Čís. 3496.


Odvolání do trestu nezahrnuje v sobě i odvolání z výroku o ztrátě práva volebního.

(Rozh. ze dne 24. května 1929, Zm I 139/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 1. prosince 1928, pokud jím byli stěžovatelé uznáni vinnými: Emanuel V. zločinem podle § 85 a) tr. zák., podle §§ 185, 186 a) tr. zák. a přestupkem podle § 411 tr. zák., Natálie V-ová zločinem podle §§ 185, 186 a) tr. zák., a odmítl odvolání obžalovaných z výroku o ztrátě práva volebního, a to odvolání z těchto
důvodů:
Odvolání obžalovaných z výroku o ztrátě práva volebního bylo odmítnouti jako opožděné. Obžalovaní ohlásili odvolání jen co do trestu; avšak odvolání do trestu nezahrnuje v sobě i odvolání z výroku o ztrátě práva volebního, jakž vyplývá zjevně ze srovnání prvního a předposledního odstavce § 283 tr. ř. Bylo proto odvolání z výroku o ztrátě práva volebního odmítnouti jako opožděné.
Citace:
Čís. 11313. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 41-43.