NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Soudy vojenské.

Soudy vojenské povolány jsou vynášeti na základě vojenského řízení trestního ve vojenských věcech trestních rozsudek nad vojenskými osobami, výjimečně též nad osobami civilními. Úřad soudce zastávají osoby vojenské.
I. Instance.
Vojenské soudní úřady spořádány jsou v trojí instanci. K stálým vojenským soudním úřadům první stolice počítají se: posádkové (garnisonní) v sídle každého vojenského territoriálního velitelství, v pevnostech a jiných důležitých posádkách, námořnický soud v Pulji, gardové soudy a soudy vojenské akademie ve Vídni a v Novém městě za Vídní. Druhou instancí v míru a ve válce jest vrchní vojenský soud ve Vídni a třetí instancí jest nejvyšší vojenský dvůr soudní přidělený říšskému ministerstvu války. Nepravidelnými soudy vojenskými prvé instance jsou: vojenské soudy zřízené ve válce v poli, soudy vlajkové a lodní.
II. Soudní orgány.
K pravosudí ve vojsku povolán jest důstojnický sbor auditorů. Každý soud vojenský sestává z jednoho nebo více auditorů a z předsedy jakožto představeného soudu; druhdy bývají při rozsuzování účastny i osoby stavu vojenského. Generálové auditoři zasedají při nejvyšším vojenském dvoru soudním a při vrchním soudu vojenském; jeden generál auditor jest přednostou 4. oddělení říšského ministerstva války. Plukovníci auditoři činni jsou jako referenti při vrchním soudu vojenském, jehož přednostou jest generál; tajemníkem jest pak auditor. Způsobem stejným složen jest nejvyšší vojenský dvůr soudní.
III. Soudy vojenské pro zeměbranu. Nad osobami ve svazku zeměbrany konají pravomoc v trestních věcech soudy vojenské utvořené dle předpisů platných pro vojsko řadové; členové soudů těchto jsou však vzati ze zeměbrany, v případu potřeby pak do soudů zřízených v čas války mohou povoláni býti i příslušníci vojska řadového (válečného námořnictva). Zeměbraneckým soudům ve válce ustaveným může býti též přiděleno trestní vyšetřování nad osobami podléhajícími dle zák. ze dne 20. května 1869 č. 78 ř. z. pravomoci vojenské. K vazbě vyšetřovací а k výkonu trestů na svobodě povolány jsou vojenské trestnice (vojska řadového). V druhé a třetí stolici rozhodují nad zeměbranci vojenské pravomoci podléhajícími soudy II. а III. stolice zřízené pro vojsko řadové a pro válečné námořnictvo (§§ 5 a 6 zák. ze dne 2. dubna 1885 č. 93 ř. z.).
IV. Soudy vojenské a domobranci.
Soudní vyšetřování s domobranci prováděti mají soudy vojenské zeměbrany, pokud se týká, místo nich činné vojenské soudy vojska řadového a válečného námořnictva. Pravomoc nad domobranci vykonávají povolaní k tomu velitelově obdobným způsobem, jakož předepsáno pro případ mobilisace ve příčině zeměbranců. Právo trestní disciplinární nad domobranci vykonávají velitelové vojska (zeměbrany), jichž rozkazům vždy sbory domobranou jsou podřízeny. Velitelé praporů, setnin a oddělení domobrany pověřeni jsou tímtéž disciplinárním právem trestním nad svými poddanými, jakéž propůjčeno jest velitelům stejné důstojnosti při zeměbraně nad osobami zeměbrany jim podřízenými ve. válce ve smyslu XIII. oddílu služebních předpisů pro c. a k. vojsko, I. dílu a doplňků k němu ve vztahu k с. k. zeměbraně. Okresním velitelům domobrany přísluší nad domobranci bezprostředně jich rozkazům podléhajícími disciplinární právo trestní, jakéž propůjčeno jest velitelům praporů domobrany. Velitelově domobrany povinni jsou vésti o trestech, ku kterým odsoudili, záznamy dle vzoru trestních protokolů (§ 43 nař. ze dne 20. prosince 1889 č. 193 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Soudy vojenské. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 618-619.