Všehrd. List československých právníků, 13 (1932). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 352 + VIII s.
Authors:

Nový návrh starobního pojištění ve Švýcarsku.

V předposledním čísle našeho časopisu (str. 206 a násl.) zmínili jsme se o sociálním pojištění ve Švýcarsku a o důvodech, které způsobily, že lidovým hlasováním v měsíci prosinci m. r. bylo rozhodnuto proti zavedení tohoto pojištění. Časopis »Neue Züricher Zeitung» ze dne 1. března 1932 přináší zprávu o návrhu H. G. Stecka, ředitele závodu »Aluminium, akc. spol.« v Neuhausenu, který podle svých zkušeností a s přihlédnutím k důvodům, ze kterých bylo hlavně zamítnuto obligatorní sociální pojištění lidovým hlasováním, doporučuje zavésti starobní pojištění, které by bylo dobrovolné a ke kterému by přispíval jak stát, tak i kantony a tak i zaměstnavatelé. Příspěvky tyto vztahovaly by se jen na ty zaměstnance, jichž nízký plat a tedy také nízké příspěvky by nezaručovaly dostatečné zabezpečení pro stáří. Příspěvky státu, kantonů i zaměstnavatelů byly by časově, event. ročně upravovány, takže by břímě zákona byla lze přizpůsobiti hospodářským poměrům. Pojištění bylo by založeno na systému spoření a musilo by býti administrativně tak jednoduché, aby bylo přístupné co nejširším lidovým vrstvám.
Každá osoba, která bydlí ve Švýcarsku, byla by oprávněna po dosaženém 20. roce věku u kantonální banky svého bydliště založiti si zvláštní starobní spořitelní sešit, jehož vklady by byly vázány až do dosažení 65. roku věku vkladatelova. Vklad by se ročně zvětšoval nejen dalšími dobrovolnými vklady vkladatelovými, nýbrž i příspěvky státu a kantonu, které by byly obligatorními a příspěvky zaměstnavatelovými, u nichž se nenavrhuje obligatornost. Po 65. roce věku měl by vkladatel volné disposiční právo s celou výší vkladů. »Stal-li by se vkladatel dříve invalidním, lze vydati buď část vkladu, nebo celý vklad, kdyby zemřel dříve, vydá se celý vklad oprávněným pozůstalým. S pojišťovnami, které se zabývají pojišťováním starobních důchodů, byla by uzavřena úmluva za účelem získání těchto důchodů.
Svazové příspěvky rozdělily by se mezi majitele starobních spořitelních sešitů, jejichž roční příjmy nepřesahují 4000 fr. a činily by nejvýše 25 fr. za osobu. Oprávnění k požitkům bylo by však vázáno na podmínku, že dobrovolné příspěvky vkladatelovy musí činiti aspoň úhrn posledního ročního svazového kantonálního příspěvku a že je vkladatel švýcarským státním občanem.
Kantony by přispívaly každoročně částkami, které by byly rok od roku stanoveny vzhledem k hospodářským poměrům.
Zaměstnavatelé by přispívali stejnými částkami jako kantony, nejvýše však 10 fr. za osobu. Tyto příspěvky by spravovala příslušná kantonální banka a zúrokovala by vklady starobních spořitelních sešitů úrokem o půl procenta vyšším, než by byla soudobá nejvyšší úroková sazba pro obyčejné spořitelní knížky. Vklady, oprávněných nebo osob třetích jsou dobrovolné a mohly by se konati kdykoli. Vklady až do výše 200 fr. ročně by byly osvobozeny od kantonálních a obecních daní a nezapočítávaly by se při zařazování do daňových tříd. Také nesměly by býti vklady na starobních spořitelních sešitech a starobní důchody ani zabaveny ani jinak vymáhány, ani pojaty do konkursní podstaty. Vklady na starobních spořitelních se- šitech až do výše 10000 fr. a starobní důchody do výše 1200 fr. ročně by byly osvobozeny od daní. Úvodní zákony mají vydati kantony a zákony tyto by podléhaly schválení spolkových úřadů.
Tento návrh respektoval hlavní důvody, které byly uváděny proti sociálnímu pojištění; ponechává proto úpravu pojištění a jeho provádění kantonům a upouští od principu obligatornosti. Zásluhu jeho o úpravu švýcarského sociálního pojištění vidíme hlavně v tom, že snad přispěje k tomu, aby jednání o úpravu sociálního pojištění ve Švýcarsku nezůstalo dlouho na mrtvém bodě.
Dr. Jindřich.
Citace:
Právnická Jednota v Praze. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 6, s. 213-213.