Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 6 (1925). Praha: Ministerstvo sociální péče, 536 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 26 (1917)
PDF

Přenechání potahu s kočím k užívání není smlouvou nájemní, nýbrž smlouvou, o dílo. Příslušnost dle § 49. č. 7 j. n. předpokládá spor mezi povozníkem a jeho zákazníkem ohledně závazku z tohoto poměru jako takového vznikajícího

.
Vyhovuje stížnosti žalované strany, změnil rekursní soud usnesení prvého soudce v ten způsob, že se obraně předmětné nepříslušnosti soudu vyhovuje a žaloba pro nepříslušnost soudu odmítá.
Důvody:
Podle jasného znění §u 49. č. 5. j. n., náleží veškeré spory z nájemních smluv, pokud nemají za předmět existence smlouvy neb placení nájemného, před okresní soudy nehledíc k hodnotě sporu. Z toho plyne, že též spory o náhradu škody z nájemné smlouvy náleží výhradně před okresní soudy. V případě daném předem dlužno vžiti v úvahu, že pro posouzení příslušnosti soudu jsou dle ustanovení § 41. j. n. směrodatný údaje žalobcovy, zejména žalobní žádání. Žalobce domáhá se přítomnou žalobou náhrady škody v obnosu 2321 K 10 h s přísl., a svůj žalobní nárok dovozuje z nájemního poměru. tudíž ze smlouvy nájemní, a ve příčině té uvádí, že žalovaná strana najala jeho povoz s koňmi a kočím za 14 K denně a že použila povozu toho za účelem nakládání a odvážení sudů z nádraží. Dlužno tudíž předem rozřešili otázku, zdali v přítomném případě se jedná o smlouvu nájemní neb námezdní. Smlouva námezdní rozeznává se od nájmu věci předmětem smlouvy. § 1151. obč. zák. Kdežto nájem věci má za předmět užívání věci, čelí smlouva námezdní k výkonu nějaké práce. Dle tvrzení žalobce samého, který dal žalovanému k disposici i kočího, šlo o výkon práce a nemůže se tudíž se zřetelem na ustanovení § 1090. a § 1109. obč. zák., přihlížeje k povaze věci, jednati o poměr nájemní. Vzhledem k tomu dlužno spatřovati v ujednání mezi stranami smlouvu námezdní a není proto dána dovolávaná příslušnost dle § 49. k č. 5. j. n., jelikož žaloba, neopírajíc se o smlouvu nájemní, má za předmět závazek z náhrady škody a pro žaloby takové platí všeobecné ustanovení o příslušnosti v § 65. a 66. j. n. vytknuté. Mimo to výše náhrady žalobou dobývaná přesahuje mez, pro příslušnost soudů okresních vyhraženou. Pokud pak jde o smlouvu námezdní, povoznickou, tedy dle ustanovení § 49. k č. 7. j. n. spory a nároky mezi vozky, povozníky a zákazníky náležejí bez ohledu na obnos před okresní soudy. Toto zákonné ustanovení jest předpis ryze formální, dlužno jej dle slovného znění striktně vykládati. Ustanovení toto má na zřeteli spory z §§ 970. a 1316. obč. zák., jakož i z jiných nároků vzájemných mezi vozky se strany jedné a jich zákazníky z toho poměru vycházející. Nespadají tudíž sem spory o náhradu škody, ku které poměr námezdný bezprostředně podnětu nezavdal, jako v případě daném, kde náhrada škody z pouhého opomenutí se dovozuje. Mimo to sluší přihlíželi k tomu, že tendence § 49. k č. 5., 7. j. n. směřuje k tomu, aby jen ony spory přikázány byly okresním soudům, při nichž zvláštní naléhavost řízení se vyžaduje, nikoliv ale ony spory, při nichž důležitost a cena má význam tuto naléhavost daleko převyšující a při nichž všeobecné kriterium spory rozhodující, totiž hodnota předmětu sporného platili má.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti z
důvodů:
Rozhodnutí soudu rekursního jest správné. Co dotyčné smlouvě dává ráz smlouvy o dílo, jest právě přidání kočího k potahu, jenž měl konati práci a ji také konal. V tomto ohledu uvádí se přece k žalobě samotné, že kočí žalobcův dotyčného dne nakládal na nádraží sudy, jež měly býti odvezeny, a že vyjížděl s nákladem, když se stala nehoda, z níž vzešla škoda. Nelze tedy tvrditi (jak to činí stěžovatel), že transport sudů byl věcí žalované strany. Z toho plyne, že nelže mluviti o nájemní smlouvě, pokud přichází v úvahu dotyčný potah, a nemůže tudíž žalobce také činiti nároku na příslušnost okresního soudu dle §u 49. č. 5. j. n. Příslušnost ta není dána ani dle č. 7. §u 49. j. n. Toto zákonné místo předpokládá spor mezi povozníkem a jeho zákazníkem ohledně závazku vznikajícího z tohoto poměru. Tomu tak není v tomto případě, poněvadž poškození potahu, jež se stalo dne 26. srpna 1915, »nevzniklo« ze smlouvy o dílo mezi oběma stranami uzavřené, naopak nesouviselo právně nijak s tímto vzájemným poměrem.
(Rozh. nejv. soudu ze dne 5. prosince 1916, č. j. R II 452/16 / 4.)
—Ktr—
Citace:
Přenechání potahu s kočím k užívání není smlouvou nájemní, nýbrž smlouvou o dílo.... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 2, s. 99-101.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).