Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 17 (1908)
PDF

Pronajímatel, neodevzdavší nájemci věci pronajaté v čas pouze z nedopatření (culpa levis), práv jest jen ze skutečné škody, nikoliv též, z ušlého zisku (§ 1096. obč. zák.). Rozsah skutečné škody.
K otázce dělení nákladů sporu dle § 43. c. s. ř.
Obchodník A najal od majitelky domu B v jejím, ještě nedostavěném domě obchodní krám od 15. list. 1906. Dům ten byl však dostavěn resp. krám dohotoven teprve 1. prosince 1906 a téhož dne také teprve nájemci A k užívání odevzdán. Tento žaluje majitelku domu B na náhradu 1. škody 83 korun 60 hal., vzešlé koupí a lepením plakátů, otevření obchodu žalobcova v domě žalované dnem 15. list. 1906 ve veřejnou známost uvádějících a škody 5 K za složení a pojištění zboží žalobcova u speditéra v době od 15. list. 1906 do 1. pros. 1906. 2. ušlého zisku následkem nemožnosti provozovati obchodní živnost v době shora uvedené; stanovení jeho výše ponecháno jednak uvážení soudu dle § 273. c. s. ř., z části pak též výše jeho uvedena. První soudce žalobě vyhověl, pokud jde o náhradu škody per 83 K 60 h úplně, pokud jde o ušlý zisk, stanovil jeho výši dle § 273. c. s. ř. na 100 K a přiřkl žalobci náhradu všech nákladů sporu. V
důvodech
se ohledně výše škody praví, že výlohy za dodání a lepení plakátů per 83 K 60 h prokázány jsou účtem, že účel jimi sledovaný byl zmařen neotevřením obchodu v den, jimi ohlašovaný, po otevření obchodu že neměly již žádného smyslu, že žalobce mohl účele, na svůj obchod upozorniti, dosáhnouti prostředky jinými, jako výkladní skříní a pod.; rovněž že prokázána jest škoda za složení zboží a pojištění jeho v uvedeném mezidobí. Co do ušlého zisku má soud za to, že se žalovaná nedohotovením krámu v čas, jmenovitě nezasklením jeho dopustila »patrné nedbalosti« a že tedy musí žalobci hraditi nejen skutečnou škodu, nýbrž i ušlý zisk (§ 1331. obč. zák.).
Rozhodnutí o náhradě nákladů sporu odůvodněno poukazem na § 43. odst. 2. c. s. ř. s podotknutím, že žalobce s poměrně nepatrnou částí svého nároku podlehl a určení výše zažalované pohledávky bylo odvislým od znaleckého posudku a volného uvážení soudcovského.
Odvolací soud odvolání žalované částečně vyhověl a odsoudil tuto jen k zaplacení 60 K za plakáty a jejich lepení a 5 K za složení zboží a jeho pojištění v mezidobí a dále k zaplacení polovice nákladů sporu I. stolice z těchto
důvodů:
Náhledu prvního soudce, že žalovaná jest povinna následkem nedodržení smlouvy žalobci nahraditi netoliko skutečnou škodu, nýbrž i ušlý výdělek, nelze přisvědčiti. Dle § 1334. obč. zák. měl by žalobce nárok na úplné dostiučinění jen tehdy, kdyby bylo dokázáno, že žalovaná nedostála smlouvě ze zlého úmyslu, aneb z hrubé nedbalosti. Toto ustanovení platí nejen pro závazky z nedovolených jednání, nýbrž i v případě porušení smluv, jestliže zákon sám v tomto případě nečiní výjimky. Ohledně porušení smluv nájemních jest stanovena taková výjimka jen pro případ § 1120. obč. zák., o který se zde nejedná a musí tudíž platiti všeobecné pravidlo § 1324. obč. zák., že při nedopatření nahraditi dlužno i v případě porušení smlouvy jenom skutečně způsobenou škodu.
Vzhledem k tomu jest neodůvodněno, že první soudce uložil žalované náhradu ušlého zisku, jejž týž neučinil proto, že mnoho jeho zákazníkův v mezidobí odešlo k jiným konkurenčním firmám. Jedná se tu skutečně o ušlý zisk a nikoliv o skutečnou škodu, an žalobce to, co zažaloval, ve svém majetku neměl, nýbrž teprve dle obyčejného běhu věcí očekávati mohl. Obnos, který žalobce vynaložil za tisk a lepení plakátů, jest ovšem skutečnou škodou. Odvolací soud má však za to, že žalobci nepřísluší náhrada celého požadovaného obnosu 83 K 60 h; tu bylo by mu lze přiřknouti jen tehdy, kdyby se uznalo, že plakáty neměly pražádného účinku. Ale tomu tak není! Plakáty ty jevily účinek netoliko od 15. list. 1906 do 1. pros. 1906, nýbrž i později. Obecenstvo bylo jimi na obchod žalobcův upozorněno a byť by i někteří zákazníci odešli do jiného obchodu proto, že obchod žalobcův otevřen nebyl, přece byli tu zajisté též někteří zákazníci, kteří byvše upozorněni plakáty na žalobcův obchod, teprve po 1. pros. 1906 potřeby své u něho hradili; nad to někteří zákazníci došli v mezidobí do dílny žalobcovy a tam obchod s ním učinili; z toho jest zřejmo, že plakáty ty přece nějaké účinky měly a není tudíž odůvodněno, že první soudce přiřkl žalobci náhradu za celý tisk a lepení plakátů. Odvolací soud pak nabyl na základě ustanovení § 373. c. s. ř. přesvědčení, že škoda, způsobená žalobci v tomto směru, obnáší 60 K.
Co se týče processních útrat první stolice, byla přiřknuta žalobci polovice jich proto, že dle ustanovení § 43. c. s. ř. obnos za tisk a lepení plakátů určen byl soudcovským uvážením a žalobce přece zvítězil se svým nárokem, aby bylo uznáno, že škoda mu byla způsobena vinou žalované.
Nejvyšší soud nevyhověl ve věci samé dovolání žádné ze sporných stran; co do výroku o nákladech sporu první stolice vyhověl dovolání žalované a vyřkl, že náklady ty se navzájem ruší.
Důvody:
Rozsudek odvolacího soudu brán jest v odpor z dovolacího důvodu § 503. č. 4. s. ř. c. Nelze však přiznati revisím oprávněnosti, pokud jde o rozhodnutí ve věci hlavní. Dovolání žalobcovo odkázati lze na správné vývody rozsudku odvolacího soudu a poznamenává se jen ještě, že nárok na ušlý zisk bylo by vzhledem k předpisům §§ 919., 1096., 1324. a 1331. obč. zák. vznášeti možno pouze v případě škody, způsobené ze zlého úmyslu, nebo z nápadné bezstarostnosti, že však v případě přítomném nejsou dány okolnosti, poukazující k zlému úmyslu nebo k nápadné bezstarostnosti. Dovolání nebylo tudíž ve věci samé vyhověti.
Ohledně výroku o nákladech sporu první stolice, potíraného žalovanou, bylo dovolání z části vyhověti. Neboť jestliže žalobce zvítězil pouze částkou 65 K, kdežto zažalovaný obnos původní po obmezení žaloby obnášel 213 K, nemůže býti řeči dle § 43. c. s. ř. o tom, aby mu přiřknuta byla část nákladů, naopak bylo náklady ty navzájem zrušiti, při čemž vzat zřetel k tomu, že určení obnosu zažalované pohledávky závislým bylo z části na soudcovském uvážení.
Rozh. nejv. soudu z 27. list. 1907 č. 11.367.1
Soud. adjunkt Skřipský.
  1. Rozhodnutí toto neuspokojuje. Žalobce za to, že přišel o 14denní výdělek z obchodu, na konec na vše ještě pořádně doplatil. Příčinu hledati dlužno v právním omylu resp. nesprávném právním pojetí případu obou vyšších stolic. Jak z použitých v důvodech jejich výrazů patrno, měly obě za to, že se tu jedná o »nedodržení« smlouvy, čili o mora. Ale tomu tak není. Dovolíme si v této příčině citovati výklad Hasenöhrlův z »Das öst. Obl. Recht«, vyd. z r. 1899, II. d. 367. str.: »Zumeist wird der Schuldner durch die Nichterfüllung in Verzug versetzt. Die Natur der Leistung kann aber auch eine solche sein, dass sie nur in einem gewissen Zeitpunkte vorgenommen werden kann und eine spätere Erfüllung nicht möglich ist. In einem solchen Falle bewirkt die Nichterfüllung nicht einen Verzug, welcher eine nachträgliche Erfüllung offen lässt, sondern es tritt damit eine verschuldete Leistungsunmöglichkeit ein, deren Vorhandensein eine nachträgliche Erfüllung ausschliesst. Wenn z. B. ein Grundstück für die Zeit vom 1. Jänner bis 1. Juli verpachtet worden ist, aber erst am 1. März übergeben wurde, so ist die Erfüllung für die Zeit bis 1. März unmöglich geworden, da sie sich nicht mehr nachtragen lässt.« — Jest patrno, že i v našem případě jedná se o nesplnění smlouvy v době od 15. listop. do 1. pros. Pro nesplnění dvojstranné, úplatné smlouvy nelze pak použíti povšechných předpisů §§ 919., 1096., 1324. a 1331. obč. zák., nýbrž předpisů speciálních §§ 1047., 1061. a 1092. obč. zák., dle nichž nahraditi dlužno při nesplnění smlouvy nejen škodu, nýbrž i ušlý zisk a slušelo tedy žalobci i tento přiřknouti, jak i první stolice učinila, arciť z jiných důvodů (culpa lata). Pozn. zasílatele.
Citace:
Pronajímatel, neodevzdavší nájemci věci pronajaté v čas pouze z nedopatření (culpa levis), práv jest jen ze skutečné škody, nikoliv též z ušlého zisku…. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 4, s. 201-204.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).