NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2760.

Státní úředníci: Kdy je zrušena společná domácnost stát. úředníka s rodiči při přeložení úředníka a přestěhování rodičů do jiného místa? (drahot, přídavky a diety z důvodu vedení dvojí domácnosti).
(Nález ze dne 13. října 1923 č. 11410.)
Věc: Ant. S. v Š. proti ministerstvu financí o služební diety.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Antonín Š., vrchní berní správce v Č. B., jenž v lednu 1919 byl z rozkazu zem. fin. ředitelství v Praze exponován ke službě na Slovensku, posléze do Bratislavy, do svého exponování jako ženatý, avšak rozvedený, sdílel společnou domácnost ve svém bytu v Č. B. se svými rodiči, kteréž živil. Vzhledem k tomu povoleno mu zvýšení drahotního přídavku na druhou třídu rodinnou.
Dne 3. srpna 1919 odstěhovali se rodiče st-lovi mezitím, co on byl na Slovensku, z Č. B. do P. do domu své dcery, v němž mají výměnek jednoho pokoje a kuchyně. St-l sám byl pak dne 3. srpna 1920 z úřední moci přeložen přímo ze Slovenska k bernímu úřadu v Š. a pověřen jeho vedením. Sproštěn byv v Bratislavě služby koncem srpna 1920 a v Č. B. — formálně — dne 24. srpna 1920, nastoupil dne 11. října 1920 na svém novém působišti.
Žádost jeho za přiznání diet z důvodu, že nemůže nalézti bytu vhodného k umístění své domácnosti, vyřídilo zem. fin. ředitelství v Praze výnosem ze 17. listopadu 1920 v ten rozum, že se mu poukazuje substituční plat za dobu ode dne 11. do dne 31. října 1920 v částce 700 K. Tyto diety byly jmenovanému placeny ještě dále až do dne 28. února 1921.
Po té mu zem. fin. ředitelství výnosem z 22. dubna 1921 zastavilo a) drahotní přídavky podle II. třídy rodinné od konce srpna 1919, ježto rodiče jeho se vystěhovali dne 3. srpna 1919 z jeho domácnosti, čímž přestala podmínka stanovená v odstavci 6. § 4. nař. min. fin. z 11. září 1918 č. 333 ř. z., t. j. společná domácnost s rodiči a b) též diety z důvodu vedení dvojí domácnosti ode dne jich poukazu, t. j. dne 11. října 1920, ježto nebylo tehdy společné domácnosti s rodiči, kteréž by byl Antonín Š. nemohl pro bytovou nouzi přestěhovati do Š.
Nař. rozhodnutím zamítlo min. fin. rekurs st-lův proti výnosu zem. fin. ředitelství v Praze a v odůvodnění uvedlo min. fin., že podmínka pro vyplácení zastavených platů, t. j. společná domácnost st-lova s rodiči byla zrušena ne snad jeho exponováním na Slovensko, nýbrž tím dnem, kdy rodiče se vystěhovali z jeho domácnosti v posledním stálém služebním místě jeho v Č. B., t. j. dne 3. srpna 1919. Tím dnem, resp. následujícím prvním dnem příštího měsíce zanikl st-lův nárok na drahotní přídavek podle II. rodinné třídy. Podporováním rodičů jest splněna jen jedna podmínka cit. ustanovení. Okolnost, zda rodiče vedou v P. domácnost samostatnou, či jsou v domácnosti dceřině, není pro tuto otázku rozhodnou. Jejich domácnost však není rozhodně domácností Š-ovou, z níž je vyloučen pro bytovou krisi, neboť rodiče jeho žijí podle potvrzení správy v P. u své dcery na výměnku užívajíce bezplatně kuchyně a pokoje.
Neměl tudíž Š. v době, kdy z Č. B. byl přeložen do Š., t. j. v srpnu 1920, domácnost s rodiči, které by byl nemohl přestěhovati pro bytovou nouzi do nového úředního místa.
Stížnost k nss-u podaná brojí jak proti snížení mimořádných příplatků k služnému z druhé třídy rodinné na prvou, tak proti odnětí diet a vytýká nař. rozhodnutí, že úřad má neprávem za to, že dne 3. srpna 1919 zrušena byla dosavad společná domácnost st-lova s jeho rodiči v Č. B. Neboť rodiče odvezli do svého výměnkářského bytu v P. veškeré st-lovo bytové i jinaké zařízení a st-l, kdykoli přijel ze Slovenska do Čech. bydlil, spal i stravoval se u rodičů v P., a v Č. B., kde ze svých věcí neponechal ničeho, nikdy za celou dobu svého exponování na Slovensku ani za služby v Š. nebyl. Byla tedy prostě přenesena společná domácnost rodičů se st-lem v Č. B. do P. Z toho vyvozuje stížnost ve směru mimořádných příplatků k služnému, že existuje dotud společná domácnost st-lova s rodiči a v důsledku toho nelze prý mu za nezměněných poměrů příplatky ony zastaviti.
Pokud jde o diety, trvají dále podmínky, za kterých byly diety st-li přiznány, totiž nesporný nedostatek příhodného bytu a z toho vyplývající nemožnost toho, aby st-l přenesl do nového působiště svou domácnost s rodiči, která té doby ovšem byla v P.
Při úvaze o této námitce stížnosti slušelo především přihlédnouti k tomu, že nepříznivé st-li rozhodnutí úřadu jak ohledně rodinné třídy přídavků, tak ohledně diet z titulu dvojí domácnosti, opřel úřad jedině o skutkový závěr, že odstěhování st-lových rodičů v Č. B. do P. zahrnuje v sobe vystěhování jich ze st-lovy domácnosti a založení vlastní domácnosti v P. bez společenství st-lova. Tento skutkový závěr opřel úřad jedině o potvrzení berní správy v P., že st-lovi rodiče žijí v P. u své dcery na výměnku užívajíce bezplatně kuchyně a pokoje. Pokládaje tento skutkový podklad za dostatečný v tom směru, že uvedená okolnost sama sebou vylučuje možnost skutkového závěru, že by i domácnost v P. byla společnou domácností rodičů st-lových a st-lovou, úřad pak nezjišťoval jiných okolností, které by byly ve vztahu k tvrzení st-lova rekursu, že domácnost přenesená st-lovými rodiči do P. byla fakticky táž společná domácnost st-lových rodičů a st-le, jakou byla před tím v Č. B., a to jak v době, kdy tam st-l ještě sloužil, tak — po vlastním názoru úřadu — i ještě v době, kdy byl exponován na Slovensko.
Avšak uvedený skutkový závěr úřadu po názoru nss stal se na základě neúplném, neboť nelze nahlédnouti, proč by již okolnost, že nová domácnost byla umístěna ve výměnkářském bytě st-lových rodičů vylučovala možnost toho, aby krom domácnosti st-lových rodičů byla zároveň i domácností st-lovou, a měl proto úřad zjistiti okolnosti směrodatné pro řešení otázky, zda do výměnkářského bytu rodičů v P. byla přenesena a tam trvale umístěna i domácnost st-lova čili nic.
Neučinil-li tak a nemohl-li pak v odůvodnění nař. rozhodnutí odvolati se na základ skutkový k úsudku postačující, trpí jak řízení tak odůvodnění nálezu podstatnou vadou neúplnosti, pro kterouž slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle odst. 2. § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 2760. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 760-762.