadům jako representant školy a církve jakožto její vydržovatelky. Na tom nemění nic vnitřní poměr, ve kterém po případě tato školská stolice je vůči nadřízené vrchnosti církevní.
Nelze proto shledati, že by stěžující si školská stolice, která ostatně i v řízení správním vystupovala, a se kterou též zúčastněná strana jako se zástupcem vydržovatelky jednala, nebyla legitimována stěžovati se k nss-u v zastoupení školy a její vydržovatelky.
Pokud pak jde o popřenou legitimaci faráře Štefana St., který plnou moc pro právního zástupce v daném případě jménem školské stolice podepsal, stačí poukázati na to, že k vyzvání nss-u předložila stěžující si školská stolice potvrzení řím.-kat. děkanského úřadu v O. z 5. března 1924 toho obsahu, že jmenovaný je oprávněn stěžující si školskou stolici před soudem zastupovati.
II. Zkoumaje dále ve smyslu § 4 zákona o ss, zda splněny jsou předpoklady pro jeho kompetenci, musil nss také z úřední povinnosti zjistiti, zda nař. rozhodnutím byl spor skutečně v adm. pořadu vyřešen s platností konečnou (§ 5 zákona o ss).
Na sporu jest poskytování požitků učiteli nestátní školy ludové vydržovatelem školy. Požitky těchto učitelů byly před převratem systemicky upraveny posléze zák. čl. XVI : 1913, kterým zejména pozměněny a doplněny byly předpisy zák. čl. XXVII : 1907. Podle § 30 zák. čl. XVI : 1913 jest municipální výbor příslušný rozhodovati ohledně oněch otázek, které se podávají z nároků učitelů na požitky dle tohoto zákona jim příslušející, jakož i ohledně požadavků činěných důsledkem těchto nároků proti vydržovateli školy; proti usnesením municipálního výboru lze do 15 dnů podati apelaci k min. kultu a vyuč. Na místo min. kultu a vyuč. nastoupil podle nynější organisace úřadů (zákon z 2. listopadu 1918 č. 2 Sb.) min. škol. (resp. jeho referát v Bratislavě) a na místo municipálního výboru správní výbor resp. od 1. ledna 1923 (zákon z 29. února 1920 č. 126 Sb. § 6 lit. b) a vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb.) župní úřad.
Poněvadž v přítomném sporu jde o nároky učitelky na poskytování požitků vůči vydržovateli školy, nelze tudíž nař. rozhodnutí pokládati za konečné, naopak podléhá rozhodnutí instance župní ještě instančnímu přezkoumání min. škol. resp. jeho referátem v Bratislavě (srovnej nález nss-u Boh. 4768 adm.). Nař. rozhodnutím nebyl tedy spor přítomný vyřešen s konečnou platností, a nemůže proto nss rozhodnutí to ani stížnost do něho podanou podrobiti svému meritornímu přezkoumání (§ 5 zák. o ss).
St-lka podala do nař. rozhodnutí stížnost na nss, místo aby podala odvolání na min. škol. následkem toho, že nař. rozhodnutí bylo opatřeno příslušným poučením; poněvadž však poučení to je nesprávné a nesprávností tou byla st-lka odvrácena od podání dalšího instančního prostředku opravného, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss pro podstatnou vadnost řízení a bude věcí žal. úřadu, vydati st-lce nové rozhodnutí bez onoho nesprávného poučení, aby tak st-lce bylo umožněno vymoci si ve věci konečné rozhodnutí min. škol., a — kdyby rozhodnutí to po př. dopadlo v neprospěch st-lky — nastoupiti pak teprve cestu stížnosti na nss.

Citace:

Č. 5194. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 652-654.