Praktické případy.K uzavření smlouvy pojišťovací pro případ úmrtí neb dožití nepotřebuje nezletilec, je-li s to, premie ze svých příjmů platiti, schválení svého zákonného zástupce (§§ 152., 151., 244., 246,, 865. ob. z. obč.).Žalobu pojišťovny proti bernímu asistentu U., určení platnosti pojišť. smlouvy (hodnota nároku přes 200 K) a na zaplacení poplatku za pojistku a první premie úhrnem 28 K 94 h obě nižší stolice zamítlyz důvodů,že žalovaný jest teprve 21 let stár a proto uzavřená pojišťovací smlouva po právu nepozůstává, an žalovaný, uzavíraje dotyčnou smlouvu pojišťovací, měl pouze 50 K měsíčního platu a tudíž svými rodiči »vydržován« byl, tudíž ani o tom, co svou pílí získal, zavazovati se nemohl, tím méně na dlouhá leta.Nejv. soud změnil rozsudek soudu odvolacího, uznav, že smlouva pojišťovací po právu pozůstává a že žalovaný zažalovaný obnos zaplatiti jest povinen.Důvody:Stanovisko potvrzujícího rozsudku soudu odvolacího, že pojišťovací smlouva na život, uzavřená dne 15. září 1910, žalovaným ještě nezletilým je neplatná pro nedostávající se svolení otcovského opatrovníka, spočívá na nesprávném posouzení ustanovení §§ů 151., 152. a 246. ob. zák. obč.Zákon stanoví zásadně pasivní smluvní nezpůsobilost nezletilých, poněvadž pokládal za nutno chrániti tyto osoby pro jejich neúplnou soudnost co do dosahu právních jednání, stanoví však současně výjimky z této zásady, zaujímají-li nezletilí samostatné postavení v životě, nebo vstoupí-li samostatně do života výdělkového.Zákon stanoví najmě, že nezletilí, jsou-li mimo zaopatření rodičů, mohou volně nakládati tím, co vydělají svou pílí, pokud se týče zaměstnáním ve službě a že ohledně toho mohou na se bráti závazky, tedy beze svolení zákonného zástupce uzavírati zcela platné smlouvy.U žalovaného, jenž v době uzavření pojišťovací smlouvy byl v 21. roce věku svého a mimo dům rodičů činný ve státní službě jako berní praktikant s adjutem 600 K a nyní ustanoven je jako berní asistent s platem prý 1200 K, dány jsou osobní podmínky pro způsobilost zavázati se a to i v tom případě, když jemu v oné době byly poskytovány otcem jeho podpory.Má-li soud odvolací v té příčině za to, že žalovaný od rodičů »v pravém slova smyslu vydržován býti musil«, jest to v rozporu se zjištěním, že jej otec jeho šatil a z části podporoval, takže v tomto směru jednak je dán uplatňovaný dovolací důvod č. 3 §u 503. c. ř. s., jednak je právní závěr z toho vyvozovaný, že žalovaný »jsa v zaopatření svých rodičů«, nemohl se ani o tom, čeho svou pílí získal, zavazovati, dílem sám sebou lichým, dílem zřejmě pravomylným.Neboť slovům, jichž užívá § 151. ob. z. obč., »mimo zaopatření rodičů«, lze pro vnitřní souvislost tohoto místa v zákoně a §§y 141. a násl. a 246. ob. z. obč. rozuměti jen v ten smysl, že nezletilý nepožívá výživy jemu příslušející již přímo v domě rodičů jako člen společné domácnosti, nýbrž že si ji opatřuje sám.Právě tak mylný je názor, že v §u 151. ob. z. obč. je pomýšleno jen na běžné výdaje, čímž patrně se rozumějí výdaje za výživu, neboť ani v tomto místě v zákoně, ani v §u 246. ob. zák. obč. takový rozdíl se nečiní, naopak se tu prohlašuje, že tím, co nezletilý samostatně vydělal, může volně nakládati a připuštěna je bezpodmínečně způsobilost jeho zavazovati se ohledně tohoto výdělku, ovšem na kolik dány jsou ostatní objektivní předpoklady.Takovýmto předpokladem je především, že závazek drží se v mezích daných výší příjmů, jimiž nezletilý může volně nakládati, a jakostí závazku. Poněvadž tu jde o pojištění na život kombinované na případ úmrtí a dožití, s pojistným 27 K 94 h, splatným v měsíčních lhůtách po 2 K 33 h, není pochybno, že závazek leží v rámci příjmů ročních, pokud se týče měsíčních, jimiž žalovaný může volně nakládati.Vylučuje-li přes to soud odvolací pasivní způsobilost smluvní na základě §u 865. ob. z. obč. v úvaze, že tu jde o smlouvu uzavřenou na splátky na dlouhá léta a pokládá-li otcovského opatrovníka, hledě k výjimečné povaze ustanovení §u 151. ob. zák. obč. za oprávněna, odvolati tuto smlouvu, jakmile se přesvědčil o její nevýhodnosti, pouští se zřetele, že roční důchod žalovaného pro budoucnost je zajištěn a mimo to pomýšleno je na stornování smlouvy ve formě »zpětné koupě pojistky«. Jinak nevýhodnost pojištění nebyla vůbec namítnuta, tím méně dokázána.Dle svých stipulací jeví se býti smlouva ve skutečnosti velmi výhodnou. Neboť pojištění na život je vynikajícím odvětvím v oboru sociálních blahodějných zařízení. Takovým je zajisté též žalující ústav zemí moravskou zřízený a spravovaný.Placené premie nejsou ztracenými výdaji, jsou naopak formou vnuceného spoření, nehledě ani k tomu, že jsou, hledíc ku stáří žalovaného, nižší a že u žalujícího ústavu pojištění mají podíl na čistém zisku a v případě potřeby mohou si na pojistku vypůjčovati.Je tedy zřejmo, že žalovaný uzavřel smlouvu, seznav docela její prospěšnost.Námitka žalovaného, že tak učinil jen s výslovnou podmínkou, jestli jeho otec platiti bude premie, že tento však se k tomu neměl, musí, ježto tu jde o písemní smlouvu a tato podmínka současně prý stanovená není v ni pojata, dle §u 887. ob. zák. obč. zůstati nepovšimnutou a to tím spíše, ana zde ustanovení zákona splátkového použiti nelze, takže nezjištění této okolnosti je bez významu.Poněvadž tedy pojišťovací smlouva žalovaným uzavřená je pro něho závazna, bylo vyhověti dovolání žalobkyninu, opřenému o čís. 3. a 4. §u 503. c. ř. s., naříkaný potvrzující rozsudek změniti a dle §u 510. c. ř. s. uznati podle žádání žalobního, že, ježto smlouva stává po právu, žalovaný je povinen zaplatiti celé prvé již splatné roční pojistné v obnosu 27 K 94 h mimo 1 K za náklady na pojistku, úhrnem 28 K 94 h s úroky ode dne žaloby, jakož i dle §§ů 41. a 50. c. ř. s. útraty všech tří stolic.(Rozh. ze dne 27. března 1912 č. j. Rv III 190/12/1 .)J. B.