Č. 4869.


Státní zaměstnanci: Započtení určité doby pro postup platový nezahrnuje v sobě zápočet téže doby pro postup časový.
(Nález ze dne 5. září 1925 č. 12454.)
Věc: Vojtěch Z. v T. proti civilní správě Podkarpatské Rusi o časový postup.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dekretem presidia civ. správy Podk. Rusi z 31. prosince 1922 byl st-l jmenován státním úředníkem X. hodn. třídy s požitky 3. plat. stupně v systemisovaném stavu autonomních úředníků Podk. Rusi s platností od 1. ledna 1922. Dne 22. března 1924 podal st-l u presidia politické správy Podk. Rusi žádost, aby byl zařaděn do IX. hodn. tř. 1. stupeň platový s platností od 1. ledna 1923, ježto vzhledem k okolnosti, že byl jmenován státním úředníkem X. hodn. tř. 3. stupeň platový s platností od 1. ledna 1922, vypršela dnem 1. ledna 1923 pro stěžovatele 5letá lhůta předepsaná pro kategorii C) k X. hodn. tř.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad tuto žádost st-lovu se zřetelem k ustanovení §u 52 služ. pragm. o lhůtách časového postupu a zákona ze 7. října 1919 č. 541 Sb. ,(§ 2 čl. I a § 1 čl. III).
O stížnosti uvážil nss takto:
Služ. pragmatika rozeznává co do automatického postupu dvojí postup a sice postup platový, t. j. postup do vyššího stupně platového určité hodn. třídy (§ 50), a stanoví, že za zvláštních okolností může úřad určitá období započítati do vyšších stupňů platových (§ 50, odst. 3 služ. pragm.). Naproti tomu stanoví § 51 služ. pragm., že postup do požitků nejblíže vyšší třídy hodnostní, t. j. postup časový, nastane, jakmile úředník v témž odvětví služebním ztrávil předepsanou dobu služební v platech bezprostředně předcházející třídy hodnostní. V posledním odstavci téhož paragrafu pak se praví, že při novém nebo opětném dosazení v úřadě může ústřední úřad za zvláštních okolností povoliti započtení určitého období pro časový postup. Z tohoto přesného rozeznávání mezi započtením určitého období pro postup platový dle §u 50, odst. 3 služ. pragm. a započtením určitého období pro postup časový dle §u 51, posl. odst. služ. pragm. plyne, že započtení dle §u 50, odst. 3 neobsahuje ještě samo o sobě započtení téže doby dle § 51, posl. odst. služ. pragm. a že započtení v této poslední relaci musilo by se státi výslovně.
Toho však v daném případě není. St-li při jeho ustanovení ve státní službě započtena byla určitá služební doba pro postup do požitků X. hodn. tř. 3. stupně platového, tedy pro postup platový, nebylo však řečeno, že doba ta se mu započítává i do postupu časového dle §u 51, posl. odst. služ. pragm.
Za tohoto stavu nemůže st-l důvodně tvrditi, že nař. rozhodnutí, jež vyšlo z téhož názoru, porušilo zákon, pročež bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
č. 4869. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 62-63.