U kterého soudu sluší podali dovolání (revisi), když žaloba o obnovu podána a projednávána byla u soudu odvolacího?

I.

Ve sporu A. s B., který původně byl projednán u okresního soudu v Mostě jako u procesního soudu prvé stolice a který prošel všemi instancemi, podal žalobce žalobu o obnovu u krajského soudu v Mostě a to s ohledem na okolnost, že tento, zjistiv samostatně a úchylně od soudu prvého skutečnosti pro spor rozhodné, v neprospěch žalobce rozhodnul.
Jmenovaný krajský soud dle § 532., odst. 2. c. s. ř. uznal se příslušným, žalobu přijal a spor rozhodnul. Rozsudek žalobci nepříznivý doručen mu byl prostřednictvím soudu prvého.
Dovolání (revisi) přímo u krajského jako odvolacího soudu podané tento soud s odvoláním na ustanovení § 535. c. s. ř. odmítnul, poněvadž mělo býti podáno u soudu okresního.
Revisnímu rekursu žalobcovu nejvyšší soud nevyhověl. — 27 —
Důvody.
Poněvadž důvodem odporování, kteréhož se bylo dovoláváno, stižen byl toliko rozsudek ve vyšší instanci, totiž krajským jako odvolacím soudem v Mostě vydaný, a žaloba o obnovu správně u tohoto soudu vyšší instance podána byla, pak platí i pro odporovatelnost takového rozsudku ta ustanovení, která platí pro tento vyšší soud jakožto instanci prostředků opravných (§ 535. c. s. ř.). Platí tedy také předpisy §§ 502. a 505. c. s. ř., dle nichž proti rozsudkům soudů odvolacích má místo dovolání (revise — a nikoliv odvolání), kteréž se vznáší odevzdáním podání (dovolacího spisu) u procesního soudu první instance. To platí zde tím více, když soud odvolací svůj rozsudek prostřednictvím soudu první stolice stranám doručiti dal (§ 277. jedn. ř.). Nebyl tedy krajský jako odvolací soud ku přijetí revise příslušným a právem dovolání odmítnut (§ 43. jur. n.).
Rozhodnutí nejvyššího soudního dvoru ve Vídni ze dne 19. ledna 1910, č. j. R II 1020/9.

II.

V dovolací odpovědi vytýkal zvítězivší žalobce, že dovolání žalovaného nemělo býti podáno u zemského jako odvolacího soudu v Brně, nýbrž u soudu okresního v Ivančicích a že proto dovolání sluší odmítnouti jako opožděné.
Třetí stolice v důvodech svého rozsudku takto se vyjádřila:
Názoru, že dovolání (revise) mělo býti podáno u soudu okresního, nelze sdíleti. Vždyť v tomto případě, kde zemský soud jako odvolací rozhodnul o žalobě o obnovu přímo u něho vynesené, sluší týž pokládati za procesní soud stolice prvé, třebas by jinak platily pro soud odvolací předpisy § 535. c. s. ř. Odvolací soud dal sám stranám doručiti vyhotovení rozsudku a byla proto strana žalovaná dle § 505. c. s. ř. oprávněna podati dovolání u soudu odvolacího, což se stalo včas.
Rozhodnutí nejvyššího soudního dvoru ve Vídni ze dne 16. června 1911, č. j. Rv III 171/11 / 2.1
Flieder.

Pozn. zasíl. Domnívám se, že onen nález správným jest, který vynesení dovolání u soudu první instance za správné pokládá. Ovšem se tu nutně předpokládá, že tato prvá instance požádána byla o doručení rozsudku soudu odvolacího. Jinak nemá arciť ani možnosti zkoumati, zda-li dovolání v čas bylo podáno, což jest přece její povinností. V tomto smyslu vyslovil se nejnověji nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 4. prosince 1912, č. j. Rv II 1169/12.

Citace:

U kterého soudu sluší podati dovolání (revisi), když žaloba o obnovu podána a projednávána byla u soudu odvolacího?. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 1, s. 52-53.