NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6592.

Obecní dávka z nájemného: I. * Podle vzorných pravidel o dávce z nájemného (vlád. nař. č. 143/1922) podléhají dávce i místnosti najaté k účelům továrním. — II. Jak jest postupovati stran schválení dávkového řádu pro obecní dávku usneseného obecním zastupitelstvem?
(Nález ze dne 30. května 1927 č. 11700.)
Věc: Firma Jan L. v M. O (Dr. Rud. Altenstein z Mor. Ostravy) proti moravskému zemskému výboru v Brně (zem. rada Dr. Jos. Rosendorf) o obecní dávku z nájemného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lce byla plat. rozkazem měst. úřadu v M. O. ze 7. května 1925 na základě pravidel usnesených obcí dne 18. listopadu 1924 a schválených zv-em z dílny a skladiště v domě čp. .. v M. O. předepsána obecní dávka z nájemného ve výši 1502 Kč 20 h. Odvolání, vytýkající, že tovární místnosti ve smyslu zák. č. 329/21 a prov. nař. č. 143/22 obecní dávce z nájemného nepodléhají, bylo měst. zastupitelstvem v M. O. a v dalším postupu instančním nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost vytýká především, že žal. úřad nemohl předpis dávky založiti na ustanovení pravidel, o něž se opírá, poněvadž tato pravidla obcí usnesená nesouhlasí se vzornými pravidly vlád. nař. č. 143/1922 a jsou proto — když byla schválena pouze zv-em, nikoliv však ve smyslu odst. 3 § 35 obec. fin. nov. vládou — neplatná. Stížnost spatřuje rozpor mezi vzornými pravidly a pravidly usnesenými obcí M. O. v tom, že podle odst. 1. vzorných pravidel jest základem pro vyměření dávky celoroční k vyměření daně činžovní přiznané a úředně upravené nájemné a činžovní hodnota místností, ze kterých se nájemné neplatí, kdežto podle pravidel obcí usnesených jest tímto základem celoroční ve smyslu § 6 k vyměření dávky z nájemného přiznané a úředně upravené nájemné nebo činžovní hodnota místností, ze kterých se nájemné neplatí.« Dále není ve vzorných pravidlech obsažen odst. 2 § 1 pravidel obcí usnesených, který zní: »Při vyměřování základu nájemného jest postupovati podle pravidel, jimiž se řídí státní správa při vyměřování daně činžovní, t. j. uznávají se srážky státem uznávané.«
Nss neshledal, že by pravidla, schválená mor. zv-em, kterými byla na dobu od 1. ledna 1925 do 31. prosince 1926 v býv. obcích M. O., P., M. H. a H. zavedena obecní dávka z nájemného, pro právě vylíčený rozpor byla neplatná. Podle odst. 2. § 38 a odst. 1. § 35 ob. fin. nov. může býti obecní dávka z nájemného neb z používaných místností vybírána na základě povolení vyššího dohlédacího úřadu, jestliže pravidla, na kterých se ob. zastupitelstvo v tom kterém případě usneslo, odpovídají vzorným pravidlům, která vláda o vybírání té které dávky vydá. jmenovitě jestliže též výměra jejich nebude vyšší než ona, která nařízením vlády jako nejvýše přípustná bude označena. Dávka, o které by vzorná pravidla nebyla vydána, nebo která by měla býti vybírána podle pravidel odchylných od pravidel vládou vydaných, nebo vyšš. sazbami než za přípustné prohlášenými, může podle odst. 3. § 35 býti vybírána jen s povolením vlády.
Vzorná pravidla o vybírání dávky z nájemného nebo z používaných místností byla vydána jako dodatek IV. vlád. nař. č. 143/22. Tato pravidla ponechávají obcím, které zamýšlejí takovouto dávku zavésti, volbu, chtějí-li použíti za základ pro vyměření dávky nájemné k vyměření daně činžovní přiznané a úředně upravené, či chtějí-li samostatně vyšetřiti základ sloužící pro vyměření dávky. Volbu tuto ponechávají obcím docela všeobecně, aniž by právě zmíněnou alternativu druhou považovaly jenom za výjimku, přípustnou toliko za určitých předpokladů. Volí-li obec způsob posléze uvedený, vloží do pravidel místo § 6 následující paragrafy nečíslované.
V daném případě bylo také do pravidel místo § 6 vzorných pravidel ob. zastupitelstvem pojato ustanovení uvedené ve vzorných pravidlech jako eventualita druhá. V důsledku toho, že ob. zastupitelstvo se rozhodlo pro samostatné zjišťování vyměřovacího základu, bylo nuceno změniti i ustanovení § 1 vzorných pravidel, které mluví o základu vyměřovacím, a nahradilo proto slova vzorných plavidel »k vyměření daně činžovní přiznané a úředně upravené nájemné« slovy »ve smyslu § 6 k vyměření dávky z nájemného přiznané a úředně upravené nájemné«. Ježto pak v důsledku této změny nebyla v pravidlech vyjádřena zásada, vyslovená v právě uvedeném ustanovení vzorných pravidel, že podkladem pro vyměření dávky není hrubé nájemné, nýbrž čisté nájemné stejně, jak je berní správa upravuje u příležitosti vyměření daně činžovní, bylo třeba onu zásadu, které jest použíti i při zjišťování vyměřovacího základu samostatným šetřením, zvláště v pravidlech vysloviti, což se stalo cit. odst. 2. § 1 usnesených pravidel.
Jsou tedy změny § 1 pravidel obcí usnesených, v nichž stížnost shledává podstatnou odchylku od vzorných pravidel, jen provedením zvláštního vybírání dávky vzornými pravidly samými připuštěného, tedy důsledek toho, že obec nepřevzala do svých pravidel § 6 vzorných prav., nýbrž místo něho ustanovení eventuelní ve vzorných pravidlech uvedená. Nevneslo tedy ob. zastupitelstvo uvedenými změnami do svých pravidel ničeho ,co by již nebylo vyjádřeno ve vzorných pravidlech, a nemůže tedy býti tvrzeno, že by ob. dávka z nájemného v obci M. O. měla býti vybírána podle pravidel odchylných od pravidel vládou vydaných, a nebylo proto k platnosti těchto pravidel zapotřebí povolení vlády, nýbrž mohla býti platně schválena vyšším úřadem dohlédacím, kterým jest v tomto případě podle §u 48 ob. fin. nov. zv mor.
Stížnost vytýká dále, že obecní dávka z nájemného nepostihuje tovární místnosti, a poukazuje na uhájení svého stanoviska na to, že dávkový řád podrobuje dávce jen nájem v užším slova smyslu (§ 1091 o. z. o.), a že při továrních místnostech nelze mluviti o »nájmu« a »nájemném«, nýbrž pouze o pachtu a pachtovném. Také tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Jde o dávku z nájemného; jest tedy rozhodným, zdali jde o nájemné či o pachtovné. Zdali v konkrétním případě se jedná o smlouvu nájemní neb pachtovní, jest posuzovati podle o. z. o. Podle § 1091 o. z. o. jde o smlouvu nájemní, když lze dotyčné věci užívati bez dalšího zpracování, jedná se však o smlouvu pachtovní, lze-li věci užívati jen pílí a námahou.
V daném případě jsou předmětem smlouvy místnosti tovární o sobě; smluvené užívání se děje beze zvláštního zpracování předmětu smluvního, t. j. těchto místností, a následkem toho nelze na poměr hleděti jinak než na poměr nájemní.
Rovněž nelze pro názor stížnosti, že podléhají dávce z nájemného pouze byty a nikoliv tovární místnosti, nic dovozovati z toho, že pravidla mluví o »domech«, neboť domem v širším smyslu lze nazvati i budovu, kde se nalézají místnosti tovární. Naopak ze znění pravidel vychází na jevo, že chtěla postihnouti vedle bytů i jiné místnosti, neboť uvádějí v posledním odst. § 1 vedle bytů také místnosti a soubory místností, a v § 2 stanoví, že dávku platiti povinen jest každý, kdo má místnosti přímo od majitele (trvalého uživatele) domu najaty, nebo komu byly místnosti bezplatně přenechány. Nerozlišují tedy pravidla mezi bytem neb jinými místnostmi, danými do nájmu. Ostatně vyplývá z § 6 b), odst. 3, podle něhož jest při zvýšení přiznané činže hleděti k činži z pronajatých místností stejného neb podobného druhu v místě, dále k velikosti, povaze a poloze místností, jakož i způsobu jich užívání, že dávkový řád měl na mysli užívání pronajatých místností nejen k bydlení, nýbrž i k účelům jiným.
Ani další námitce stížnosti, že by předpisem ob. dávky z nájemného výnos továrních místností, který postižen jest již daní výdělkovou, byl dvakráte zdaněn, nemohl nss přisvědčiti, neboť nejde při obecní dávce z nájemného a při dani výdělkové o týž daňový objekt, nehledě ani k tomu, že není žádného zákonného předpisu, který by zakazoval, aby určitý daňový pramen nebyl postižen různými daněmi nebo dávkami, zejména, když jde o dávky ve prospěch různých berních subjektů.
Posléze nelze ani ze zák. č. 170/1919 ani z § 32 zák. č. 329/1921 dovozovati, že by tovární místnosti nemohly býti podrobeny ob. dávce z nájemného, neboť obě tyto normy stanoví jen obmezení předpisu přirážek samosprávných korporací k dani činžovní a zvláštní dani výdělkové, nemají však žádného vlivu na upraveni ob. dávky z nájemného, která jest od obecních přirážek úplně odlišná.

Citace:

č. 6592. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 939-941.