NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8481 —
Č. 8481.

Zaměstnanci veřejní (Velká Praha): K výkladu pojmu »úředník pro službu konceptní podle zák. o obec. úřednících.
(Nález ze dne 11. března 1930 č. 3911.)
Věc: Cyril H. v P. (adv. Dr. Vladimír Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o úpravu služebního poměru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1 vykazoval jako předběžné vzdělání absolvování střední školy s maturitou; usnesením obecního zastupitelstva v K. ze 16. července 1903 byl ustanoven prozatímně obecním tajemníkem k vykonávání veškerých prací v obecní úřadovně, načež dekretem ze 30. dubna 1904 byl ustanoven obecním tajemníkem definitivně. Dekretem z 31. prosince 1918 stanoveno, že pro úpravu služ. poměru st-ova mají platnost ustanovení služ. pragmatiky úřednictva obce pražské, pokud dosavadní úprava st-ova služ. poměru není výhodnější. Na základě toho byly st-li jako úředníku konceptnímu přiznány požitky VIII. hodn. tř. 2. stupně platového (4 000) s platností od 1. srpna 1915. V době převzetí do služeb obce pražské měl st-1 služební požitky VI. hodn. třídy 4. stupně na základě dekretu obce K. z 27. prosince 1921. Dekretem měst. rady pražské ze 13. dubna 1926 byl st-1 zařazen do kategorie C obecního úřednictva se služným VII. hodn. třídy 2. stupně ke dni 1. ledna 1922, s dalším postupem ke dni 1. prosince 1925 do 4. stupně platu VII. hodn. třídy. V odvolání z tohoto dekretu podaném dovozoval st-1, že má na základě ustanovení § 3 zák. č. 113/20 nárok na přiznání kategorie A obecních úředníků pražských. Sbor hl. m. Prahy pro vyřizování stížností rozhodnutím z 23. června 1926 odvolání zamítl v podstatě z toho důvodu, že při úpravě st-ova služ. poměru na základě ustanovení § 3 zák. č. 114/20 nelze st-le srovnávati s kategorií A úředníků obce pražské, poněvadž st-1 neprokázal, že i pro nabytí místa jím u obce K. zastávaného byla předepsána stejná odborná kvalifikace, jaká je stanovena pro úředníky kategorie A u obce pražské, ani že se stal u obce K. konc. úředníkem kategorie A cestou normální, t. j. vykazuje náležitosti a kvalifikaci potřebnou, a ne způsobem irregulárním na základě výjimečné dispense od vzdělání, pro úřednictvo kategorie A u obce pražské předepsaného. Další odvolání zamítl zsv v Praze nař. rozhodnutím jako bezdůvodné s poukazem na důvody rozhodnutí druhé stolice.
Stížnost proti tomuto rozhodnutí namítá, že úřad přehlédl námitku rekursní, že st-1 byl v roce 1903 ustanoven úředníkem konceptním a že pro místo konc. úředníka obce K., která v roce 1920 měla přes 3 000 obyvatel, podle § 3 zák. č. 443/19 bylo předepsáno předběžné vzdělání vysokoškolské, a z §§ 41 a 6 téhož zák. dovozuje pak, že byl ustanoven — Č. 8482 —
na místo, pro které bylo předepsáno vzdělání vysokoškolské. Než tato námitka je bezdůvodna.
V roce 1903, kdy st-1 byl ustanoven obecním tajemníkem obce K., nebylo zákonného ustanovení, podle něhož by pro místo toto bylo předepsáno předběžné vzdělání vysokoškolské. St-1 také netvrdí, že obec, obsazujíc toto místo, žádala toto předběžné vzdělání. Naopak z toho, že přijala st-le, jenž vysokoškolského vzdělání neměl, vysvítá, že pro místo st-li propůjčené takového vzdělání nepožadovala. Na tomto stavu se však nezměnilo nic ani zákonem č. 443/19. Zákon ten ovšem stanoví v § 3, že v obcích, která mají podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 3 000 obyvatel, může úředníkem pro obor služby konceptní býti ustanoven pouze ten, kdo podá průkaz, že vykonal studia právnická a státovědecká, a v § 6 odst. 1. nařizuje, že v obcích označených v § 3 jest ustanoviti úředníka pro obor služby konceptní. Ale hned následující odstavec 2. praví, že úředník, který dosud při obci službu konceptní vykonával, může službu tuto při této obci opatřovati, byť i neprokázal náležitosti ustanovených v § 3 odst. 1. cit. zák.
Ustanovení tohoto odst. 2. má zřejmě povahu výjimky ze všeobecného předpisu odst. 1. Obcím uvedeným v § 3 odst. 1. neukládá se povinnost, ustanoviti úředníka pro obor služby konceptní po rozumu § 3 odst. 1. za všech okolností, nýbrž je jim zůstaveno, aby úředníka, jenž službu konceptní až dosud opatřoval, v této funkci ponechaly i nadále. Úředník takový podle § 41 odst. 1. cit. zák. zůstává sice i nadále ve svém úředním postavení, nenabývá však ex lege místa konceptního úředníka systemisovaného podle § 3 odst. 1. a § 6 odst. 1. cit. zák., a nelze tedy o něm tvrditi, že byl ustanoven na místo, pro které je předepsáno předběžné vzdělání vysokoškolské.
Nemůže tudíž st-el z cit. předpisů zák. č. 443/19 dovozovati, že byl ustanoven na místo, pro které je předepsáno předběžné vzdělání vysokoškolské. Nebyl-li však st-1 ustanoven na takovéto místo, nemůže se již z toho důvodu právem domáhati toho, aby podle § 3 zák. č. 114/20 byl při stanovení zachovatelných práv přirovnáván pražskému úředníku kategorie A, pro kterou je předepsáno předběžné vzdělání vysokoškolské, a nemůže také důvodně vytýkati jako vadu řízení, že zsv, jenž vycházel z názoru právě uvedeného, nezabýval se zvláště námitkou, že obec K. patřila mezi obce uvedené v § 3 odst. 1. zák. č. 443/19, kdyžtě tato okolnost, jak dolíčeno, nároku st-lova podepříti nemůže.

Citace:

č. 8630. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 827-830.