Intervence v právu směnečném

(Honorасе).
I. Čestné přijetí.
Čestné přijetí směnky záleží v tom, že třetí osoba (třebas i trassát, avšak nikoli v úmyslu vyhověli příkazu vydavatelovu), závazek postižníka na se béře tím, že směnku, jejíž přijetí trassát odepřel, anebo jejížto příjemce nebo vydatel (při vlastní směnce) stal se nejistým, podpisem svým
opatří. Jen, kdo směnku takto přijal, sluje čestným příjemcem (také intervenientem, honorantem), onen pak, v jehož prospěch tak učinil, poctěným (honorátem). Účelem čestného přijetí jest zameziti nebo aspoň zkrátiti regres; čestný příjemce vstupuje mezi honoráta a jeho nástupce a slibuje těmto, že se zaručuje za zaplacení směnky honorátem pro ten případ, že by se směnka
stala nuznou t. j. že by nebyla přijata, nebo že by příjemce nebo vydatel vlastní směnky stal se nejistým (čl. 29, 98 sm. ř.) a protest proto učiněn byl. Byla-li tedy směnka pro česť přijata, byla tím majiteli směnky a ostatním nástupcům honorátovým poskytnuta garancie za zaplacení dluhu směnečného a nepřísluší jim tudíž postih ku zjištění; tento může
býti toliko honorátem a jeho předchůdci ku platnosti přiveden (čl. 61 sm. ř.).
Ani čestnému příjemci nepřiznává zákon práva žádati zjištění na honorátovi, jelikož jest právě účelem čestného přijetí, aby honorát byl osvobozen od povinnosti zjišťovací. Čestné přijetí může se státi vždy toliko ve prospěch některého postižníka t. j. buď vydatele nebo indossovatele směnky, poněvadž jen tito jsou povinni dáti jistotu. Čestný příjemce přejímá závazek honorátův; z toho následuje, že čestné přijetí se nepřipouští se strany osoby
směnečně již zavázané tomu, v jehož prospěch přijetí státi se má; nemůže tudíž ani vydatel ani indossovatel akceptovati pro česť některého pozdějšího indossovatele.
Jako čestný akceptant může intervenovati netoliko podpůrný adresát ve směnce jmenovaný, nýbrž i kterákoli osoba jiná, mající passivní spůsobilosť směnečnou (čl. 56 a 57 sm. ř.) a sice:
1. osoba cizí (t. zv. čestné přijetí ve vlastním smyslu),
2. indossovatel ve prospěch některého ze svých předchůdců,
3. majitel směnky sám a konečně i
4. trassát, nemá-li při tom úmysl vyhověti příkazu vydatelovu.
Čestné přijetí osoby, jež na směnce jako podpůrná adresa jmenována není, nemusí majitel připustiti (čl. 57 sm. ř.). Avšak i podpůrné adrese má majitel směnku za účelem připojení čestného akceptu presentovati jen tenkráte, když chce vykonati regres ku zjištění pro nepřijetí směnky trassátem nebo pro nejistotu akceptantovu. V prvním případě má žádati čestné přijetí toliko od podpůrné adresy znějící na místo platební (čl. 56 sm. ř.), v druhém však ode všech podpůrných adres na směnce naznačených (čl. 29 sm. ř.) prvé, než může býti vykonán regres zjišťovací proti předchůdcům.
Mezi více podpůrnými adresami přísluší přednosť té, jejímž placením nejvíce zavázaných se osvobodí, tudíž té, jež honoruje ve prospěch dřívějšího předchůdce (čl. 56 sm. ř.).
Podmínky čestného přijetí jsou:
1. Nepřijetí resp. odepření zjištění musí se prokázati písemně protestem.
2. Honorant musí býti způsobilým ku směnkám.
3. Čestné přijetí musí se státi písemně na směnce; prohlášení podpůrného adresáta ve protest pojaté, že směnky pro česť adresantovu chce zaplatiti, by ho směnečně nezavazovalo (roz. ze dne 27. března 1856, č. 2630, časop. »Ger. Zeit.« r. 1856 č. 93).
4. Jde-li o čestné přijetí podpůrným adresátem, stačí pouhý podpis
jeho na směnce; jde-li však o čestné přijetí osoby jiné, musí to v akceptu býti vyznačeno.
5. Čestnému přijetí nesmí býti připojeno omezení, zvláště se nepřipouští omezení pouze na menší sumu.
6. Osoba honorátova má býti jmenována, avšak nestalo-li se tak, není čestný akcept proto ještě neplatný, nýbrž za honoráta se pak pokládá vydatel směnky (čl. 59 sm. ř.).
Čestný příjemce musí si protest pro nepřijetí, resp. protest pojišťovací (viz čl. »Protest«) proti náhradě útrat dáti vydati a v dodatku k němu čestné přijetí poznamenati; dále má honoráta zaslav mu protest zpraviti o intervenci (čl. 58 sm. ř.). Tím se poskytuje honorátovi možnost vykonati regres proti svým předchůdcům. Tuto zprávu i s protestem má čestný příjemce dáti na poštu během dvou dnů ode dne, kdy protest byl učiněn; neučiní-li tak, jest práv ze škody z toho vzešlé.
Přijetím přejímá čestný akceptant závazek honorátův a jest tudíž
všem nástupcům honorátovým směnečně zavázán (čl. 60 sm. ř.). Tento závazek jest však toliko výminečný; pomíjí, nebyla-li směnka čestnému příjemci nejdéle druhého dne všedního po dnu splatnosti ku placení presentována. Čestný příjemce, na jehož placení nedošlo, poněvadž směnečník (trassát), nebo některý jiný intervenient zaplatil, jest oprávněn žádati od platícího provisi 1/3 procenta (čl. 65 sm. ř.).
Čestné přijetí dopouštějí též směnky vlastní. I tyto však musí, dříve než postih ku zjištění pro nejistotu vydatelovu může býti vykonán, býti předloženy podpůrným adresátům ve směnce jmenovaným ku čestnému přijetí (čl. 98 č. 4 a čl. 29 sm. ř.).
II. Čestné placení.
Čestné placení jest zaplacení směnky za některého postižníka, kteréž však neučinil trassát nebo vydatel vlastní směnky, aniž některý indossovatel na základě povinnosti postižní. Zaplatila-li osoba, jež směnku podepsala jako rukojmě a plátce, nelze to pokládati za čestné placení (roz. ze dne 31. října 1882 č. 12528). Ten, kdo čestné placení poskytl, sluje čestným plátcem (též honorantem, intervenientem) a ten, v jehož prospěch platil, poctěným (honorátem). Podobně jako při čestném přijetí osvobozují se i tu veškeří nástupci honorátovi od povinnosti regresní. Čestné placení má místo jen tenkráte, nezaplatil-li směnečník (trassát, vydatel při vlastních směnkách) a bylo-li to protestem v čas učiněným prokázáno.
Majitel směnky, jež směnečníkem vyplacena nebyla, jest povinen,
jsou-li ve směnce nebo kopii na místo platební znějící podpůrné adresy nebo čestný akcept, směnku nejdéle druhého dne všedního po dnu splatnosti předložiti všem podpůrným adresám a čestnému příjemci ku placení a v protestu pro nezaplacení nebo v dodatku k němu dáti poznamenati výsledek presentace. Neučini-li tak, ztrácí postih proti adresantovi nebo honorátovi a jeho nástupcům (čl. 62 sm. ř.).
Ve formě čestného placení může však platiti také jiná osoba a sice
indossovatel ve prospěch některého předchůdce, domiciliat, směnečník (ač-li neakceptoval a neplatí na základě příkazu vydatelova ve směnce, nýbrž platí-li teprve po učiněném protestu) a konečně kdokoli jiný, jenž ve směnce není jmenován. Majitel směnky nesmí pod ztrátou regresního práva proti nástupcům honorátovým čestné placení od takového intervenienta zamítnouti (čl. 62 sm. ř.). Nabízí-li se více osob ku čestnému zaplacení, náleží přednost tomu, jehož zaplacením se nejvíce směnečně zavázaných osvobodí, t. j. tomu, jenž intervenoval ve prospěch dřívějšího předchůdce (čl. 64 sm. ř.). Zástupce (intervenient), jenž platí, ačkoli jest zřejmo ze směnky nebo z protestu, že někdo jiný, jemuž by dle toho přednost dáti musel, byl ochoten směnku vyplatiti, nemá žádného postihu proti těm indossovatelům, kteří by zaplacením této jiné osoby byli osvobozeni. Čestnému plátci musí směnka a protest pro nezaplacení proti zapravení útrat býti vydány. On vstupuje čestným placením v práva majitelova proti honorátovi, jeho předchůdcům a akceptantovi, resp. vydateli vlastní směnky (čl. 63 a 98 č. 7 sm. ř.). I po zažalování směnky se připouští čestné placení, jež opravňuje plátce k dalšímu vedení exekuce (roz. ze dne 12. května 1857 č. 4444).

Citace:

Interence v právu směnečném. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 546-548.