Ústav pro péči o uprchlíky.

Vládním nařízením ze dne 11. listopadu 1938, č. 292 Sb. z. a n. byl zřízen při ministerstvu sociální péče »Ústav pro péči o uprchlíky«.
Důvodem jeho zřízení byla skutečnost, že péčí o uprchlíky zabývaly se různé úřady, obce, dobrovolné organisace i jednotlivci. Takto prováděná péče se tříštila a křížila, nebylo přehledu ani o poskytované pomoci, ani o upotřebení různých darů, finančních prostředků z ciziny i z republiky ve prospěch uprchlíků, v důsledku čehož nebylo záruky zdárného výsledku.
Působnost ústavu vztahuje se na celé státní území; jest dočasná a úkolem úspěšné vyřešení otázky uprchlíků.
Agenda Ústavu, kterou obstarává ministerstvo sociální péče, jest rozdělena zvlášť pro zemi Českou a Moravskoslezskou, pro zemi Slovenskou a pro Podkarpatskou Rus.
Ústav, který řídí ministr sociální péče a zástupci jím určení, má ústředí a čtyři odbory, a to:
1. sociální a zdravotní, jehož úkolem jest zejména říditi a usměrňovati pohyb uprchlíků po stránce policejní, zdravotní i dopravní, starati se o řádné ubytování a stravování i jinou pomoc uprchlíkům sociálně potřebným, provésti soupis a míti evidenci všech uprchlíků a jejich majetkových poměrů, dále veškeré soukromé a veřejné péče o ně, sečleniti tuto péči a doplňovati ji podle potřeby péčí státní;
2. usídlovací, který pečuje o uvedení uprchlíků československé státní příslušnosti do zaměstnání jakéhokoliv a o jejich včlenění do hospodářského života v nových hranicích státu;
3. vystěhovalecký, jehož úkolem je pomáhati radou i skutkem uprchlíkům, kteří budou nuceni a budou chtíti se vystěhovati, aby s úspěchem zakotvili v různých přistěhovaleckých státech a založili svou existenci, pečovati o výměnu obyvatelstva v dohodě se sousedními státy a udržovati styky se zahraničními přistěhovaleckými institucemi;
4. finanční, který má na starosti opatřování finančních prostředků a hospodaření jimi.
Ježto působnost všech otázek péče o uprchlíky dotýká se úzce finanční správy, jest vyhraženo ministerstvu financí, aby jmenovalo svého zástupce do všech odborů Ústavu. Usnesení odboru finančního vyžaduje bezpodmínečně souhlasu zástupce ministerstva financí. Nesouhlas vyřídí dohodou ministr sociální péče s ministrem financí.
Pro působnost odboru sociálního a zdravotního, usídlovacího a vystěhovaleckého mohou býti zřízeny krajové poradní sbory, jejichž složení i působnost určí ústředí Ústavu Toto opatření budou vyžadovati zvláštní potřeby některých krajů.
Pro ústředí i pro jednotlivé odbory jmenuje ministr sociální péče na návrh příslušných ministrů výbory z úředníků zúčastněných ministerstev a ze znalců.
První (úředníky) nutno jmenovati, ježto působnost Ústavu dotýká se působnosti též jiných ministerstev, takže jejich účast bude zárukou, aby nedošlo k nějakému usnesení, které by bylo v rozporu se zásadními zájmy příslušných ministerstev.
Druhé (znalce) pak nutno přibírati, aby bylo využito zkušeností, rozhledu a vědomostí odborníků z praktického života pro urychlené řešení tak naléhavého problému, jakým je problém uprchlíků.
Usnesení výboru zásadního a finančního rázu potřebují ke své závaznosti schválení ministra sociální péče.
Rozhodnutí Ústavu pro péči o uprchlíky, schválená ministrem sociální péče, jsou závazná pro všechny úřady, ústavy, podniky a orgány republiky bez zřetele k tomu, bylo-li by jinak třeba výnosů úřadů jiných, kdyby nešlo o péči o uprchlíky.
Ustanovení toto jest zásahem do pravomoci různých úřadů, jež doposud nemá příkladu.1 Takovouto pravomocí bylo však nutno nadati Ústav v zájmu potřeby rychlého rozhodování, aby jeho rozhodování nemohlo býti brzděno kompetenčními spory ústředních i jiných státních úřadů, veřejných ústavů nebo úřadů samosprávných.
Ústav jest právnickou osobou. Jmění jeho jest fondem, který jest podřízen dozoru Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Základem fondu jsou prostředky státní. Jinak bude Ústav čerpati své příjmy z darů, které jsou osvobozeny od daní a dávek a z příspěvků, které budou předpisovány a vybírány od vystěhovalců pří přidělování valut.
Jmění Ústavu slouží v prvé řadě, k tomu, aby nemajetným uprchlíkům československé státní příslušnosti byla umožněna buď existence v republice nebo jim bylo umožněno vystěhování. Příspěvky do fondu jsou vybírány od všech vystěhovalců, kteří žádají příděl cestovních valut. Toto opatření postihuje československé příslušníky, osoby cizí státní příslušnosti i osoby, jejichž státní příslušnost jest sporná. Děje se podle směrnic zvlášť pro čs. příslušníky a zvlášť pro ostatní.
Nyní jsou pro vyměřování příspěvků směrodatnými tyto směrnice:
I. Pro čs. příslušníky — jednotlivce:
Částka do 15 000 Kč včetně jízdního lístku a zavazadel přiděluje se bez příspěvku.
Z přidělené částky 15 000 Kč až 25 000 Kč vyměřuje se příspěvek 20 % a z částky 25 000 Kč až 80 000 Kč příspěvek 30%.
Pro příslušníky rodiny, ať cestují s hlavou rodiny společně neb odděleně mohou býti přiděleny bez příspěvku tyto částky: manželce 7 500 Kč a každému dalšímu členu rodiny nejvýše 3 250 Kč. Z částek vyšších vyměřuje se příspěvek za podmínek platných pro hlavu rodiny. Pro vyměřování příspěvků počítají se částky přidělené hlavě rodiny i členům této rodiny dohromady. Na jednu rodinu bez ohledu na počet jejích příslušníků je povolován příděl cestovních valut v nejvyšší částce 80 000 Kč včetně 30%ního příspěvku. Členem rodiny se rozumějí děti, rodiče, tchýně, tchán a sourozenci, pokud netvoří samostatně rodinu.
II. Pro osoby s cizími cestovními pasy nebo česko-slovenskými prozatímními pasy pro jednotlivce:
Částka do 7 500 Kč včetně jízdního lístku a zavazadel přiděluje se bez příspěvku.
Z částky 7 000 Kč až 15 000 Kč vyměřuje se příspěvek 20 % a z částky 15 000 Kč až 30 000 Kč příspěvek 50%.
Příděl pro manželku rovná se jedné polovině a příděl pro každého dalšího člena rodiny jedné čtvrtině přídělu pro hlavu rodiny, při čemž nejvyšší částka pro jednu rodinu jest 50 000 Kč včetně 50%ního příspěvku.
Způsob vyměřování příspěvků a počítání členů rodiny jest obdobný jako u československých státních příslušníků.
Příspěvek předpisuje a vybírá vystěhovalecký odbor Ústavu od vystěhovalce, který mu předloží řádný cestovní pas, opatřený, visem přistěhovaleckého státu. Po předložení potvrzení o tom, že vplatním lístkem Ústavu byl u poštovní spořitelny předepsaný příspěvek zaplacen, je odeslán Národní bance návrh na příděl cestovních valut.
Ústav vede evidenci vystěhovalců za tím účelem, aby nebylo zneužito přídělu valut pro členy téže rodiny, kteří se stěhují odděleně.
Jan Vlasatý.

Znamená to zásah i do pravomoci úřadů policejních, kteréžto úřady dosud měly v otázkách uprchlíků nejdůležitější rozhodování. — Pozn. red.*)

Citace:

KUBEŠ, V.. Zpráva o schůzi, konané dne 21. května 1931. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 11, s. 371-371.