NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 26 (1917) - § 11. odst. 2. vyrovnacího řádu oprávňuje vyrovnacího komisaře (soud vyrovnací) i k odložení nuceného prodeje svršků, stižených administrativní exekucí.

§ 11. odst. 2. vyrovnacího řádu oprávňuje vyrovnacího komisaře (soud vyrovnací) i k odložení nuceného prodeje svršků, stižených administrativní exekucí.

Prvý soud resp. vyrovnací komisař odložil na dobu 60 dnů usnesením okresního hejtmanství povolený nucený prodej svršků, zabavených v administrativní cestě k vydobytí nezaplacených daní.
Rekursní soud vyhověl stížnosti finanční prokuratury a zamítl návrh na odklad
z důvodů:
Naříkaného usnesení vyrovnacího komisaře, jehož písemné vyhotovení nemá žádného odůvodnění, nelze ponechati v platnosti, poněvadž není odůvodněno zákonem. S právním názorem stěžovatelky, že odklad administrativní nucené dražby, na kterém se usnést vyrovnací komisař, jest již proto nepřípustný, poněvadž nedoplatky výdělkové a osobní daně z příjmů, jež se mají vydobýti, jsou pohledávkami, jež ve vyrovnacím řízení požívají dle §u 23. b. 1. přednostního práva a tedy vyrovnacím řízením nejsou dotčeny (§ 10., odst. 4. vyrovn. ř.) a i v případě uzavřeného vyrovnání musí býti plně zapraveny (§ 46., odst. 2. vyrovn. ř.), nelze sice souhlasili, jelikož konečná věta §u 11., odst. 2. vyrovn. ř., nasvědčuje tomu, že stanovený zde odklad nuceného prodeje jest i v takových případech možný, kde se vydobývají nucené veřejné dávky, jimž jest pro určitou dobu přiznáno zákonné přednostní právo zástavní. Odklad, na němž se usnesl vyrovnací komisař, jest však z toho důvodu nepřípustný, že se týká dle příslušných spisů mobilární exekuce, jež byla povolena politickým úřadem a vykonána berním exekutorem, a kterou se soud vůbec ještě nezabýval. K odkladu této ryze administrativní exekuce není příslušným žádný soud (§ 45., odst. 2. ex. ř.) a tedy ani vyrovnací komisař, a byl by takový odklad nedovoleným zasahováním do výkonného řízení správních úřadů, upraveného v cís. nař. ze dne 20. dubna 1854 č. ř. z. 96, jakož i jiných předpisech. Leč v tomto případě není tu ani všech zákonných podmínek §u 11., odst. 2. vyrovn. ř., ježto není prokázáno, že by odklad této politické exekuce byl prospěšným buď pro výsledek prodeje zabavených svršků, aneb nezbytným k odvrácení újmy hrozící věřitelům. Toto poslední jest vyloučeno již proto, že exekuce jest vedena k vydobytí nedoplatků daně, jež ve vyrovnacím řízení, jak již shora zmíněno, požívají přednostního práva a přes vyrovnání musí býti úplně zapraveny. V prvnějším směru jest dlužno opět bráti zřetel na to, že k vydobytí nedoplatků daně v úhrnném obnose 1040 K 13 h mají býti prodány zabavené svršky v odhadní hodnotě 1010 K, a že pro předpoklad, že by výsledek dražby byl po uplynutí 60tidenní odkládací lhůty příznivějším, není žádné opory.
Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti vyrovnacího správce
z důvodů:
S náhledem, zaujatým v naříkaném usnesení, že odklad politickým úřadem povoleného nuceného prodeje svršků, zabavených exekučně administrativní cestou, přísluší výlučně jen příslušnému správnímu úřadu a že se oprávnění, dané vyrovnacímu komisaři resp. vyrovnacímu soudu v §u 11., odst. 2. vyrov. ř., odložiti totiž výkon nucených prodejů až do 60 dnů, týče pouze exekucí povolených soudem, nelze sice souhlasiti, ježto jednak zákon v § 11., odst. 2. vyrov. ř. mluví o nucených prodejích vůbec — nerozlišuje mezi prodeji povolenými soudem neb jiným, správním úřadem — a poněvadž dále omezení možnosti odkladu prodeje věcí dlužníku patřících toliko na soudně povolené exekuce za okolností v cit. místě zákona uvedených bylo by s to povážlivě ohroziti, ba zmařiti účel vyrovnacího řízení: odvrácením konkursu chrániti hospodářských poměrů dlužníka, a odporovalo by tedy intencím zákona. Jestliže tedy i zásadně ně (§ 11., odst. 1. vyrov. ř.) práva na oddělení, k nimž patří též zástavní práva nabytá pro veřejné dávky: zahájením vyrovnacího řízení nejsou dotčena, dlužno vzhledem ke předchozím úvahám také výjimečnému ustanovení v 2 odst. §u 11. vyrov. ř. přiznati použitelnost pro všechny druhy práv na oddělení a pokládati vyrovnací soud neb vyrovnacího komisaře za oprávněny odložiti prodej věcí dlužníkových, ať se děje v jakékoli formě, jsou-li a jakmile jsou po ruce pro to zákonné podmínky. Aby nařízeným odkladem nebylo ztenčeno přednostní zástavní právo veřejných dávek, o to postaráno v poslední větě 2 odst. §u 11. vyrov. ř. a tím zároveň doloženo, že i realisace těch zástavních práv může býti vyrovnacím soudem (komisařem) odložena. Přes to však nebylo stížnosti směřující do usnesení druhé stolice vyhověti, ježto nebylo nikterak dokázáno a ani ze spisů není patrno, že by pro odklad navržený dlužníkem bez udání důvodů a povolený vyrovnacím komisařem rovněž pouze s poukazem na § 11., odst. 2. vyrov. ř., byly zde skutkové předpoklady, zákonem stanovené.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 17. srpna
1916, č. j. R III 98/16 / 1.)
— r—

Citace:

§ 11. odst. 2. vyrovnacího řádu oprávňuje vyrovnacího komisaře (soud vyrovnací) i k odložení nuceného prodeje svršků, stižených administrativní exekucí.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 2, s. 106-108.