Jak si váží úřady rozhodnutí nejvyššího správního soudu. V posledním čísle t. č. uveřejnil dr. K. Novák zprávu, která, kdyby byla pravdivá, vrhala by divné světlo na správní komisi Všeobecného pensijního ústavu. Podle ní poukazuje tato správní komise zemské úřadovny, aby nerespektovaly rozhodnutí nejv. správního soudu. Ve skutečnosti však tomu tak není. Ona poznámka k nálezům nejv. správního soudu v officielním orgánu Všeobecného pensijního ústavu není usnesena správní komisí ústavu, ale je připojena jen redakci časopisu, není adresována úřadovnám, nýbrž, je pouze informací publika. Praví se v ní sice, že »není možno činiti z jednoho nálezu nejv. správního soudu všeobecné dedukce o pojistné povinnosti celé určité skupiny osob«. Ale to proto, poněvadž je dlužno každý jednotlivý případ zaměstnance individuelně posuzovati a nelze ho šmahem zařaditi do určité kategorie charakterisované názvem. Na doklad toho uvádí se tu tři judikáty o pensijní pojistné povinnosti zaměstnanců patřících podle tohoto zevního kriteria do téže kategorie, poněvadž všichni byli označeni jako »přehlížeči skla«. A přece o nich rozhodl nejv. správní soud různě. To tedy chtěla patrně říci ona poznámka v »Pensijním pojištění« (roč. III. číslo 4.). Jinak ovšem právě zde jde o zajímavý případ, kde nejv. správní soud postavil se proti čtyřleté praksi všech správních instancí a ruší rozhodnutí, jakých jinak ohromné množství nabylo právní moci, takže dnes jsou nezměnitelná. Jde o vedení hranice mezi pracovníky manuelními a vyššími, kterou v celém právním řádě — v této obecnosti — naznačuje právě jediný pensijní zákon (č. 89/20). Je možno si představiti, jaký chaos nastává, když prakse správních úřadů od roku 1920 ji vedla co nejníže tak, aby mezi duševní pracovníky (lépe řečeno: nedělniky) zahrnuto bylo co nejvíce kategorií zaměstnaneckých a tu pojednou nejv. správní soud ji rýsuje co nejvýše a velikou řadu kategorií dosud pokládaných za podléhající pensijnímu pojištění, z něho vyjímá. Lze očekávati, že tento rozpor bude se stále zvětšovati, až do novelisace pens. zákona, jejíž naléhavost je tím sice prokázána. Bude pak záležeti na tom, zda bude novela v tom směru šťastnější než je zákon dnešní. Dr. Z. N.