»Koh-i-noor contra Con-que-ror« čili firma Hardtmuth proti české firmě Grafo, jak jsme již jednou poznamenali, vystoupila žalobou pro nekalou soutěž, že Grafo napodobuje jednak názvem, jednak i vnější úpravou známé tužky ,hardtmuthky’. Spor prošel všemi instancemi a rozsudek krajského soudu v Čes. Budějovicích byl konečně potvrzen i Nejvyšším soudem 22. dubna 1932 (č. j. Rv I-361/31-1). Jím byla žaloba zamítnuta. Poněvadž jde o zajímavý případ sporu o nekalou soutěž a obě strany jsou široké veřejnosti dobře známy, citujeme doslovně rozhodovací důvody: »Soud, porovnav předložené tužky obou stran s označením »Koh-i- noor« a »Conqueror«·, a přihlížeje ke všemu, co dle tvrzení žalující záměnu obou tužek u odběratelů přivoditi může, neshledává žádného závadného stavu. Zvuk obou označení a zrakem postižené rozdíly v psaní jich jsou takového rázu, že každá záměna jest vyloučena. Avšak záměna tužek jest vyloučena, jak z předložených vzorů patrno také již tím, že ani jedno ani druhé z obou označení (Koh-i-noor, Conqueror) není na tužce samo o sobě. Obě firmy, žalující i žalovaná mají kromě uvedeného jmenovaného označení tužky i vlastní firmu označenou na tužkách. Rovněž tak zcela bezvýznamným pro posouzení otázky nekalé soutěže je použití téže žluté politury, uváží-li se předloženými vzorníky žalovanou stranou prokázaná okolnost, že téže barvy používají obě strany i pro tužky jinak než Conqueror a Koh-i-noor označené a že téže barvy používají jiné tužkárny na světovém trhu. Nemůže si přece osobovati žalující právo k výhradnému používání jedné ze 7 barev vůbec, neboť to znamenalo by ochromení zdravé soutěže nových podniků vůbec, kdyby používaných již hlavních barev případně jakýchkoliv odstínů použíti nemohly jen proto, že ta která firma jich již používá. Nelze proto v používání označení »Conqueror« na žluté polituře spatřovati jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, nelze v tom spatřovati něco, co by bylo v rozporu příznačným zvláštním zevnějším zařízením žalující firmy při označení zboží a bylo způsobilým odběratele klamati a proto žaloba pro naprostou bezdůvodnost zamítnuta (§ I, II zák. z 15. 7. 1927 č. 111 Sb. z. a n.). Ča.