Č. 8186.

Zaměstnanci veřejní: Rada zemského soudu, ustanovený k výkonu soudní administrativy, — avšak nikoliv jako vedoucí síla sekretariátu, — při sborovém soudu 2. stolice, nemá při převodu do platů podle zák. č. 103/26 nároku na funkční služné 6. platové stupnice.
(Nález ze dne 18. října 1929 č. 14 149/27.)
Věc: Jindřich B. a Karel G. v Praze proti ministerstvu spravedlnosti o funkční služné. Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Stejně znějícími rozhodnutími z 8. února 1927 a z 28. ledna 1927 nevyhovělo min. sprav. odvolání st-lů, radů zem. soudu u vrch. zem. soudu v Praze z výměrů presidia vrch. zem. soudu v Praze z 8. prosince 1926, jimiž odepřeno bylo přiznati jim funkční služné 6. platové stupnice a činovné této stupnicí odpovídající, a odůvodnilo své výroky v podstatě tím, že by mohli uplatňovati jako trvale ustanovení radové zem. soudu v 7. hodn. třídě u vrch. zem. soudu a tedy u sborového soudu 2. stolice nárok na zařádění do 6. stupnice funkčního služného jen tehdy, kdyby ve stupnici tohoto funkčního služného ve schématu uvedeném v § 40 odst. 4 plat. zák. byla výslovně uvedena místa radů (7. hodn. tř.) u sborových soudů druhé stolice. Tomu však tak není, poněvadž v 6. stupnici funkčního služného uvedeni jsou ve zmíněném zákonném předpisu výslovně jen radové u sborových soudů prvé stolice, jimiž st-lé v den účinnosti plat. zákona nesporně nebyli. Nepřiznalo-li tedy presiddium vrch. zem. soudu odvolatelům při převodu do nových platů žádané funkční služné 6. plat. stupnice a jemu odpovídající činovné, nelze v tom spatřovati podle vývodů nař. rozhodnutí porušení práv st-lů.
Stížnosti mají za to, že st-lům náleží funkční služné 6. stupnice, ježto jako soudcové oprávnění k výkonu soudní jurisdikce u sborových soudů 1. stolice nemohou býti postaveni co do výše funkčního služného hůře než soudcové tito. Tomuto názoru svědčí podle vývodů stížností i skutečnost, že byli st-lé podle zák. č. 290/24 platově na roven postaveni v soudcovském přídavku s rady sborových soudů 1. stolice.
Nss neuznal stížnosti za důvodné.
Spor o funkční služné st-lů vznikl při převodu jich do platů podle zák. č. 103/26, a sluší proto spornou otázku posuzovati v prvé řadě podle předpisů, jimiž zákon ten upravil převod soudců na svůj platový systém. V tom směru má význam především předpis § 174 leg. cit., který stanoví v odst. 1., že funkční služné přísluší soudcům, kteří jsou trvale ustanoveni na služ. místech zařáděných do stupnic funkčního služného, a to, pokud se v odstavci 2. jinak nestanoví, vždy stupeň a) stupnice funkčního služného, do které jest zařáděno služ. místo, na němž jest soudce trvale ustanoven. Kromě toho nařizuje § 177 cit. zák., že síly sekretariátu nejv. soudu a nss-u, jmenované do 6. hodn. třídy, obdrží při převodu funkční služné 5. stupnice stupeň a), ostatní síly uvedené v § 40 odst. 7 služné 7. stupnice funkčního služného. Mezi těmito silami jsou podle znění § 40 odst. 7 plat. zák. také — ale jenom — vedoucí pomocné sily ustanovené u sborového soudu druhé stolice. Že by st-lé náleželi do této kategorie vedoucích pomocných sil, stížnosti netvrdí, a nutno proto ponechati předpis § 177 cit. zák. mimo úvahu. Zůstává tedy právním základem, podle něhož je vyřešiti spornou otázku, toliko předpis § 174 leg. cit.
Podle shora uvedeného znění tohoto předpisu váže zákon nárok soudce na funkční služné při převodu do platů svého plat. systému zásadně na podmínku, aby byl soudce ten trvale ustanoven na některém ze služ. míst zařaděných do stupnic funkčního služného, a aby tudíž zastával v důsledku svého trvalého ustanovení místo, jež jest podle příslušného předpisu zákona platového zařáděno do stupnic služného. Předpiem tím jest § 40 leg. cit. Tento přiznal funkční služné zásadně a v prvé řadě soudcům na služ. místech, s nimiž jest spojen výkon zvláštní soudcovské funkce (arg. citace § 36 v § 40 odst. 4), a zařadil místa ta v odst. 4. do sedmi stupnic podle významu, jaký přikládal té které soudcovské funkci.
Z řečeného vysvítá, že mohou podle § 174 plat. zák. důvodně uplatňovati nárok na funkční služné při převodu do platů podle zákona toho jen ti soudcové, kteří byli ustanoveni v den účinnosti zákona na služ. místech vyjmenovaných v § 40 odst. 4 zák. cit. Mezi těmito místy nejsou však uvedena vůbec místa radů zem. soudu jako pomocných sil u vrch. zem. soudu, a sluší proto míti za to, že zákonodárce — nehledě ovšem k předpisu § 40 odst. 7, — nechtěl, aby tito soudcové obdrželi funkční služné vůbec. Za tohoto stavu práva nelze ovšem důvodně tvrditi, že zákon platový jest mezerovitý, pokud jde o otázku, na jaké funkční služné mají při převodu do platů zák. č. 103/26 nárok radové zem. soudu ustanovení u vrch. soudu, a není místa pro vyplňování domnělých mezer pomocí analogie, jak navrhují stížnosti.
St-lé byli ustanoveni podle vlastních údajů stížností v sekretariátu, resp. v presidielní službě vrch. soudu a vykonávali u tohoto sborového soudu 2. stolice funkce soudní administrativy. Nebyli ustanoveni na místech zařáděných do stupnic funkčního služného a neměli proto podle shora cit. předpisů plat. zákona nároku na to, aby jim přiznáno bylo při převodu do nových platů funkční služné vůbec. Přiznala-li jim přes to justiční správa funkční služné 7. plat. stupnice, nemohou důvodně tvrdili, že by porušeno bylo opatřením tím jejich subj. právo, a jsou stížnosti bezpodstatné.
Na tom nemůže nic měniti ani skutečnost, že byly úřední výkony st-lů za účinnosti zák. č. 290/24 na roven postaveny funkcím radů zem. soudu, ustanovených u sborových soudů 1. stolice, a že byly stejně s těmito odměňovány. Vycházíť platová úprava zák. č. 103/26 ze zcela jiných zásad, než na kterých byl vybudován zák. č. 290/24 a chce zásadně rozlišovati při honorování soudců mezi soudci, vykonávající skutečně zvláštní soudcovskou funkci, a těmi, kteří funkci tu nevykonávají.
Stejně bez významu jest i skutečnost, že mají st-lé podle norem o organisaci soudů stejnou soudcovskou pravomoc jako radové zem. soudu ustanovení u sborového soudu 1. stolice. Neníť podle § 174 zák. č. 103/26 nárok na funkční služné při převodu do platů zákona toho podmíněn způsobilostí soudcovou k výkonu soudcovské funkce, nýbrž ustanovením na služ. místě, jež jest zařáděno do stupnice funkčního služného.

Citace:

č. 8186. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 284-286.