NPD documents search: Boh. adm., 3 (1921)

Č. 672.

Vyživovací příspěvek: * Zastavení výplaty výživného přiznaného za platnosti dřívějších zákonů, jež vysloveno bylo na podkladě zákona z 23. září 1919 č. 530 sb. z. a n., jest rozhodnutím o nároku na výživné dle tohoto zákona. Rozhodnutí takové může, pokud jde o otázku závislosti, použíti skutkových zjištění, jež prve byla podkladem pro přiznání příspěvku; úřad musí však vzhledem na předpis § 7. odst. 4 1. c. tato zjištění straně jako jí nepříznivá oznámiti.
(Nález ze dne 20. ledna 1921 č. 638.)
Věc: Kateřina C. v Litomyšli proti zemské vyživovací komisi v Praze o vyživovací příspěvek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím bylo potvrzeno zastavení výplaty vyživovacího příspěvku, který brala stěžovatelka za syna Antonína K. Stalo se tak z důvodu, že výživa stěžovatelčina nebyla v době odchodu synova za vojenskou povinností podstatně závislá na jeho pracovním příjmu. O stížnosti čelící proti tomuto rozhodnutí uvážil nejvyšší správní soud toto:
Novou zákonnou úpravou vyživovacího příspěvku, jež pro stát československý provedena byla zákonem ze dne 23. září 1919 č. 530 sb. z. a n., dáno jest úřadům právo rozhodovati nově o vyživovacích příspěvcích přisouzených za platnosti dřívějších vyživovacích zákonů. Zastavení výplaty výživného dle dřívějších zákonů přiznaného, jež děje se zřetelem na zákon ze dne 23. září 1919 č. 530 sb. z. a n., je rozhodnutím o nároku dle tohoto zákona. S procesuálního hlediska není námitek proti tomu, aby při tomto rozhodnutí byl vzat zřetel, pokud jde o otázku závislosti, na skutková zjištění, jež byla podkladem pro přiznání příspěvku, a aby výsledky šetření získané dřívějším řízením byly úřadem samostatně a neodvisle od předcházejícího rozhodnutí hodnoceny — jdeť o nové rozhodnutí.
Rozhodnutí vyslovující zastavení výplaty a obsahující tedy zamítnutí nároku, musí však v souhlasu s ustanovením §u 7 zák. ze dne 23. září 1919 č. 530 sb. z. a n. býti odůvodněno a výsledky šetření, jež byly prve podkladem pro přiznání příspěvku a jež vedly nyní vyživovací komise k zastavení, jest straně jako zjištění pro ni nepříznivá sděliti k vyjádření a k podání průkazu o pravdivosti jejích tvrzení.
Dle stavu spisů byla stěžovatelce další výplata vyživovacího příspěvku zastavena, aniž šetřením získán byl nový skutkový základ pro rozhodnutí. Jest tedy míti za to, že základem naříkaného rozhodnutí jsou výsledky šetření, jež se konala před přisouzením vyživovacího příspěvku. Dle úvah výše uvedených bylo tyto výsledky stěžovatelce oznámiti. Stěžovatelce však sdělení nějaké o šetření, jehož výsledky by byly pro ni nepříznivý, nebylo učiněno, a rozhodnutí II. stolice výplatu vyživovacího
příspěvku zastavující odůvodňuje zastavení pouhým všeobecným poukazem na to, že výživa stěžovatelčina v době povolání nebyla podstatně závislou na pracovním příjmu synovu.
Nebyly tedy zachovány formy řízení, jak výše o nich je řeč; porušením jich byla znemožněna neb aspoň značně stížená obrana stěžovatelčina, a slušelo proto naříkané rozhodnutí zrušiti dle § 6 zákona o správním soudě.

Citace:

č. 6572. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 807-811.