Č. 857.

Obecní statek (Čechy): I. * Obecní zřízení v §u 68 pod pojmem rozdělení kmenového jmění nebo statku nerozumí úplatné převody obecního statku na část občanů. — II. * Poplatníkům obce nelze upírati legitimaci ke stížnosti do usnesení, jehož předmětem je otázka, má-li obec zakročiti u soudu ve smyslu §u 6 zák. ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. o prohlášení bezúčinnosti převodu nemovitostí obecního statku. — III. * Otázka, má-li obec po rozumu §u 6 zák. ze dně 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. zakročiti u soudu o prohlášení bezúčinnosti převodu nemovitostí obecního statku, je otázkou účelnosti, tedy otázkou skutkovou, při jejímž zodpovídání správní úřady mohou vzíti v úvahu, zda soudní zakročení bude míti pravděpodobně úspěch čili nic. Nejvyšší správní soud zodpovědění této otázky může přezkoumati jen s hlediska §u 6, odst. 2 zák. o spr. soudě.
(Nález ze dne 25. května 1921 č. 6438.1
Věc: Václav K. a Václav V. v Pištíně proti zemskému správnímu výboru v Praze stran převodu obecního statku do vlastnictví podílníků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Obec Pištín se svolením okresního zastupitelstva v Hluboké ze dne 17. července 1914 prodala dne 28. července 1914 trhovou smlouvou nemovitosti tvořící obecní statek a zapsané ve vl. čís. 25 kat. obce Pištína starousedlým za 19700 K. Smlouva byla opatřena schvalovací doložkou okresního výboru na Hluboké datovanou dnem 28. července 1914 a žádost o její knihovní vklad byla pod čís. 629 podána dne 25. srpna 1914 u okresního soudu na Hluboké.
Stěžovatelé přípisem ze dne 26. listopadu 1919 domáhali se u okresní správní komise na Hluboké toho, aby dohlédací úřad po rozumu zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. zakročil o výmaz vlastnického práva starousedlých ke koupeným realitám.
Žádosti nebylo vyhověno rozhodnutím okresní správní komise na Hluboké ze dne ... z důvodu, že podle §u 6 zák. ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. pro bezúčinnost převodů obecního statku do vlastnictví podílníků je rozhodnou doba dojednání smlouvy a nikoliv doba knihovního jejího vkladu, obecní statek pištínský pak že byl prodán již dne 28. července 1914, tedy před 1. srpnem 1914, stanoveným v §u 6 leg. cit. za hranici pro bezúčinnost smluv a právních jednání o nemovitostech obecního statku.
Zemský správní výbor v Praze usnesením ze dne .... rozhodnutí okresní správní komise potvrdil. Postavil se na stanovisko zaujaté okresní správní komisí a dodal, že ve sporném případě šlo o převod obecního statku, jak ho na mysli má § 97, čís. 1 ob. zř.
O stížnosti čelící proti usnesení zemského správního výboru uvážil nejvyšší správní soud toto:
Zákon ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n. prohlašuje nemovitosti, jež jsou obecním (měšťanským) statkem podle ustanovení obecních zřízení, za kmenové obecní (osadní) jmění (§ 1) s tím účinkem, že zanikají jak práva podílníkův užívati nemovitostí obecního statku, tak i veškeré povinnosti, jež je postihují jako úplata za užívání jeho s výjimkou povinností připadajících na poslední dvě léta ode dne 1. září 1919 počínajíc (§ 2).
Přeměna obecního statku ve kmenové jmění obecní nastala tu ipso jure dnem 30. července 1919, kdy zákon publikací nabyl účinnosti (§ 11).
Vedle toho ustanovuje však zákon v §u 6, že převody nemovitostí obecního statku do vlastnictví podílníků, které byly vykonány podle smluv a právních jednání, uzavřených po 1. srpnu 1914, prohlásí knihovní soud na návrh obce nebo dozorčího úřadu v řízení nesporném za bezúčinné. V těchto případech nemovitosti, jež byly obecním statkem, stávají se součástí kmenového jmění obecního výrokem soudním, a jest tu povinnost soudu povoliti extabulaci vlastnického práva podílníků a reintabulaci vlastnického práva pro obec podmíněna žádostí obce, na jejímž základě pak sond s účinkem právní moci rozhodne o bezúčinnosti převodu. Normou tou založeno bylo právo obce domáhati se u soudu výroku o bezúčinnosti převodu nemovitostí obecního statku. Rozhodnutí, jež ve své samostatné působnosti, pokud jejím předmětem je hospodářská existence obce (§§ 28, čís. 1, 67, odst. 2, 68, 69, 97 ob. zř.) učiní obec o tom, zda jest přiváděti k platnosti právo její, jak o něm výše je řeč, v těch případech, kde extabulace vlastnického práva podílníků a reintabulace vlastnického práva obce je na prospěch obce, projeví ve svých důsledcích účinky finanční — jdeť o zmnožení obecního jmění — a těmito svými reflexy postihne i všecky poplatníky obecní. Jednotlivým občanům jako poplatníkům nelze proto odpírati legitimaci ke stížnosti proti usnesením, jichž předmětem je rozhodování v otázce, zda majetkové právo obce založené ustanovením §u 6 leg. cit. má či nemá býti uplatňováno.
Stěžovatelé domáhají se jako poplatníci obce toho, aby obec Pištín resp. dozorčí úřady učinily u knihovního soudu návrh na prohlášeni převodu nemovitostí obecního statku pištínského do vlastnictví podílníků bezúčinným, reklamují tedy výkon práva obce, kotvícího v předpisu § 6 leg. cit. Naříkané rozhodnutí postavilo se na stanovisko, že není v zájmu obce, aby zakročovala o uznání bezúčinnosti převodu. Zodpovídajíc si otázku, má-li návrh ve smyslu § 6 leg. cit. naději na úspěch čili nic, vzalo v úvahu podmínky, jež zákon stanoví pro bezúčinnost převodu nemovitostí obecního statku do vlastnictví podílníků. Bylo již shora na to poukázáno, že rozhodovati s účinkem právní moci o tom, zda zákonné podmínky pro výrok o bezúčinnosti převodu po rozumu §u 6 leg. cit. jsou splněny čili nic, může jedině knihovní soud, tím však není nikterak vyloučeno, aby i úřad správní k otázce bezúčinnosti převodu zaujal stanovisko, a si ji na tolik rozřešil, pokud rozřešení toho potřebuje, aby mohl učiniti svůj výrok o účelnosti vymáhaného zakročení obce, jenž v jeho pravomoc nepochybně spadá. Tento obmezený dosah a význam rozřešení této otázky má za následek, že rozhodnutí její lze pojímati jen jako nutný logický závěr, který si správní úřad utvoří o právním poměru, jenž pro vlastní předmět judikující činnosti jeho se jeví součástkou skutkové podstaty, tedy v podstatě jen zjištěním potřebného procesního materiálu. Nejvyšší správní soud může v důsledku toho, jak již v četných svých nálezech vyslovil, přezkoumati zodpovědění takové otázky toliko s hlediska §u 6, odst. 2 zák. o správ. soudě.
Že by řízení, předcházející vydání naříkaného rozhodnutí, pokud týkalo se získání procesní látky nutné k zodpovědění výše nadhozené prejudicielní otázky, bylo stíženo nedostatky, jak je na mysli má druhý odst. §u 6 zák. o správ. soudě, stěžovatelé ani netvrdí, a nejvyšší správní soud, pokud z úřední povinnosti v mezích daných citovanou normou zkoumati musil procesní materii, vad takových neshledal.
Zůstává tak závěr žalovaného úřadu o bezúčelnosti zakročení obce Pištína ve smyslu §u 6 zákona ze dne 17. července 1919 č. 421 sb. z. a n., pokud je opřen o výklad této normy, vývody stížnosti nedotčen a pro nejvyšší správní soud závazný.
Stěžovatelé namítají ovšem také, že okresní výbor na Hluboké překročil meze své kompetence, když trhovou smlouvu ze dne 28. července 1914 schválil, poněvadž šlo o rozdělení obecního statku po rozumu §u 68 ob. zř., že tedy trhová smlouva pro nedostatek sněmovního usnesení je neplatná, a že pak pro nedostatek titulu vlastnického práva vzniklého platně před 1. srpnem 1914 převod nemovitostí pištínského obecního statku na podílníky je bezúčinný. Na otázku neplatnosti trhové smlouvy ze dne 28. července 1914 pro nedostatek sněmovního usnesení odpověděl žalovaný úřad negativně. Rozhodování otázky té spadá nepochybně v kompetenci žalovaného úřadu a zodpovědění její musil, hledě k námitkám stížnosti, nejvyšší správní soud přezkoumati v meritu. Dedukcím stížnosti, pokud touto otázkou se obírají, nelze však přiznati důvodnosti. Stačí porovnati dikci §u 68 ob. zř., jenž mluví o »rozdělení kmenového jmění nebo statku mezi občany«, se zněním § 69 leg. cit., jenž rovněž užívá výrazu »rozděliti« a dopouští »rozděliti« to, co ročně z výtěžku správy obecního jmění přebude, mezi občany za jistých modalit, aby bylo jasným, že obecní zřízení v §u 68 pod pojmem rozdělení kmenového jmění nebo statku nerozumí úplatné převody obecního statku na část občanů, a že tedy trhová smlouva ze dne 28. července 1914 ke své platnosti vyžadovala toliko schválení okresního zastupitelstva po rozumu § 97, čís. 1 ob. zř.
Ze všech těchto důvodů slušelo stížnost zamítnouti.

1) Stejně nález z téhož dne č. 6439 (Obec Plástovice).

Citace:

č. 857. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 569-572.