NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - Dr. Alfons Schmitt: Die weltwirstschafskrise. Wirtschaftsprobleme der Gegenwart.

První sjezd právníků slovanských států v Bratislavě r. 1933.
Jestliže jest příkazem dneška, aby se v zájmu hospodářské bezpečnosti a zajištění trvalého pracovního a tvořivého míru obyvatelstva Evropy vzájemně sbližovaly a dorozumívaly všechny evropské státy tak, aby připravily budoucí nový vyrovnaný útvar evropský, pak jest povinností právníků sousedících států, aby v dosahu vlastní působnosti počali tvořiti základní právní předpoklady tohoto budoucího útvaru. Spolupracovní povinnost postihuje v první řadě právníky slovanských států bez rozdílu národnosti, neboť k vzájemné spolupráci mají ještě i jiné vhodné podmínky a zdárné předpoklady, jako:
1. Potřebu vzájemného osobního seznámení se právníků, jako svobodných občanů nových států slovanských, pro které již z větší části dokončili zákonodárné sjednocovací práce.
2. Vzpomínku na dosud zářivě působivé společné odkazy z dějin jejich osvěty.
3. Ideové pouto slovanské myšlenky, kterou nutno užitečně a tvořivě přizpůsobiti duchu všeobecné osvěty a vzájemnému přátelskému spoluužívání dnešních státních útvarů evropských.
4. Úzkou jazykovou příbuznost, která bez znalosti cizích jazyků umožňuje rychlou výměnu vědeckých názorů.
Vědomí této povinné vědecké spolupráce projevilo se na III. sjezdu právníků československých v Bratislavě 1930, kde se zúčastnili vědeckých porad o právních otázkách z práva československého nejen kolegové států slovanských a jiných evropských, ale i kolegové z dalekého Japonska a byl učiněn návrh na uskutečnění živější vzájemné spolupráce právníků slovanských států.
Myšlenka tato byla jednomyslně přijata na soukromé poradě některých účastníků slovanských, kteří se usnesli uspořádati ve slovanských státech vzájemné vědecké přednášky a svolati právníky slovanských států k prvnímu veřejnému vědeckému rokování.
Během roku 1931 získán k tomu souhlas od úřadů, ústavů, korporací, spolků i jednotlivců ve slovanských státech a byl ustanoven přípravný výbor, uvedený níže.
Přípravný výbor konal své porady v Krakově, ve Varšavě, v Sofii, Bělehradě, Skoplji a Praze a jednomyslně se usnesl takto:
1. Přípravný výbor zve právníky slovanských států k prvému veřejnému vědeckému rokování do Bratislavy na podzim r. 1933,
2. ustanovuje tyto vědecké odbory pro:
I. právo soukromé,
II. právo obchodní a směnečné,
III. občanský soudní řád,
IV. trestní právo hmotné i řízení, občanské a vojenské,
V. právo ústavní a správní,
VII. otázky hospodářské a finanční,
VIII. dějiny práva slovanského.
3. Prosí snažně právnické úřady, ústavy, korporace, spolky i jednotlivce, aby laskavě přispěli k důstojnému uskutečnění prvního vědeckého sjezdu právníků slovanských států a poslali přípravnému výboru nejpozději do 31. ХП. 1931 návrhy sjezdových otázek pro jednotlivé vědecké odbory. Vybrané otázky budou zpracovány písemně nejpozději do 1. II. 1933. Písemné práce nemají, pokud možno, přesahovati 3 tisk. archy. Práce budou honorovány.
4. V měsíci březnu a dubnu 1933 vytisknou se zaslané vědecké práce a rozešlou k prostudování přihlášeným účastníkům a hostům. Do 1. IX. 1933 mohou zájemci podávati k nim svoje připomínky. Vědecké práce i připomínky buďtež podány v jazyku autorově a přiložen budiž k nim stručný a podstatný jejich obsah, který se vytiskne ke konci práce v jiných jazycích slovanských, v jazyku francouzském a kromě toho i v tom jazyku, ke kterému se přihlásí nejméně jedna pětina účastníků sjezdu.
5. Účastníkem sjezdu může býti každý absolvovaný právník, občan polský, bulharský, jugoslovanský a československý. Jiní zájemci jsou vítanými hosty.
6. Sjezdový příspěvek činí 25 zlotých, 400 leva, 160 dinárů aneb 100 Kč.
7. Jednací řečí jsou jazyky slovanské. O přípustnosti jiného jazyka rozhoduje předsedající.
8. Pozvánky na sjezd se rozešlou zájemcům po určení sjezdových otázek a zajištění zpravodajů.
9. Veškera korespondence budiž předběžně zasílána na adresu: Dr. Cyril Bařinka, advokát a hlavní jednatel přípravného výboru v Bratislavě.
V Krakově dne 26. IX. 1931, ve Varšavě dne 27. IX. 1931, v Sofii dne 3. X. 1931, v Skoplji dne 5. X. 1931, v Praze dne 26. X. 1931.
Dr. Kazimierz Kumaniecky v. r., předseda, Dr. S. S. Bobčev v. r., I. místopředseda, Dr. Dragoljub Arandjelović v. r., II. místopředseda, Dr. Jan Kapras v. r., III. místopředseda, Dr. Cyril Bařinka v. r., hlavní jednatel.
IV. místopředseda: neobsazeno.1 Členové výboru: Konrad Berezowski, sędzia Sądu Najw., Warszawa, Josef Čapek, sen. pres. N. S. S., Praha, Dr. Ljuben Danajlov, adv., Sofia, Dr. Rudolf Dominik, univ. prof., Brno, Dr. Josif Fadenhecht, univ. prof., býv. min. sprav., Sofia, Dr. Lavoslav Henigsberg, odvol. soudce, Zagreb, N. N. Ikonomov, apelač. s., Sofia, Dr. Václav Joachim, odb. předn. min. vn., Praha, Dimitr Josifčev, apel. s. a předs. Svazu bulh. soudců, Sofia, Dr. Todor Kulev, univ. prof., místořed. univ. a býv. min. sprav., Sofia, Dr. Stanko Lapajne, univ. prof., Ljubljana, Dr. Konstantin Mačik, vicepres. vr. s., Košice, Vasil N. Mitakov, předs. kodif. kom., Sofia, Dr. Antoni Peretiatkowicz, univ. prof., Poznaň, Dr. Živoin Perić, univ. prof., Beograd, Stanisław Peszyński, adw., Warszawa, Dr. Ivo Politeo, adv. a předs, adv. kom., Zagreb, Dr. Rudolf Rauscher, univ. prof., Bratislava, Ivan Runevski, předs. adv. rady, Sofia, Dr. Kamil Stefko, univ. prof., Lwów, Dr. Ivo Subbotić, odb. předn. min. zahr., Beograd, Leon Sumorоk, sędzia, Wilno, Dr. Anton Urbanc, adv., Ljubljana.

Při sestavování přípravného výboru pamatováno také na právníky, občany S. S. S. R. a vyhrazeno jim IV. místo v předsednictví pro ten případ, že bude možno od nich žádati volný projev svobodného vědeckého názoru bez obavy před domácí třídní zodpovědností a očekávati od nich klidné a věcné řešení současných právních otázek, bez propagačního doprovodu hlučného vnucování domácích společenských reforem.

Citace:

KUBEŠ, X.. Beiträge zum Wirtschaftsrecht,. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 1, s. 45-46.