— Č. 8522 —

Č. 8522.


Obecní volby: * Vyzvání okr. správní komise adresované obecnímu úřadu, aby závěrka obecních účtů byla předložena do stanovené lhůty obecnímu zastupitelstvu, je vyzváním daným ve smyslu § 5 bodu 4 obec. vol. řádu starostovi.
(Nález ze dne 28. března 1930 č. 5041.)
Věc: František V. v K. (adv. Dr. Jan Černý z Prahy) proti zemské správě politické v Praze (za zúč. Karla K. v K. adv. Dr. Otto Sommer z Prahy) o volbu do obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. — Č. 8522 —
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad námitky proti volbě obecního zastupitelstva v K., provedené dne 16. října 1927, jimiž se st-1 domáhal zrušení volby Karla K. z toho důvodu, poněvadž byl podle § 5 bodu 4 ob. vol. řádu nevolitelným proto, že jako dosavadní starosta obce nesložil včas počet ze správy jmění obecního, jmění obecních ústavů a podniků, ač mu k tomu byla osk-í jako úřadem dohlédacím uložena lhůta do 30. července 1927.
O stížnosti do rozhodnutí tohoto podané uvažoval nss takto:
Řád volební v obcích z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. ve znění novely ze 14. července 1922 č. 253 Sb. stanoví v § 5 bodu 4, že voleni za členy obecního zastupitelstva bytí nemohou, kdo povinni jsou činiti počet ze správy jmění obecního, jmění obecního ústavu nebo podniku, nebo jmění obcí spravovaného, a neučinili-li tak, ač lhůta obecním zastupitelstvem nebo dozorčím úřadem ke složení účtů jim daná již byla uplynula.
Žal. úřad zamítl podané námitky proto, že u Karla K. nebyly v době volby splněny tyto zákonné podmínky nevolitelnosti, neboť jednak lhůta ke složení obecních účtů nebyla dozorčím úřadem dána jemu osobně, nýbrž městskému úřadu, jednak nebylo konaným šetřením prokázáno, že by Karel K. jakožto starosta města K. nebyl učinil zadost svým povinnostem ve smyslu § 5 č. 4 řádu volení.
Uznávaje skutkovou podstatu, z níž žal. úřad vycházel, že totiž lhůta k složení obecních účtů nebyla dána osk-í jakožto úřadem dohlédacím Karlu K.-ovi osobně, nýbrž že byla obsažena ve výměru adresovaném měst. úřadu — dovozuje st-1 z toho, že starosta o stanovení této lhůty věděti musil a že je zodpovědným za vedení měst. úřadu, že tím je splněn předpoklad ve smyslu shora cit. zák. předpisu. Stížnosti bylo v tom dáti za pravdu.
Podle § 16 ob. fin. novely jest starosta obce povinen předložiti veškeré účty o příjmech a výdajích důchodů obecních, jakož i ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných finanční komisi, aby je prozkoumala, a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby se o nich usneslo. Tato předkládací povinnost jest zde tedy po zákonu uložena přímo starostovi obce. Podle § 55 ob. zříz. čes. náleží starostovi obec zastupovati vně a býti prostředníkem v dopisování a jednání obce s venkovem, podle § 57 téhož zák. pak přísluší starostovi spravovati jmění obecní. Měst. úřad není po zákonu vůbec samostatným orgánem obce, jest jen pomocným zařízením pro orgány obce, a to v prvé řadě pro starostu. Jestliže tedy v daném případě došel na obec výměr osk jako úřadu dozorčího, adresovaný měst. úřadu a obsahující výzvu, aby do určité lhůty byla splněna povinnost předložití obecní účty, tedy povinnost uložená po zákonu starostovi, nelze o tom pochybovati, že tato lhůta byla uložena starostovi, jenž jedině mohl povinnost zde ukládanou splniti, tedy že po této stránce splněna byla náležitost předepsaná v § 5 bodu 4 obec. vol. ř.
Žal. úřad opírá své rozhodnutí ovšem ještě o další, stížností rovněž v odpor braný důvod, že totiž nebylo konaným šetřením prokázáno, že by Karel K. jakožto starosta obce nebyl učinil zadost svým povinnostem — Č. 8523 —
ve smyslu § 5 č. 4 vol. ř. Nss dal i v tomto směru stížnosti za pravdu.
Uvedené odůvodnění jest tak povšechné a neúplné, že z něho není ani patrno, z jakého skutkového základu žal. úřad vycházel, tedy zejména zda a proč měl za zjištěno, že starosta K. obecní účty předložil ve lhůtě mu dané, ani právní názor, na němž rozhodnutí své založil, zda totiž měl snad za to, že k odvrácení nevolitelnosti stačí, předložil-li starosta obecní účty do dne volby, třebas i nedodržel lhůty, dané mu dozorčím úřadem. Tato neúplnost ztížila st-li obranu a nedovoluje ani nss-u, aby nař. rozhodnutí spolehlivě přezkoumal a zakládá proti podstatnou vadu řízení.
Ježto tedy ani druhý důvod, na který se nař. rozhodnutí odvolává, pro svou závadnost není způsobilý, aby zákonnost rozhodnutí toho prokázal, musil je nss zrušiti podle § 6 zák. o ss.
Citace:
č. 8522. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 594-596.