Matka a syn.

(Zemský trestní soud v Brně.)

Na lavici obžalovaných usedl v minulých dnech 25letý Matěj Štěpánek z Hlohovce, obžalovaný ze zločinu těžkého ublížení na těle, kterého se dopustil tím, že v hádce zranil svoji 61letou matku Moniku Štěpánkovou. A na lavici svědků usedla stařena tvrdých rysů v obličeji, Monika Štěpánková. A syn na matku a matka na syna pohlíží pohledem plným zloby a nenávisti. Smutný obraz...
Žaloba líčí, kterak ke zločinu, pro nějž je Štěpánek žalován, došlo. Mezi matkou a synem panovaly již delší dobu nesváry. Syn vzal si za ženu chudobné děvče, matka tomu nepřála a tak počaly různice, které se stále stupňovaly. Mladá snacha byla matce trnem v očích. Matka vyčítala synovi, že mu dala celý domek bez dluhů a on že si vzal děvče bez krejcaru, syn se bránil a klid a spokojenost vystěhovaly se z domu Štěpánkových.
Jednoho dne v květnu došlo mezi matkou a snachou opět k hádce. Zcela pro nepatrnou věc: pro rozbité vajíčko. Monika Štěpánková počala se snachou vádu, do hádky vmísil se též syn a v nastalé tahanici uhodil syn matku několikráte pěstí do zad a do prsou. Matka pak uhodila syna mísou, ten se ohnal a uhodil matku do týla. A bylo zle. Matka běžela k lékaři a na četnickou stanici, kde na syna učinila trestní oznámení.
A tak se octl syn před zemským trestním soudem v Brně, aby se ze svého činu zodpovídal. Třebas matku jen uhodil a nijak jí vážně neublížil, kvalifikuje trestní zákon jeho čin jako zločin těžkého ublížení na těle, poněvadž se jedná o syna a o matku.
Syn se bránil proti obžalobě a prohlašoval ji za nepravdivou. Matka, která se nechtěla vzdáti svědectví, potvrzovala však znění žaloby. Mezi matkou a synem povstaly prudké srážky, kterým nestačil předseda r. v. z. s. Doleček ani zabraňovati.
Těžko bylo soudu vyznati se v této rodinné neshodě. Syn byl až dosud zachovalý, pověsti požívá nejlepší, ale co to vše bylo platno. Matka chtěla, aby syn její byl zavřen, zákon je zákon a tak nezbylo soudu, než uznati Štěpánka vinným zločinem těžkého ublížení na těle ve smyslu §§ 153 a 154 čl. I. a odsouditi jej za to do žaláře na jeden měsíc, podmínečně na 3 roky. A matka si vyžádala, aby jí syn zaplatil 15 Kč za lékařské vysvědčení a 100 Kč bolestného.
Štěpánek trest přijal a jenom prosil, aby slavný soud učinil těm hádkám a tomu trápení doma konec. Ale soudní dvůr vysvětlil Štěpánkovi, že do těchto věcí mu ničeho není a že do nich nemůže zasahovat. A tak vyšel Štěpánek smutně se sklopenou hlavou ze soudní síně. A v hlavě ho tížila jediná myšlenka: „Jak bude nyní doma dále?“

Citace:

č. 7586. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 649-650.