NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 25 (1916) - Ať byly vkladní knížky nebo cenné papíry při obchodech differenčníc

Ať byly vkladní knížky nebo cenné papíry při obchodech differenčních dány ku krytí případných pohledávek differenčních anebo jako zástava za budoucí pohledávku, nemohou jako cena hry nazpět žádány býti. (§ 1271. ob. z. obč.)

Žaloba o vrácení vkladní knížky na 9117 K 32 h, žalované bance ku krytí případných differenčních pohledávek odevzdané, byla ve všech stolicích zamítnuta.
Důvody nejv. soudu: Odpor proti souhlasnému rozsudku odvolacího soudu, opírající se pouze o dovolací důvod dle čís. 4. §u 503. c. ř. s., není ospravedlněn. Že obchodní spojení mezi oběma stranami, jak na jevo vychází ze spisů, neslo se pouze k uzavírání tak zvaných čistých, nežalovatelných obchodů differenčních a že žalované bance odevzdané vkladní knížky dány jí byly ku krytí případných pohledávek differenčních, bylo stolicemi nižšími jak po stránce skutkové, tak i ve směru právním pojato a posouzeno bezvadně a zcela správně. Za tohoto stavu věci jsou však právně neudržitelný vývody revise, jež v podstatě odůvodňují přípustnost petitu o vrácení vkladní knížky v žalobě naznačené tím, že prý při odevzdání knížky šlo jen o zřízení zástavy za budoucí nežalovatelnou pohledávku a že při neurčitosti výše případné ztráty, za kterou měl býti vložený obnos zárukou, nemůže býti ani řeči o složení umluvené ceny. Ve směru prvém stačí poukázati na vyvrácení náhledu žalobcova ku směrodatnému prohlášení jeho v dopisech, obsahujících příkazy bance dávané, »jako krytí použijte veškerých cenných papírů a hod- not v mém depôt se nalézajících, jakož i hotovostí na účtech a vkladních knížkách u vašeho ústavu uložených, jimiž jsem oprávněn disponovati«, — kde tedy ovšem se mluví o »krytí«, nikoliv však o zřízení zástavy. Než i kdyby bylo lze předpokládati, že vkladní knížky byly žalované bance dány do zástavy, muselo by býti zamítnuto žádání o jich vrácení.
Dle § 1271. ob. z. obč. činí totiž sázku resp. hru, pro kterou platí tytéž zásady, závaznou nikoliv jen zapravení, nýbrž již složení ceny. Při tom zákon nerozlišuje, byla-li cena složena u osoby třetí či přímo u spolusmluvníka; musí tedy obojí platiti za přípustno. Rozeznávání mezi »složením« a »zapravením« ceny sázky nedovoluje pochybovati o tom, že ve složení ceny spatřovati sluší právní jednání, různící se od zaplacení, jednání, při němž za účelem zabezpečení úplaty odevzdává se majetkový předmět, daný při hře nebo v sázce v sázku, spoluhráči neb aspoň osobě třetí, jakožto společnému schovateli. Nelze proto naprosto pochopiti, proč by mělo býti právně závazno, složí-li hráč majetkový předmět k účelům hry, dávaje jej v sázku, proč by však mělo býti naproti tomu bezúčelno, označí-li se odevzdaný majetkový předmět za ruční zástavu za pohledávku hry. Obstojného důvodu pro připuštění onoho a vyloučení tohoto nelze nalézti. Faktickým předpokladem v obou případech je, aby vyhrávajícímu zjednána byla možnost cenou ihned nakládati. Tomu bude tak ovšem především v těch případech, kde cena byla zapravena, t. j., kde ihned bylo dáno, co je předmětem ceny. Než týž výsledek nastává i tehdy, byla-li za cenu zřízena zástava ruční, neboť vyhrávajícímu se zjednává tak možnost nabýti ceny prodejem zástavy, tak že cena je zapravena nepřímo.
Než neobstojí ani další námitka, že při neurčitosti příští difíerence nemůže býti odevzdané krytí pokládáno za cenu smluvenou § 1271. ob. z. obč. Neboť náhled ten vedl by k tomu důsledku, že by ve všech těch případech, ve kterých v době vejití v sázku resp. dání se do hry cena ještě je nejistá a závislá na příštích náhodných událostech, bylo vůbec vyloučeno složení ceny s účinkem §u 1271. ob. z. obč., což zajisté v zákoně opory nemá. Nic naopak nevadí, aby také při takové hře differenční nemohl býti určitý obnos složen v sázku, ve kterémž případě omezuje se risiko skladatelovo právě na tento obnos, zvláště když spolukontrahentovi jeho nepřísluší právo žalobní co do případné vyšší výhry. Pojetí toto hoví ostatně požadavku poctivosti v obchodním styku, neboť právě tak, jako by žalovaná neměla žalobního práva oproti žalobci pro své případné pohledávky ze hry a sázky, nemůže býti přidržána ku vrácení toho, co žalobce předem a s rozmyslem dal jakožto cenu hry.
(Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 23. února 1915, č. j. Rv II 72/15/1.) Hamberger.

Citace:

Ať byly vkladní knížky nebo cenné papíry při obchodech differenčníc. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 1, s. 43-44.