NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3701.

Nemocenské pojišťování: Nemocenské příspěvky jest za platnosti zák. č. 689/1920 za zaměstnance se mzdou měsíční čítati za 30 dnů i v měsících s 31 dny, třebas stanovy pokladny určují jinak.
(Nález ze dne 6. června 1924 č. 915.)
Prejudikatura: Boh. 2367 adm.
Věc: Firma F. v Č. K. proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka požadovala od okr. nemoc, pokladny v Č. K., aby jí vrátila nemocenské příspěvky, jež zaplatila za své zaměstnance za 31. den v měsíci květnu, červenci, srpnu, říjnu a prosinci 1921 částkou 1944 K 24 h. Stojí na stanovisku, že za platnosti zák. z 22. prosince 1920 č. 689 Sb. pro osoby, jež jsou činný po celý měsíc v zaměstnání podmiňujícím pojistnou povinnost, jest při měsíčním předepisování příspěvky počítati dle předpisu § 7, odst. 2 vždy za 30 dní, ať již dle kalendáře má ten který měsíc dnů 30 nebo více nebo méně. Ježto pak okr. nemoc, pokladna v Č. K. předepisuje a vymáhá pojistné příspěvky v periodách měsíčních, jest její postup, že v měsících o 31 dnech účtuje příspěvky za 31 dní, nezákonný.
Okr. nemoc, pokladna dovozovala naproti tomu, že předepisuje příspěvky pojištěnců vesměs týdně za 7 dnů čili za každý den, poněvadž st-lka u veškerých svých zaměstnanců přihlásila denní výdělek; vyhovuje tudíž postup pokladny zákonu. Ze seznamu osob, st-lkou pojištěných, založeného ve spisech, jest zřejmo, že mezi pojištěnými osobami jsou také: prokurista, technický ředitel a několik úředníků. I u těchto byla st-lkou vyplněna rubrika seznamu »denní výdělek«.
Min. soc. péče nař. rozhodnutím v pořadu instancí zamítlo žádost st-činu o vrácení příspěvků z těchto důvodů:
»Z ustanovení posl. odstavce § 7 n. z. vyplývá, že příspěvky se mohou vyměřovati buď týdně za každý den (t. j. pro pojištěnce celoročně zaměstnaného za každý den v měsíci resp. v roce za 365 dnů) nebo měsíčně za 30 dní (čili za 360 dnů v roce). Námitka, že nemocenský zák. obsahuje výslovné ustanovení, že pro osoby celoměsíčně zaměstnané musí nemocenské příspěvky býti vypočteny vesměs jen za 30 dnů za každý měsíc, je neodůvodněná, poněvadž nemoc. zák. nikde blíže nestanoví, za které z těchto období se musí příspěvky předepisovati. Otázka ta se ponechává stanovám nemoc, pokladen.
Vzorné stanovy nemoc. pokladny, vypracované na základě zákona nemoc. v § 39, odst. 1 stanoví, že základem pro vyměřování příspěvků jest kalendářní týden (resp. den). Jak příspěvky ty jest platiti, pokud se za měsíční období týče, stanoví se v § 42 těchto stanov, jednotlivá ustanovení těchto vzorných stanov, pokud nejsou v odporu se zákonem nynějšího znění, jsou dosud pravoplatná. Béře-li okr. nemoc, pokladna v Č. K. za základ pro vyměřování příspěvků kalendářní týden (resp. den) a proto předpisuje pojistné příspěvky za každý den v měsíci resp. v roce, nečiní vzhledem ke shora uvedenému ničeho, co by odporovalo nyní platným předpisům nem. zákona.
Vydávání platebních listů za měsíční lhůty, prvním každého měsíce počínaje a posledním konče, jest s ohledem na ustanovení § 42 vzorných stanov pouze administrativní účetní pomůckou, a nelze z té okolnosti usuzovati, že základem pro vyměření příspěvků jest měsíc o 30 dnech.«
Rozhoduje o stížnosti zaměstnavatele, vytýkající tomuto rozhodnutí nezákonnost, vycházel nss z těchto úvah:
Předmětem sporu jest st-lkou uplatňovaný nárok, aby jí byly vráceny nemoc, příspěvky, jež zaplatila okr. nemoc, pokladně v Č. K. za své zaměstnance za 31. den v měsících květnu, červenci, srpnu, říjnu a prosinci 1921 a které podle jejího názoru byly pokladnou předepsány neprávem.
Jak ze souvislosti s předchozími vývody nař. rozhodnutí vyplývá, založil žal. úřad svůj názor na právním předpokladu, že jest ponecháno nemoc. pokladně resp. stanovám pokladny určiti, mají-li příspěvky býti vyměřovány buď dle týdnů, t. j. za každý den v měsíci resp. v roce za 365 dní, nebo měsíčně, čili za 360 dní v roce. Také stížnost stojí na stanovisku, že jest zákonem ponechána stanovám zásadně volnost zvoliti jeden neb druhý z uvedených způsobů vyměřování příspěvků, má však za to, zvolí-li pokladna — jako v daném případě — předpisování příspěvků za platební období měsíční, že již tím jest vázána, pokud jde o zaměstnance celoměsíčně zaměstnané, vzíti za základ výpočtu vždy měsíc o 30 dnech.
K tomu třeba především podotknouti, že volba platebních období jest, jak žal. úřad v poslelním odstavci svého rozhodnutí správně podotkl, pouze administrativní účetní pomůckou, jež pro věcnou stránku výpočtu příspěvků jest bez významu. Pro otázku vyměření (výpočtu) pojistných příspěvků rozhodným iest jen předpis § 7 nem. zák. ve znění novely z 22. prosince 1920 č. 689 Sb. Při výkladu tohoto předpisu třeba přihlédnouti k § 7 jako celku. Zařadění pojištěnců do mzdových tříd a výpočet průměrného denního výdělku, jejž upravuje 1. odst. § 7, jest přípravou, jaksi první složkou pro výpočet příspěvků.
Pokud jde o předpis 1. odst. § 7, dospěl nss ve svém nál. Boh. 2367 adm. k tomuto výkladu:
Mzdová třída zaměstnanců a její podklad denní pracovní výdělek stanoví se po rozumu § 7, odst. 1 nem. zák.:
1) při smluvené mzdě denní neb týdenní tím, že se pracovní výdělek, určený na živobytí pojištěnce na celé časové období 1 týdne, — beze zřetele na počet dnů práce — dělí 7;
2) při smluvené časové mzdě měsíční tím, že se pracovní výdělek, určený na živobytí pojištěnce na celé časové období 1 kalendářního měsíce — dělí 30. Vylíčeným výpočtem získaná cifra denního pracovního výdělku určuje dle schématu § 7, odst. 1 průměrný denní pracovní výdělek, jenž jest basí pro výměru pojistného příspěvku. Odstavcem 2. §7 stanovena jest pro vyměření pojistných příspěvků stejná relace, t. j. pro týdenní výdělek sedminásobek, pro měsíční třicetinásobek denního výdělku.
Okr. nem. pokladna v tabelce příspěvků upravené dle zák. č. 689/20 a veřejně vyhlášené správně postihla předpis § 7, odst. 2, uvádějíc zde výpočty pojistných příspěvků jednak dle týdnů sedminásobkem, jednak dle měsíců třicetinásobkem denního příspěvku. V daném případě se však zřejmě touto úpravou neřídila.
Jest tedy v každém případě také pro posouzení, mají-li příspěvky býti vyměřovány tím neb oním způsobem (sedminásobkem nebo třicetinásobkem) rozhodnou okolnost, jaká jsou období mzdová, za něž pojištěnci byl pracovní výdělek zajištěn (časová mzda § 7 b) nem. zák.),
V daném případě rozhoduje úřad ve sporu vzešlém o tom, zda za zaměstnance stěžující si firmy vyměřeny příspěvky právem dle kalendářního týdnu, t. j. za měsíce květen, červenec, srpen, říjen a prosinec za 31 dní, nezkoumal, za jaká časová období byl pracovní výdělek pojištěncům těm zajištěn, ač ze spisů jest zřejmo, že nešlo jen o zaměstnance se mzdou denní (týdenní), nýbrž i o pojištěnce s platem měsíčním (ročním).
Toto opomenutí má zřejmě základ v nesprávném výkladu zákona, t, j. v názoru, že pro vyměřování příspěvků jsou rozhodný jedině stanovy a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3701. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 14-16.